Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Náš ústavní systém je tvořen tradičními principy demokracie a právního státu totožnými s evropským standardem. Takže změny, které je potřeba provést nebudou převratné a neovlivní stabilitu ústavního systému a princip právní jistoty.

Otázka, jakým způsobem a do jaké míry se česká ústava otevře přímé intervenci nadnárodních orgánů ES, je ovlivněna třemi základními skutečnostmi:

- Orgány ES, Evropský parlament a zejména Komise, nejsou dosud dostatečně demokraticky legitimováni, ani kompetenčně vybaveny jako normální parlament a normální vláda. Těžiště evropské demokracie zůstává stále u jednotlivých členských států ES.

- Vládní systém členských států a jejich národní orgány jsou oproti evropským orgánům založeny na principech, které mají fundamentální povahu a kterým některé ústavy dávají přímo charakter nezaměnitelnosti.

- Požadavky harmonizace a integrace práva směřují v prvé řadě a v daleko rozsáhlejší míře do jednotlivých oborů pozitivního práva v hospodářské a sociální oblasti, než do práva ústavního.

V důsledku toho je možné otevřít ústavu pro přenášení výsostných pravomocí v těch oblastech, kde to povaha EU vyžaduje a současně uchovat ústavní záruky a primát ústavy, pokud jde o základní demokratické principy. Z hlediska českého ústavního pořádku bude nutné jasně stanovit prostor, který ústava otevře Evropským společenstvím.

I. V souvislosti s přidružením ČR k ES lze vysledovat nové trendy v našem ústavním právu:

1) Hlavním bodem je otázka pozice mezinárodních smluv v českém právním řádu, jejich právní sílu a právní závaznost. Obecně je třeba upravit způsob recepce mezinárodních smluv do právního řádu.Ta je v Ústavě ČR řešena v čl. 10 specificky pro mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách čl. 49, který upravuje postup Parlamentu při vyjádření souhlasu s mezinárodními smlouvami. Článek 10 by bylo třeba rozšířit o další mezinárodní smlouvy a obecné zásady mezinárodního práva.

2) Proces tvorby zákonů je upraven v hlavě druhé Ústavy ČR. V čl. 41 odst. 2 je upraveno právo zákonodárné iniciativy, které by bylo třeba doplnit o povinnost posoudit míru sblížení podávaných návrhů s právem ES. Tato povinnost je dosud upravena jen v usnesení vlády o zabezpečení slučitelnosti práva ČR s právem ES a tudíž není všeobecně závazná. Možná by šlo stanovit tuto povinnost místo v Ústavě, v zákoně o jednacím řádu obou komor Parlamentu ČR. Dosavadní úprava v Ústavě v čl. 44 odst. 2 umožňuje vládě vyjádřit se k návrhům zákonů ve lhůtě pouhých třiceti dnů, které nestačí na provedení analýzy slučitelnosti takového návrhu s právem ES.

II. S ohledem na zamýšlené budoucí členství ČR v EU je nutné zaměřit se některá ustanovení Ústavy a změnit či doplnit je takto:

1) Prvním krokem vstříc ES bude přijetí ústavního zmocnění k přenesení výsostných pravomocí mezinárodní smlouvou na nadstátní instituce.

Vzhledem k tomu, že ES mají omezenou pravomoc, lze otevřít prostor pro přenesení výsostných pravomocí právě v oblastech stanovených zakládajícími smlouvami a zároveň zachovat primát Ústavy ČR a systém vlády opírající se o demokratické zásady. Takovéto ústavní zmocnění, tzv. evropský článek, by určilo režim a rozsah delegace pravomocí na nadnárodní orgány ES.

2) Je třeba určit vztah právního řádu ČR k právu ES, který se dle práva ES opírá o zásadu přednosti, bezprostřední použitelnosti a přímého účinku, zásadu subsidiarity, loajality a přiměřenosti. V souvislosti s převzetím zásady přednosti práva ES je třeba stanovit jeho meze. Podobně jako v Základním zákoně SRN, který chrání základní lidská práva a zásady demokracie a právního státu. Naše Ústava se může opřít o své nadpozitivní ustanovení v čl. 9 odst. 2.

3) V oblasti soudnictví je třeba konkretizovat čl. 95 o vázanosti soudce zákonem. Soudci budou nadále vázáni celým právním řádem ES. Ústava opravňuje soudce posuzovat soulad jiného právního předpisu se zákonem, ale po přijetí ČR do EU nastane další problém, půjde o řešení souladu právních předpisů ČR s právními akty orgánů ES různého stupně. Smlouva o ES upravuje podrobně řízení před ESD. Náš právní řád musí umožnit českému soudci podat k ESD tzv. předběžnou otázku podle čl. 177 Smlouvy o ES a uznat jurisdikci ESD.

4) Významnou otázkou, kterou bude třeba vyřešit, je kontrola ústavnosti. Role Ústavního soudu ČR (čl. 87 odst. 1) se po přijetí do EU rozšíří. Je třeba doplnit možnost Ústavního soudu přezkoumávat ústavnost kroků orgánů ES v mezích na ně přenesených pravomocí. V souvislosti s vstupem ČR do EU by bylo možné rozšířit pravomoci Ústavního soudu i o předběžnou kontrolu souladu vládních návrhů na přijetí mezinárodních závazků (mezinárodních smluv a aktů sekundárního práva ES) s ústavním pořádkem.

5) Úprava voleb v Ústavě ČR bude doplněna o úpravu voleb do Evropského parlamentu a o úpravu komunálních voleb. Všichni občané EU s trvalým bydlištěm na území obce v EU mají aktivní i pasivní volební právo do Evropského parlamentu.

6) Článek 52 Ústavy upravuje způsob vyhlašování zákonů a mezinárodních smluv, podrobnosti upravuje prováděcí zákon. Je nutné zajistit formálněprávně propojení mezi Úředním listem ES a Sbírkou zákonů ČR, jako oficiálními zdroji platného práva. Tím by se zajistila lepší orientace v právu.

7) Parlament ČR spolu s dalšími ústavními orgány ČR by měl mít upravenu možnost podílet se na přípravě návrhů nových právních aktů ES a na vydávání stanovisek k novým návrhům. Tím by se podepřela legitimita tvorby práva na úrovni orgánů ES a podpořila by se větší znalost připravovaných aktů ES i v Parlamentu ČR.

8)Občanství ČR upravené v čl. 12 Ústavy bude rozšířeno o nový výraz evropské integrace, občanství Unie.

9) Úprava svobody pobytu osob a svobody pohybu osob bude třeba upravit v souladu s režimem v EU.

10) V souvislosti s přípravou ČR na vstup do EU nelze vyloučit možnost vytvoření nového samostatného ministerstva pro evropské záležitosti. Jeho vznik by se opíral o čl. 79 odst. 1 Ústavy ČR, který umožňuje zřídit ministerstvo a stanovit jeho působnost jedině zákonem.