ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva
Portál ISAP > Data pro veřejnost > Cesta do Evropské unie > B. Specifické nástroje a operativní nařízení užívané k podpoře regionálního rozvoje

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :8. PODPORA REGIONÁLNÍ A MUNICIPÁLNÍ POLITIKY V EU
Část :II. NÁSTROJE EVROPSKÉ UNIE PRO EKONOMICKOU A SOCIÁLNÍ KOHEZI
Kapitola :B. Specifické nástroje a operativní nařízení užívané k podpoře regionálního rozvoje

Text:1. SAMOSTATNÉ INICIATIVY EVROPSKÉ UNIE

Samostatné iniciativy Evropské unie jsou speciálními finančními nástroji strukturální politiky, kterou Komise navrhuje členským státům ze své vlastní iniciativy k podpoře opatření, jež pomohou řešit problémy zvláště tížící na evropské úrovni. Iniciativy EU mají tři základní rysy, jež jim přidávají hodnotu ve srovnání s jinými opatřeními financovanými ze Strukturálních fondů:

· podpora k rozvoji nadnárodní, přeshraniční a meziregionální spolupráce,
· uskutečňování metodou “vzhůru nohama”,
· a vysoký profil místa, jež přisuzují opatřením Unie.

V červnu 1993 Komise předložila svou úvahu o budoucnosti iniciativ Unie v tzv. Zelené listině a navrhla uspořádat je kolem pěti větších priorit:

· přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce a sítě,
· rozvoj venkova,
· nejvzdálenější regiony,
· uplatnění a rozvoj lidských zdrojů,
· řízení průmyslové změny.

Tento dokument byl diskutován na informační Radě ministrů odpovědných za regionální politiku a plánování, jež se sešla v Lićge v listopadu 1993, přičemž byl poslán k vyjádření Evropskému parlamentu. Uvedená záležitost byl rovněž konzultována s Ekonomickým a Sociálním výborem, Konzultativní radou regionálních a lokálních úřadů a s ekonomickými a sociálními partnery.

Po konzultacích Zelené listiny rozhodla Komise připojit k pěti původním subjektům dva další, a to rozvoj kriticky zasažených městských regionů a restrukturalizaci rybářského průmyslu. 16.2.1994 předložila Komise svůj celkový přístup k iniciativám Unie na období let 1994 až 1999. Celkem se jedná o 13 iniciativ, z nichž některé byly zcela nové (start mládeže do zaměstnání, Adapt, textil a odívání, Urban a Ryba), zatímco jiné byly rozšířeny nebo již zahrnovaly započatá opatření.

Komise přijala navržené pokyny pro 13 iniciativ do začátku dubna 1994. Všechny iniciativy byly nadšeně přijaty Evropským parlamentem, Výborem regionů, Ekonomickým a Sociálním výborem a novým řídícím výborem pro iniciativy Unie. Po řadě změn (na základě konzultací) přijala Komise 15. června 1994 konečnou verzi pokynů.

V souladu s celou řadou opatření a zejména finančním rozhodnutím Komise z 21.10. a 21.12.1993 byla přidělena celková částka 13,45 miliard ECU iniciativám Unie, přičemž 11,85 miliardy ECU bylo přiděleno dosud schváleným 13 iniciativám. Tím byla vytvořena rezerva 1,6 miliardy ECU (cca 12%), která bude postupně do roku 1999 přidělována na základě zkušeností s realizací, novým rozvojem a finanční rovnováhou mezi členskými státy. 1.7.1994 byly směrnice Unie uveřejněny v Úředním listu (No. C 180/1.7.1994). Každý členský stát stanoví úřady zodpovědné za uskutečnění každé iniciativy a podporovatelé projektu by měly kontaktovat tyto úřady ohledně informací o programech, jež se jich týkají.

2. RECHAR II

Iniciativa Unie Rechar byla přijata Komisí v roce 1989, a to k podpoře ekonomické konverze v regionech těžby uhlí. Jde o nejvíce (nejtvrději) postižené regiony úpadkem průmyslu a snížením zaměstnanosti.

Účel Recharu II je analogický pro období 1994 až 1997, s tím, že prioritou je prostředí, nové ekonomické aktivity a lidské zdroje, aby se urychlily adaptace regionů postižených zhoršením ekonomických podmínek. Do tohoto programu mohou patřit i regiony s poklesem těžby hnědého uhlí (i lignitu).

Členské státy mohou navrhovat Komisi připojení regionů (podobně jako u Rechar I) s těžbou uhlí nebo lignitu s podmínkou, že jsou zařaditelné pod aktivity 1,2 nebo 5b, jsou definované jako malé prostorové jednotky (pod NUTS III) nebo jsou geograficky styčnými skupinami takových jednotek a splňují jednu z následujících podmínek:

· bylo ztraceno nejméně 1000 hornických míst od ledna 1990; nebo
· počet ztracených míst od uvedeného data a veřejně ohlášených budoucích ztrát pracovních míst dosáhne alespoň počtu 1000; nebo,
· alespoň 1000 hornických míst bylo ztraceno od uvedeného data nebo je tu takové riziko (uznané společně Komisí a členským státem).

Členské státy mají možnost navrhnout jiné regiony, vysoce závislé na těžbě uhlí, s přihlédnutím na následující faktory:

· vysoká nezaměstnanost,
· degradace prostředí,
· izolace nebo “vzdálená” lokalizace.

V některých případech nemusí být tyto regiony zařaditelné pod aktivity 1,2, nebo 5b.

Opatření

· Zlepšení prostředí a restaurace starých těžařských budov k jiným komerčním účelům ve vážně poškozených regionech, renovace sociální a ekonomické inftrastruktury v hornických vesnicích (obecní zařízení, voda, elektřina apod.) jako součást ekonomické rozvojové strategie.
· Podpora nových ekonomických aktivit, zejména u malých firem různými podpůrnými opatřeními (nové průmyslové premisy a “pokrokové” tovární jednotky, produktivní investice, možnost riskovat kapitál, obecní služby, studie trhu, sítě ke spolupráci a inovace ve výrobcích a procesech).
· Podpora aktivit cestovního ruchu, zvláště takových, jež jsou založeny na průmyslovém dědictví.
· Pomoc orgánům zabývajícím se ekonomickou konverzí a regionálním rozvojem.
· Pomoc při zaškolování a zaměstnávání, zvláště u malých firem, jejichž činnost je podstatná pro rozvoj regionu, pro přeškolení horníků a dřívějších horníků.
· Zájmová podpora půjček ECSC, zvláště pro malé firmy a jakékoliv konverzní opatření použitelná pro půjčku EIB.
· Podpora přeshraniční spolupráce mezi regiony s těžbou uhlí.

Plánovaný příděl

Plánovaný příděl činí 400 miliónů ECU. Navíc vedle grantů Unie jsou k dispozici půjčky u EIB a ECSC.

Realizace

Členské státy se přihlašovaly v roce 1994. Komise žádala členské státy, aby rozvinuly výměnu zkušeností, šíření nejlepších praktik a provedly srovnání.

3. RESIDER II

Program Resider byl přijat v roce 1988 k podpoře ekonomické a sociální konverze ocelářských regionů Unie na období 1994 až 1999. Cílem Resideru II je do roku 1997 sledovat prioritu prostředí, nové ekonomické aktivity a lidské zdroje, aby se urychlila adaptace regionů postižených zhoršením ekonomických podmínek.

Kritéria pro zařazení regionů: ocelářské regiony, jež členské státy mohou navrhnout Komisi jsou definovány jako malé prostorové jednotky (NUTS III) nebo geograficky styčné skupiny takových jednotek, jež uspokojí jednu ze základních podmínek:

· nejméně 1000 ocelářských míst bylo ztraceno od 1.1.1986; nebo
· ztráty zaměstnání od tohoto data a budoucí ztráty míst veřejně oznámené dosáhnou počtu alespoň 1000 pracovních míst; nebo
· alespoň 1000 ocelářských míst bylo ztraceno od tohoto data nebo jsou v riziku (uznáno společně Komisí a členským státem).

Členské státy mohou rovněž navrhnout k výběru jiné regiony vysoce závislé na ocelářském průmyslu, přičemž se počítá s jinými faktory jako:

· vysoká nezaměstnanost,
· degradace prostředí,
· izolace nebo “vzdálená” lokalizace.

I u tohoto programu nemusí být v některých případech vybrané regiony zařaditelné pod aktivity 1,2 nebo 5b.

Opatření

· Zlepšení prostředí a restaurování starých ocelářských průmyslových budov k novému komerčnímu využití ve vážně poškozených regionech, renovace sociální a ekonomické infrastruktury v ocelářských regionech.
· Podpora nových ekonomických aktivit, zvláště podnikaných malými firmami, různými podpůrnými opatřeními.
· Podpora aktivit cestovního ruchu, zejména vázaných na průmyslové dědictví.
· Pomoc orgánům, jež mají v náplni práce ekonomickou konverzi a regionální rozvoj.
· Pomoc při zaškolování a zaměstnávání, zejména u malých firem, jejichž činnost je podstatná pro rozvoj regionu, a pro přeškolení ocelářských pracovníků i “dřívějších” ocelářů.
· Zájmové podpory půjčkami ECSC, zejména pro malé firmy a jakékoliv konverzní opatření, půjčky EIB.

Plánovaný příděl

Plánovaný příděl je 500 miliónů ECU. Navíc jsou ke grantům Unie k dispozici ještě půjčky EIB a ECSC.

Realizace

Členské státy navrhovaly další regiony v roce 1994.

4. KONVER

Komise přijala speciální opatření Perifra I (1991) a Perifra II (1992) v odpověď na hlasy z Evropského parlamentu. Tyto zahrnuly podporu demonstračních projektů, jež by mohly sloužit jako modely pro konverzi vojenských instalací. V roce 1993 Komise přijala iniciativu Unie Konver, aby bylo pomoženo regionům oslabeným úpadkem obranného průmyslu a instalací. Původně byla zavedena jako roční program v roce 1993, s tím, že iniciativa pokračuje na víceroční bázi dosud prodloužené až do roku 1997.

Cílem Konveru je poskytnout podporu diverzifikaci v regionech těžce závislých na obranném sektoru, zvláště konverzí ekonomických aktivit spojených s tímto sektorem a povzbuzením komerčních aktivit ve všech průmyslových sektorech s výjimkou aktivit, jež by mohly mít vojenské použití.

Regiony navrhované členskými státy Komisi pro iniciativu Konver nemusí být zařaditelné pro aktivity 1,2 nebo 5b, musí být však malými geografickými jednotkami (pod úrovní NUTS III) nebo styčnými skupinami takových jednotek, jež:

· buď ztratily alespoň 1000 pracovních míst v obranném sektoru od 1.1.1990,
· nebo kde kombinované ztráty pracovních míst a veřejně oznámené budoucí ztráty pracovních míst dávají součet 1000,
· nebo kde ztráty pracovních míst nebo rizika ztráty těchto míst uvedeného typu od příslušného data dávají součet 1000.

Členské státy mohou také navrhnout integraci jiných regionů těžce závislých na obranných aktivitách s přihlédnutím k faktorům jako:

· vysoká úroveň nezaměstnanosti,
· ubohé podmínky prostředí,
· nebo izolace či velmi vzdálené umístění regionu.

    Pro potřeby Konveru jsou pracovní místa v obraně definována takto:

    · vojenský personál včetně cizích sil,
    · civilní personál na vojenské bázi,
    · práce ve společnostech, jejichž hlavní činností je zbrojní výroba.

    Opatření

    · Poradní služby a vybavení (nikoliv však výrobní stroje) ke zlepšení know-how v povoláních: např. kontrola kvality, design pomocí počítače a výroba (CAD/CAM), marketing, zdraví a bezpečnost atd.
    · Podpora místních sdružení profesionálů a kooperačních schémat, síťové a tržní informační systémy s úmyslem rozvinout výše uvedené know-how, urychlit šíření nové výroby a organizačních metod, zřízení spojů mezi výzkumnými centry a obchody, obchody a jejich zásobovateli a zákazníky atd.
    · Obchodní kontrola ve výše uvedených oborech, finanční inženýrská schémata.
    · Dočasné příspěvky k souhrnu mezd pro zručný personál, zaměstnaný jako součást modernizačních plánů sestavených pomocí externích expertů.
    · Výcvik obchodního personálu a štábu obchodních služeb, jakož i zaměstnanců obranného sektoru, kteří se stali přebytečnými nebo byli ohroženi nadpočetností.
    · Zlepšení prostředí regionů zničených vojenskými instalacemi nebo obranným průmyslem.
    · Podpora alternativních činností, zvláště vytvořením SMEs.
    · Renovace ekonomické a sociální infrastruktury (veřejná zařízení, voda, elektřina apod.).
    · Podpora cestovnímu ruchu.

    Plánovaný příděl

    Plánovaný příděl je 500 miliónů ECU pro období let 1994 až 1997, z nichž nejméně 250 miliónů ECU je pro aktivitu 1,2 nebo 5b v regionech. Půjčky jsou k dispozici od Evropské investiční banky.

    Realizace

    Návrhy členských států (možných regionů) pro dotování pod Konverem byly uskutečněny v roce 1994.

    2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti