Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Lze říci, že v členských státech je všeobecně uznána přednost práva ES před zákony a ostatními zákonnými předpisy členských států bez ohledu na to, zda byl národní právní akt přijat před nebo po dotčeném právním aktu ES. Na ústavní úrovni neexistuje v postoji ES a členských států plná shoda. ES svoji zásadu přednosti vztahují na celý právní řád, tedy i na národní ústavní právo, toto tvrzení je obsaženo v rozsudku ESD ve věci Internationale Handelsgesellschaft z roku 1970. Členské státy v případech střetu ústavního práva s právem ES uznávaly zásadu přednosti omezeně a s určitými výhradami hlavně ohledně ochrany lidských práv26).

V zakládajících smlouvách se státy vzdaly části své suverenity ve prospěch nového, mezinárodního nadstátního subjektu. Mezinárodní smlouvy vytvořily nové instituce vybavené pravomocí tvořit právo. Jak si ale jednotlivé členské státy poradily s tímto přenesením výsostných pravomocí doma, ve svých vlastních právních řádech a hlavně ve svých ústavách ? To vše je opřeno o právní systém a právní teorii každého státu, dále o základní zásady a hodnoty obsažené v ústavách.

Protože se ES stále neodpoutaly od své mezinárodněprávní základny, vyžaduje nadále proces evropské integrace uzavírání příslušných mezinárodních smluv. Mezinárodní smlouvy integrativní povahy, které přenášejí výsostná práva z jednotlivých států na mezistátní instituce, znamenají takovou ingerenci do národních právních řádů, že vyžadují přímo zmocnění ústavněprávní povahy. Takové zmocnění ústavněprávní povahy přijaly všechny státy ES mimo Velkou Británii, která má nepsanou ústavu.

Věnujme se řešení těchto otázek v některých evropských zemích, členských státech ES. V ostatních členských státech ES lze konstatovat, že přednost práva ES byla akceptována bez větších komplikací. Spolu s předkládaným řešením je nejprve třeba uvést základní principy a vývoj jednotlivých národních ústav. Prof. Klokočka se podrobně věnuje ústavám evropských států ve své knize Ústavní systémy evropských států27).

Nalézt řešení vstupu do EU prostřednictvím změn ve vnitrostátním právu se podařilo několika členským státům ES. V této souvislosti je třeba provést určité korektury národních ústav. Další řešení přinesla i rozhodnutí ústavních soudů, která se zabývala otázkou slučitelnosti Maastrichtské smlouvy s vnitrostátním právním řádem a přinesla v problematice vztahu práva ES a národního práva členských států zásadní závěry.