Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

1.1 Podstata zvýhodnění podpory podnikání v hospodářsky problémových oblastech spočívala v možnosti kombinace podpory podnikatelských záměrů, zařazených do základních programů (např. ROZVOJ a START) s podporou v rámci doplňkového programu REGION; příspěvek na úhradu úroku za základní a doplňkový program se přitom sčítají V roce 1997 program REGION umožní poskytnout finanční příspěvek ve výši 5 % úroku z bankovního úvěru (přičemž celková výše nesmí přesáhnout 5 mil. Kč); v kombinaci s programem START tak příspěvek může dosáhnout 10 % a s programem ROZVOJ 8 %. Od roku 1995 regionální charakter měl i základní program ROZVOJ (týkal se pouze předem vymezených oblastí). V letech 1993-1997 podpora v hospodářsky problémových oblastech dosahovala (bez programu REGENERACE):

Ukazatel	1993	1994	1995	1996	1997
A. Příspěvky na úhradu úroků v hospodářsky problémových oblastech (program REGION)
a) počet podpořených projektů	410	672	680	414	231
b) % z celkového počtu podpořených projektů v ČR	33.6	48.4	37.9	32.2	33.5
c) objem příspěvků na úhradu úroků (mil. Kč)	357.8	669.2	548.0	468.7	347.9
d) podíl z ČR celkem (v %)	41.1	62.3	46.9	53.0	55.9
B. Poskytnuté záruky v hospodářsky problémových oblastech (program REGION)
a) počet poskytnutých záruk	72	71	68	54	65
b) % z poskytnutých záruk v ČR	19.1	27.0	40.0	28.6	23.7

1.2 V letech 1993-1997 byla v hospodářsky problémových oblastech realizována podpora cca 2.7 tis. podnikatelských projektů s celkovým objemem podpory (vč. cenově zvýhodněných záruk) ve výši cca 2.8 mld. Kč. Z přehledu je patrný postupný pokles podpory od roku 1994 zhruba na polovinu úrovně. Negativní je zejména skutečnost, že ke snížení rozsahu podpory podnikání došlo v období postupného nárůstu míry nezaměstnanosti v ČR.

2. Druhým významným opatřením bylo usnesení vlády č. 148/94 k řešení situace v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (okres Nový Jičín, Bruntál, Louny a Znojmo). Jednalo se zatím - po roce 1992 - o jediný vládní regionální podpůrný program pro tehdy nejproblémovější okresy, který do řešení (formou meziresortní koordinace) zapojil aktivity více resortů; jeho časový horizont se však týkal pouze roku 1994.

Jako nejúčinnější se ukázala opatření k podpoře:

a) malého a středního podnikání, kde ve čtyřech okresech bylo podpořeno cca 260 podnikatelských projektů příspěvky k úhradě úroků ve výši zhruba 274 mil. Kč (zhruba 4x více než v roce 1993).

b) podnikání v agrokomplexu, kde výše podpory dosáhla 140 mil. Kč u 213 podnikatelských projektů (zhruba 3/4 prostředků programu AGROREGION v tomto roce),

c) komunální a dopravní infrastruktury, kde byla uvolněna částka 150 mil. Kč k realizaci (či k urychlení realizace) 30 investičních akcí a dále částka 10,5 mil. Kč k posílení dopravní obslužnosti,

d) ekologických investic k ochraně čistoty vod a ovzduší, realizovaných za přispění prostředků SFŽP ČR; bylo podpořeno celkem 66 akcí o objemu 442 mil. Kč (v roce 1993 podpora ze SFŽP ČR v těchto okresech činila 177 mil. Kč),

e) aktivní politiky zaměstnanosti, kde pro tyto okresy byly v roce 1994 zabezpečeny prostředky ve výši zhruba 117 mil. Kč (v roce 1993 ve výši 75 mil. Kč).

2.1 Opatření spojená s usnesením vlády č. 148/94 znamenala z hlediska vazby na státní rozpočet zvýšení prostředků na komunální a dopravní infrastrukturu o 150 mil. Kč a na podporu podnikání v hospodářsky problémových oblastech o dalších 200 mil. Kč. Akcent vlády na řešení situace však pro uvedené 4 okresy znamenal i zvýšení prostředků na dalších úsecích (aktivní politika zaměstnanosti, Státní fond životního prostředí ČR) na základě přerozdělení prostředků v rámci ČR. Celkový efekt vládou přijatých opatření podpořil reálně tvorbu 2-3 tis. nových pracovních příležitostí.

3. Mezi významné aktivity bývalého Ministerstva hospodářství a nyní i MMR lze řadit i opatření spojená s revitalizací bývalých vojenských prostorů (Ralsko, Mladá); vládou ČR byla přijata řada opatření zaměřených na převod majetku, pyrotechnickou asanaci, dekontaminaci atd. V současné době v gesci organizace PRIVUM probíhá rozsáhlá privatizace bývalého vojenského majetku (v roce 1997 by mělo být zprivatizováno cca 30% majetku, pro rok 1998 se počítá s dalšími 40%).

3.1 Jako nepřímé opatření, nutné pro další regionální rozvoj možno počítat i přípravu územních plánů tzv. velkých územních celků; v současné době je území ČR pokryto zpracovanou nebo rozpracovanou územně plánovací dokumentací, případně zpracovanými či rozpracovanými změnami a doplňky schválené ÚPD z 81.8%.

3.2 Mezi další aktivity lze řadit podporu zpracování rozvojových dokumentů regionů, podporu a propagaci cestovního ruchu v ČR, různé analytické práce hodnotící problematiku rozvoje jednotlivých regionů a spolupráci s okresními úřady, sdruženími obcí a obcemi při řešení problematiky regionálního rozvoje jejich územních obvodů.

4. Mimo výše popsaná opatření regionální hospodářské politiky byla ovšem realizována v gesci jiných resortů další opatření, která měla nesporný regionální dopad, která však většinou nebyla s opatřeními regionální hospodářské politiky koordinována.

Regionální přístupy resortů byly patrné zejména v následujících okruzích:

a) finančně vyrovnávací mechanismy v gesci MF, založené na konstrukci vlastních příjmů místních rozpočtů (na základě přijatých rozpočtových pravidel) a na přerozdělování prostředků prostřednictvím státního rozpočtu z daňově výnosnějších (to je ekonomicky silnějších regionů) do ekonomicky slabších oblastí; regionální charakter měla zejména územně vyrovnávací dotace - v letech 1995-1997 její výše oscilovala mezi 2.0 - 2.5 mld. Kč);

b) aktivní politika zaměstnanosti v působnosti MPSV, realizovaná prostřednictvím Úřadů práce v jednotlivých okresech. Tato opatření se výrazně koncentrovala do hospodářsky problémových oblastí - v letech 1994 - 1996 bylo vytvořeno v těchto oblastech cca 40 % všech veřejně prospěšných prací a 60 % všech společensky účelných pracovních míst z úhrnu ČR. Při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti byl využíván systém projektů (zpracovávaných úřady práce na základě analýz a prognóz místního trhu práce), zaměřených na řešení situace konkrétních skupin nezaměstnaných, resp. problémových mikroregionů; při alokaci prostředků se vycházelo z efektivnosti aktivní politiky prováděné v předchozím roce, z míry nezaměstnanosti, počtu nezaměstnaných, relace mezi počty nezaměstnaných a počty volných pracovních míst, počty a relativní míry obtížně umístitelných skupin uchazečů, očekávaného vývoje v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v okrese aj. Rozsah finančních prostředků pro hospodářsky problémové oblasti činil ročně cca 300 mil. Kč, celkový objem prostředků vyčleněných na aktivní politiku zaměstnanosti v ČR dosahoval pak v posledních třech letech cca 600 mil. Kč ročně;

c) dotační politika v rámci agrokomplexu (realizovaná prostřednictvím MZe ČR), která směřovala k částečné eliminaci nepříznivých dopadů tržního hospodářství na oblasti s nepříznivými přírodními podmínkami (horské a podhorské oblasti); v roce 1996 bylo resortem za území zemědělsky problémových regionů považováno území 17ti okresů (cca 23% celkové zemědělské půdy v ČR). V roce 1996 tzv. přímé zemědělské dotace do těchto území dosáhly výše 1.4 mld. Kč (39.9% z úhrnu ČR), prostřednictvím PGRLF pak byly v roce 1996 poskytnuty v těchto oblastech úvěry ve výši 2.l36 mld. Kč (15.9% z ČR) a dotace úroků činily 0.3 mld. Kč (17% z ČR); tyto údaje naznačují, že prostředky PGRLF nemají pro zemědělství v horských a podhorských oblastech takový význam jako přímé dotace. V posledních letech pokračoval trend přesunu ve směrování dotačních prostředků na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, spojených především s péčí o kulturní vzhled krajiny. V lesním hospodářství byla zvýšená pozornost věnována dotacím v ekonomicky nesoběstačných lesích postihovaných emisemi (cca 30% lesních pozemků v ČR);

d) dosud jediným cíleným programem politiky rozvoje venkova byl program obnovy venkova. Program se týká obcí, které zajišťují zpracování koncepčních dokumentů s tímto programem spojených (koncepce rozvoje obce, místní program obnovy, územně-plánovací dokumentace). Na tento program byla vyčleněna v letech 1994-1996 částka cca 0.55 mld. Kč, pro rok 1997 bylo vyčleněno 250 mil. Kč). Podpora se týká menších akcí spojených s rozvojem technické infrastruktury, se zachováním, obnovou a udržováním venkovské zástavby a úprav veřejných prostranství a veřejné zeleně ve venkovských obcí. Program byl doposud veden v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa, od roku 1997 je zahrnut v rozp. kapitole MMR;

e) podpora ekologických investic obcí prostředky Státního fondu životního prostředí ČR, který byl v letech 1994-1997 posílen převodem prostředků z FNM ČR ve výši 6.1 mld. Kč na akce Programu na ozdravění ovzduší ČR; dále šlo o komunální ekologické investice realizované v ekologicky postižených oblastech (rozp. kapitola VPS: 1.34 mld. Kč v roce 1993, 1.08 mld. Kč v letech 1994 a 1995, 0,6 mld. Kč v roce 1996; od roku 1997 v rozp. kapitole MMR - 265 mil. Kč po krácení). Ve výdajích SFŽP byl patrný i regionální přístup při alokaci prostředků; prioritou byly oblasti severních Čech, severní Moravy a hl. města Prahy. Regionální přístupy jsou přitom dány prioritou, kterou přiřazuje jednotlivým akcím příslušný územní odbor MŽP a referát životního prostředí příslušného okresního úřadu (např. naléhavost ochrany území, v němž je akce realizována, imisní a emisní situace v dané lokalitě aj.);

f) investice dopravní, technické a občanské infrastruktury v působnosti příslušných ústředních resortů (MDS, MZe, MŠMT, MZdr.), jejichž alokace byla ovšem především věcí odvětvových úvah; vzrůstající význam mají dotace na řešení dopravní obslužnosti území veřejnou dopravou (v gesci MDS); v roce 1996 bylo na tento účel vyčleněno 541 mil. Kč, pro rok 1997 pak 700 mil. Kč;

e) investiční dotace na rozvoj infrastruktury, poskytované územním orgánům; zejména se jednalo o individuálně dotované stavby (rozp. kapitola VPS: v letech 1995 - 1997 ročně 2.9 - 3,9 mld. Kč; regionální přístupy v alokaci těchto prostředků však nebyly v uplynulém období patrné.

5. Výraznou slabinou v uplynulém období byla ovšem skutečnost, že tvorbu regionální politiky v regionální úrovni (kde by měla být hlavní váha při provádění regionální politiky v ČR) žádný orgán v potřebném rozsahu nezabezpečoval a vlastně ani zabezpečovat nemohl. Okresní úřady nemají k výkonu této funkce legislativní zmocnění (např. v zákoně o okresních úřadech) a rovněž tak i obce. Obecně neexistence kompetentního orgánu pro provádění regionální politiky v regionální úrovni je výrazným nedostatkem institucionálního zabezpečení regionální politiky v ČR.

5.1 Nicméně v úrovni obcí a okresů vznikla řada dobrovolných komunálních či regionálních seskupení, řešících či přinášejících návrhy řešení regionální problematiky - charakteristické to je např. v česko-německém pohraničí (předmětem je přeshraniční spolupráce zajišťovaná společně s obdobnými orgány v SRN), rovněž tak i v česko-rakouském a česko-polském pohraničí; řada dobrovolných svazků obcí rovněž vznikla ve smyslu zákona o obcích (§ 20a-e a § 14) za účelem sdružení prostředků a sil při zajišťování komunální infrastruktury, ochrany životního prostředí apd. Obecnou nevýhodou těchto orgánů je ovšem skutečnost, že mohou rozhodovat o problematice regionálního rozvoje výslovně jen tehdy, když je dosaženo souhlasu všech s daným řešením (což se při různosti zájmů jednotlivých obcí obtížně prosazuje).

6. Nedostatkem při provádění regionální hospodářské politiky v uplynulém období byla dále skutečnost, že prakticky - s výjimkou realizace usnesení vlády ČR č. 148/94 - neexistovala meziministerská koordinace pokud jde např. o podporu problémových oblastí. Na bývalém Ministerstvu hospodářství sice ve vazbě na bod 13. zásad (schválených usnesením vlády č. 759/92) vznikl poradní orgán ministra hospodářství jehož účelem mělo být “koordinovat opatření jednotlivých ústředních orgánů s cílem podpory hospodářsky problémových oblastí”, jeho činnost se však vůbec nerozběhla (orgán se sešel pouze 2x) neboť již od samého počátku byla zřejmá jeho nefunkčnost a neschopnost cokoli prosadit, neboť zásady současně stanovily, že “poradní orgán nebude zasahovat do kompetencí jednotlivých orgánů.”

7. Významnou pomoc pro tvorbu a realizaci regionální politiky představovala pomoc poskytovaná Evropskou unií v rámci programu Phare. Nešlo přitom jen o finanční prostředky ale i o to, že zúčastněné české orgány (od ministerstev až po obce) měly možnost osvojovat si metodické postupy, platné v rámci Evropské unie.

7.1 Za pomoci Phare došlo k založení Regionální rozvojové agentury a Regionálního podnikatelského fondu v Ostravě jako výraz pomoci problémovému regionu severní Moravy (zatím bylo na tento program vyčleněno 12 MECU, to je cca 400 mil. Kč).

7.2 Postupně byl realizován i program Regionální rozvoj severní Čechy, zaměřený na vypracování akčního programu rozvoje regionu, na zlepšení fungování již vytvořené Regionální rozvojové agentury v Mostě a též na podporu realizace menších infrastrukturních akcí (2 MECU - cca 68 mil. Kč).

7.3 V Operačním programu Phare 1996 bylo vyčleněno 5 mil. ECU na vytvoření Fondu pro rozvoj regionů. Fond bude ustaven jako spolufinancující zařízení, které bude stimulovat municipality k investicím do místní infrastruktury, umožňujícím další průmyslové investice. Tato iniciativa je založena na Ekonomickém rozvojovém certifikačním programu Phare, který udělil certifikáty městům, která osvědčila schopnost efektivně implementovat investiční programy. Tato města budou nyní vhodnými kandidáty pro získání prostředků z fondu, který bude rovněž otevřen regionálním rozvojovým agenturám.

8. Nejvýznamnější podporu České republice ovšem představuje program přeshraniční spolupráce (Phare CBC Programme), který od roku 1994 na hranicích s Německem, a od roku 1995 i na hranicích s Rakouskem podporuje realizaci zejména infrastrukturních projektů, rovněž však i projektů z dalších oblastí, jako je podpora podnikání, cestovní ruch, zemědělství a lesnictví, lidské zdroje aj. Jedná se o víceletý program (období 1995-1999), připravovaný podle standardních postupů EU spojených s přípravou regionálně-politických programů; v roce 1994 (pouze program ČR-SRN) bylo na program vyčleněno 25 mil. ECU, v období 1995-1999 má být uvolněno pro ČR cca 170 mil. ECU - to je cca 5.7 mld. Kč.

V roce 1996 byl Evropskou komisí v rámci Phare vyhlášen vícenárodní program CREDO, který se týká příhraniční spolupráce mezi zeměmi, přijímajícími pomoc Phare (v případě ČR program zahrne česko-polské a česko-slovenské příhraničí), ovšem s podstatně nižším rozsahem finančních prostředků (pro všechny země Phare je k dispozici v letech 1996-99 90 mil. ECU). Tento program bude realizován v řadě bodů odchylně od programu Phare CBC.

8.1 Základem programu Phare CBC a nutným předpokladem pro uvolňování prostředků je tzv. Víceletý indikativní program přeshraniční spolupráce na léta 1995-1999, který představuje regionální podpůrný program příhraniční oblasti a vymezuje - na základě provedené analýzy těchto území - priority a opatření pro soustředěnou podporu a rozsah podpory v ročních programech.

8.2 Zaměření programu CBC Phare je dáno nařízením Komise (ES) č. 1628/94 ze kterého vyplývá, že:
· program musí být harmonizován s programem Evropské unie INTERREG II (pro členské státy EU), který řeší podporu příhraničních oblastí v rámci vnitřních a vnějších hranic Unie,
· podporovány mohou být pouze akce v pohraničním regionu, který vymezí dotyčná země v dohodě s Komisí EU,
· může být podporováno široké spektrum projektů, ať už investičních či neinvestičních. Přednost by měly mít tzv. společné projekty a dále projekty obcí. Projekty musí mít pozitivní dopad na území sousedního státu a usnadňovat spolupráci příhraničních regionů,
· příspěvek EU je poskytován zpravidla ve formě dotace a je vyžadována spoluúčast české strany na financování v rozsahu minimálně 25% nákladů,
· podmínkou realizace programu je ustanovení společného výboru s orgány sousední země (zástupci vybraných resortů, zemí, regionů či komunálních sdružení), který zajišťuje soulad programu Phare s programem INTERREG II, odsouhlasuje výběr projektů a sleduje i realizaci programu.

9. Rozsah podpory z programu Phare týkající se rozvoje regionů dosáhne v letech 1993-1997 částky 145-150 mil. ECU, to je cca 5 mld. Kč.

10. Nejvýznamnějším poznatkem vyplývajícím ze zahraniční pomoci regionálnímu rozvoji v ČR (zejména program přeshraniční spolupráce) je metoda práce zemí EU a Evropské unie v oblasti regionální politiky. Zatímco v ČR je regionální politika spíše chápána jako mimořádná a jednorázová pomoc problémovým regionům (s výjimkou podpory malého a středního podnikání), převládá v pojetí Evropské unie koncepční přístup, založený na víceleté pomoci problémových oblastí, principu programování a výrazné úloze regionálních orgánů při tvorbě a zejména realizaci regionální politiky (princip subsidiarity). Charakter regionální politiky i způsob podpory problémových regionů je v zemích EU běžně ošetřen příslušnou legislativou; komplexní zákon o regionální politice je sice spíše výjimkou (Francie, Finsko), legislativní úpravy však běžně existují na úseku regionální podpory podnikání a regionálního plánování (které má větší akcent na sociálně-ekonomický rozvoj, nikoliv jako naše územní plánování, které je spíše územně-technickou disciplínou).