| Plný text: |
AA 2003/ACT/Příloha II/cs 1111
6. ZEMĚDĚLSTVÍ
A. ZEMĚDĚLSKÉ PŘEDPISY
1. 31965 R 0079: Nařízení Rady č. 79/65/EHS ze dne 15. června 1965 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 109, 23. 6. 1965, s. 1859), ve znění:
– 11972 B: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království (Úř. věst. L 73, 27. 3. 1972, s. 14),
– 31972 R 2835: nařízení Rady (EHS) č. 2835/72 ze dne 29. 12. 1972 (Úř. věst. L 298, 31. 12. 1972, s. 47),
– 31973 R 2910: nařízení Rady (EHS) č. 2910/73 ze dne 23. 10. 1973 (Úř. věst. L 299, 27. 10. 1973, s. 1),
– 11979 H: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Řecké republiky (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),
– 31981 R 2143: nařízení Rady (EHS) č. 2143/81 ze dne 27. 7. 1981 (Úř. věst. L 210, 30. 7. 1981, s. 1),
– 11985 I: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Španělského království a Portugalské republiky (Úř. věst. L 302, 15. 11. 1985, s. 23),
– 31985 R 3644: nařízení Rady (EHS) č. 3644/85 ze dne 19. 12. 1985 (Úř. věst. L 348, 24. 12. 1985, s. 4),
– 31985 R 3768: nařízení Rady (EHS) č. 3768/85 ze dne 20. 12. 1985 (Úř. věst. L 362, 31. 12. 1985, s. 8),
– 31990 R 3577: nařízení Rady (EHS) č. 3577/90 ze dne 4. 12. 1990 (Úř. věst. L 353, 17. 12. 1990, s. 23),
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31995 R 2801: nařízení Rady (ES) č. 2801/95 ze dne 29. 11. 1995 (Úř. věst. L 291, 6. 12. 1995, s. 3),
– 31997 R 1256: nařízení Rady (ES) č. 1256/97 ze dne 25. 6. 1997 (Úř. věst. L 174, 2. 7. 1997, s. 7).
a) V článku 4 se odstavec 3 se nahrazuje tímto:
“3. Počet vykazujících podniků v rámci Společenství je nejvýše 105 000.”
b) V čl. 5 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:
“Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko zřídí národní výbor nejpozději do konce šestého měsíce po dni přistoupení.”
c) V příloze se doplňují tyto údaje:
“Česká republika
tvoří jednu oblast
Estonsko
tvoří jednu oblast
Kypr
tvoří jednu oblast
Lotyšsko
tvoří jednu oblast
Litva
tvoří jednu oblast
Maďarsko
1. Közép-Magyarország
2. Közép-Dunántúl
3. Nyugat-Dunántúl
4. Dél-Dunántúl
5. Észak- Magyarország
6. Észak-Alföld
7. Dél-Alföld
Malta
tvoří jednu oblast
Polsko
1. Pomorze a Mazury
2. Wielkopolska a Śląsk
3. Mazowsze a Podlasie
4. Małopolska a Pogórze
Slovinsko
tvoří jednu oblast
Slovensko
tvoří jednu oblast.”
2. 31966 R 0136: Nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky (Úř. věst. 172, 30. 9. 1966, s. 3025), ve znění:
– 31968 R 2146: nařízení Rady (EHS) č. 2146/68 ze dne 20. 12. 1968 (Úř. věst. L 314, 31. 12. 1968, s. 1),
– 31970 R 1253: nařízení Rady (EHS) č. 1253/70 ze dne 29. 6. 1970 (Úř. věst. L 143, 1. 7. 1970, s. 1),
– 31970 R 2554: nařízení Rady (EHS) č. 2554/70 ze dne 15. 12. 1970 (Úř. věst. L 275, 19. 12. 1970, s. 5),
– 31971 R 2727: nařízení Rady (EHS) č. 2727/71 ze dne 20. 12. 1971 (Úř. věst. L 282, 23. 12. 1971, s. 8),
– 11972 B: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království (Úř. věst. L 73, 27. 3. 1972, s. 14),
– 31972 R 1547: nařízení Rady (EHS) č. 1547/72 ze dne 18. 7. 1972 (Úř. věst. L 165, 21. 7. 1972, s. 1),
– 31973 R 1707: nařízení Rady (EHS) č. 1707/73 ze dne 26. 6. 1973 (Úř. věst. L 175, 29. 6. 1973, s. 5),
– 31977 R 2560: nařízení Rady (EHS) č. 2560/77 ze dne 7. 11. 1977 (Úř. věst. L 303, 28. 11. 1977, s. 1),
– 31978 R 1419: nařízení Rady (EHS) č. 1419/78 ze dne 20. 6. 1978 (Úř. věst. L 171, 28. 6. 1978, s. 8),
– 31978 R 1562: nařízení Rady (EHS) č. 1562/78 ze dne 29. 6. 1978 (Úř. věst. L 185, 7. 7. 1978, s. 1),
– 11979 H: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Řecké republiky (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),
– 31979 R 0590: nařízení Rady (EHS) č. 590/79 ze dne 26. 3. 1979 (Úř. věst. L 78, 30. 3. 1979, s. 1),
– 31980 R 1585: nařízení Rady (EHS) č. 1585/80 ze dne 24. 6. 1980 (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1980, s. 2),
– 31980 R 1917: nařízení Rady (EHS) č. 1917/80 ze dne 15. 7. 1980 (Úř. věst. L 186, 19. 7. 1980, s. 1),
– 31980 R 3454: nařízení Rady (EHS) č. 3454/80 ze dne 22. 12. 1980 (Úř. věst. L 360, 31. 12. 1980, s. 16),
– 31982 R 1413: nařízení Rady (EHS) č. 1413/82 ze dne 18. 5. 1982 (Úř. věst. L 162, 12. 6. 1982, s. 6),
– 31984 R 1097: nařízení Rady (EHS) č. 1097/84 ze dne 31. 3. 1984 (Úř. věst. L 113, 28. 4. 1984, s. 1),
– 31984 R 1101: nařízení Rady (EHS) č. 1101/84 ze dne 31. 3. 1984 (Úř. věst. L 113, 28. 4. 1984, s. 7),
– 31984 R 1556: nařízení Rady (EHS) č. 1556/84 ze dne 4. 6. 1984 (Úř. věst. L 150, 6. 6. 1984, s. 5),
– 31984 R 2260: nařízení Rady (EHS) č. 2260/84 ze dne 17. 7. 1984 (Úř. věst. L 208, 3. 8. 1984, s. 1),
– 11985 I: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Španělského království a Portugalské republiky (Úř. věst. L 302, 15. 11. 1985, s. 23),
– 31985 R 0231: nařízení Rady (EHS) č. 231/85 ze dne 29. 1. 1985 (Úř. věst. L 26, 31. 1. 1985, s. 12),
– 31985 R 3768: nařízení Rady (EHS) č. 3768/85 ze dne 20. 12. 1985 (Úř. věst. L 362, 31. 12. 1985, s. 8),
– 31986 R 1454: nařízení Rady (EHS) č. 1454/86 ze dne 13. 5. 1986 (Úř. věst. L 133, 21. 5. 1986, s. 8),
– 31987 R 1915: nařízení Rady (EHS) č. 1915/87 ze dne 2. 7. 1987 (Úř. věst. L 183, 3. 7. 1987, s. 7),
– 31987 R 3994: nařízení Komise (EHS) č. 3994/87 ze dne 23. 12. 1987 (Úř. věst. L 377, 31. 12. 1987, s. 31),
– 31988 R 1098: nařízení Rady (EHS) č. 1098/88 ze dne 25. 4. 1988 (Úř. věst. L 110, 29. 4. 1988, s. 10),
– 31988 R 2210: nařízení Rady (EHS) č. 2210/88 ze dne 19. 7. 1988 (Úř. věst. L 197, 26. 7. 1988, s. 1),
– 31989 R 1225: nařízení Rady (EHS) č. 1225/89 ze dne 3. 5. 1989 (Úř. věst. L 128, 11. 5. 1989, s. 15),
– 31989 R 2902: nařízení Rady (EHS) č. 2902/89 ze dne 25. 9. 1989 (Úř. věst. L 280, 29. 9. 1989, s. 2),
– 31990 R 3499: nařízení Rady (EHS) č. 3499/90 ze dne 27. 11. 1990 (Úř. věst. L 338, 5. 12. 1990, s. 1),
– 31990 R 3577: nařízení Rady (EHS) č. 3577/90 ze dne 4. 12. 1990 (Úř. věst. L 353, 17. 12. 1990, s. 23),
– 31991 R 1720: nařízení Rady (EHS) č. 1720/91 ze dne 13. 6. 1991 (Úř. věst. L 162, 26. 6. 1991, s. 27),
– 31992 R 0356: nařízení Rady (EHS) č. 356/92 ze dne 10. 2. 1992 (Úř. věst. L 39, 15. 2. 1992, s. 1),
– 31992 R 2046: nařízení Rady (EHS) č. 2046/92 ze dne 30. 6. 1992 (Úř. věst. L 215, 30. 7. 1992, s. 1),
– 31993 R 3179: nařízení Rady (ES) č. 3179/93 ze dne 16. 11. 1993 (Úř. věst. L 285, 20. 11. 1993, s. 9),
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31994 R 3290: nařízení Rady (ES) č. 3290/94 ze dne 22. 12. 1994 (Úř. věst. L 349, 31. 12. 1994, s. 5),
– 31996 R 1581: nařízení Rady (ES) č. 1581/96 ze dne 30. 7. 1996 (Úř. věst. L 206, 16. 8. 1996, s. 11),
– 31998 R 1638: nařízení Rady (ES) č. 1638/98 ze dne 20. 7. 1998 (Úř. věst. L 210, 28. 7. 1998, s. 32),
– 31999 R 2702: nařízení Rady (ES) č. 2702/1999 ze dne 14. 12. 1999 (Úř. věst. L 327, 21. 12. 1999, s. 7),
– 32000 R 2826: nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. 12. 2000 (Úř. věst. L 328, 23. 12. 2000, s. 2),
– 32001 R 1513: nařízení Rady (ES) č. 1513/2001 ze dne 23. 7. 2001 (Úř. věst. L 201, 26. 7. 2001, s. 4).
V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
“3. Maximální množství olivového oleje, pro které se vyplácí podpora podle odstavce 1, se stanoví na 1 783 811 tun na hospodářský rok. Toto maximální zaručené množství je rozvrženo mezi členské státy ve formě národních zaručených množství takto:
– Řecko: 419 529 tun
– Španělsko: 760 027 tun
– Francie: 3 297 tun
– Itálie: 543 164 tun
– Kypr: 6 000 tun
– Portugalsko: 51 244 tun
– Slovinsko: 400 tun
– Malta: 150 tun.
Národní zaručená množství stanovená pro Kypr a Maltu jsou předběžná. Tyto údaje budou přezkoumány v roce 2005 po zavedení geografického informačního systému (GIS). Pokud se produkce, na kterou lze poskytnout podporu, liší od stanoveného množství, rozhodne Komise postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS o přiměřené úpravě národních zaručených množství pro Kypr a Maltu.”
3. 31975 L 0106: Směrnice Rady 75/106/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých kapalných výrobků v hotovém balení podle objemu (Úř. věst. L 42, 15. 2. 1975, s. 1), naposledy pozměněná:
– 31989 L 0676: směrnicí Rady 89/676/EHS ze dne 21. 12. 1989 (Úř. věst. L 398, 30. 12. 1989, s. 18).
V čl. 5 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:
“e) Aniž je dotčeno písmeno b), mohou být výrobky uvedené v příloze III oddíle 1 písm. a) vyrobené a balené v Maďarsku před 1. lednem 1993 o objemu 0,70 litru uváděny na trh v Maďarsku za podmínky, že Maďarsko ohlásí množství zásob ke dni přistoupení Komisi.”
4. 31977 R 1784: Nařízení Rady (EHS) č. 1784/77 ze dne 19. července 1977 o vydávání ověřovacích listin původu pro chmel (Úř. věst. L 200, 8. 8. 1977, s. 1), ve znění:
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21).
– 31979 R 2225: nařízení Rady (EHS) č. 2225/79 ze dne 9. 10. 1979 (Úř. věst. L 257, 12. 10. 1979, s. 1),
– 31985 R 2039: nařízení Rady (EHS) č. 2039/85 ze dne 23. 7. 1985 (Úř. věst. L 193, 1. 25. 7. 1985, s. 1),
– 31991 R 1605: nařízení Rady (EHS) č. 1605/91 ze dne 10. 6. 1991 (Úř. věst. L 149, 14. 6. 1991, s. 14),
– 31993 R 1987: nařízení Rady (EHS) č. 1987/93 ze dne 19. 7. 1993 (Úř. věst. L 182, 24. 7. 1993, s. 1),
– 31996 R 1323: nařízení Rady (ES) č. 1323/96 ze dne 26. 6. 1996 (Úř. věst. L 171, 10. 7. 1996, s. 1).
V článku 9 se doplňuje nová věta, která zní:
“Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko sdělí tento údaj během čtyř měsíců ode dne přistoupení.”
5. 31982 R 1981: Nařízení Rady (EHS) č. 1981/82 ze dne 19. července 1982, kterým se vydává seznam regionů Společenství, ve kterých se podpora produkce chmele poskytuje pouze uznaným seskupením producentů (Úř. věst. L 215, 23. 7. 1982, s. 3), ve znění:
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31987 R 4069: nařízení Rady (EHS) č. 4069/87 ze dne 22. 12. 1987 (Úř. věst. L 380, 31. 12. 1987, s. 32),
– 31989 R 1808: nařízení Rady (EHS) č. 1808/89 ze dne 19. 6. 1989 (Úř. věst. L 177, 24. 6. 1989, s. 5),
– 31992 R 3337: nařízení Rady (EHS) č. 3337/92 ze dne 16. 11. 1992 (Úř. věst. L 336, 20. 11. 1992, s. 2).
V příloze se do seznamu doplňují tyto regiony:
“Česká republika
Slovensko”.
6. 31985 R 1907: Nařízení Komise (EHS) č. 1907/85 ze dne 10. července 1985 o seznamu odrůd révy vinné a oblastí, ze kterých pochází víno dovážené k výrobě šumivého vína ve Společenství (Úř. věst. L 179, 11. 7. 1985, s. 21).
a) Vkládá se nový článek, který zní:
“Článek 1a
1. Litva může používat zásoby vína pocházejícího z Moldavska dovezeného před 1. lednem 2004 pro výrobu šumivého vína až do vyčerpání zásob.
2. Litva zřídí evidenci zásob dostupných k 1. lednu 2004 a bude je poté sledovat.
3. Šumivé víno vyrobené z moldavského vína bude označeno zvláštní etiketou uvádějící původ použité suroviny a skutečnost, že toto víno je určeno pouze k prodeji na území Litvy nebo k vývozu do třetích zemí.”
7. 31989 R 1576: Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (Úř. věst. L 160, 12. 6. 1989, s. 1), ve znění:
– 31992 R 3280: nařízení Rady (EHS) č. 3280/92 ze dne 9. 11. 1992 (Úř. věst. L 327, 13. 11. 1992, s. 3),
– 31994 R 3378: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 3378/94 ze dne 22. 12. 1994 (Úř. věst. L 366, 31. 12. 1994, s. 1),
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21).
a) V čl. 1 odst. 4:
– v písmenu f) se doplňují nové body, které znějí:
“3) Název “matolinovice” nebo “matolinová pálenka” může být nahrazen označením zivania pouze v případě lihoviny vyrobené na Kypru.
4) Název “matolinovice” nebo “matolinová pálenka” může být nahrazen označením Pálinka pouze v případě lihoviny vyrobené v Maďarsku.”
– v písmenu i) se doplňuje nový bod, který zní:
“4) Název “ovocný destilát” může být nahrazen označením Pálinka pouze v případě lihoviny vyrobené v Maďarsku a pro broskvové destiláty vyráběné výhradně v těchto spolkových zemích Rakouska: Dolní Rakousy, Burgenland, Štýrsko a Vídeň.”
– v písmenu o) bodě 3) se první odrážka nahrazuje tímto:
“– byla vyrobena výhradně v Řecku nebo výhradně na Kypru.”
b) V čl. 5 odst. 3 písm. c) se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Polsko může vyžadovat, aby pro výrobu vodky na jeho území označované jako “Polish Vodka/Polska Wódka” byly používány výlučně zvláštní suroviny polského původu nebo byly sledovány tradiční specifikace a dodržována politika jakosti sledovaná Polskem.”
c) V čl. 7 odst. 5 první větě se za slovo “Rum-Verschnitt” vkládají slova “a Slivovice”.
d) V článku 9 se doplňuje nový odstavec, který zní:
“3. Odstavec 1 však nebrání uvádění na trh lihoviny nazývané “Slivovice”, která je vyráběna v České republice a získávána tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu nejvýše 30 % objemového podílu ethanolu zemědělského původu. Tento výrobek musí být označován jako “lihovina” ve smyslu článku 5 a může rovněž používat název Slivovice v témže zorném poli na přední etiketě. Je-li tato česká Slivovice uváděna na trh ve Společenství, musí být její alkoholické složení uvedeno na etiketě. Tímto ustanovením není dotčeno používání názvu Slivovice pro ovocné destiláty podle čl. 1 odst. 4 písm. i).”
e) V příloze II se doplňují tato zeměpisná označení:
– v bodě 5 “Karpatské brandy špeciál”,
– v bodě 7 “Szatmári szilvapálinka”, “Kecskeméti barackpálinka”, “Békési szilvapálinka”, “Szabolcsi almapálinka” a “Bošácka slivovica”,
– v bodě 11 “Vilniaus džinas”, “Spišská borovička”, “Slovenská borovička Juniperus”, “Slovenská borovička”, “Inovecká borovička”, “Liptovská borovička”,
– v bodě 14 “Allažu Ķimelis”, “Čepkeliř”, “Demänovka bylinný likér”, “Polish Cherry”, “Karlovarská hořká”,
– v bodě 16 “Latvijas Dzidrais”, “Rīgas degvîns”, “LB degvîns”, “LB vodka”, “Originali Lietuviđka degtinë”,“Laugarício vodka”, “Polska Wódka/Polish Vodka”, “Herbal vodka from the North Podlasie Lowland aromatised with an extract of bison grass” /“Wódka ziołowa z Niziny Północnopodlaskiej aromatyzowana ekstraktem z trawy żubrowej”.
f) V příloze II se doplňuje nový bod, který zní:
“17. Hořké destiláty “Riga Black Balsam” nebo “Rîgas melnais Balzâms”, “Demänovka bylinná horká”.”.
8. 31991 R 2092: Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 198, 22. 7. 1991), ve znění:
– 31992 R 1535: nařízení Komise (EHS) č. 1535/92 ze dne 15. 6. 1992 (Úř. věst. L 162, 16. 6. 1992, s. 15),
– 31992 R 2083: nařízení Rady (EHS) č. 2083/92 ze dne 14. 7. 1992 (Úř. věst. L 208, 24. 7. 1992, s. 15),
– 31992 R 3713: nařízení Komise (EHS) č. 3713/92 ze dne 22. 12. 1992 (Úř. věst. L 378, 23. 12. 1992, s. 21),
– 31993 R 0207: nařízení Komise (EHS) č. 207/93 ze dne 29. 1. 1993 (Úř. věst. L 25, 2. 2. 1993, s. 5),
– 31993 R 2608: nařízení Komise (EHS) č. 2608/93 ze dne 23. 9. 1993 (Úř. věst. L 239, 24. 9. 1993, s. 10),
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31994 R 0468: nařízení Komise (ES) č. 468/94 ze dne 2. 3. 1994 (Úř. věst. L 59, 3. 3. 1994, s. 1),
– 31994 R 1468: nařízení Rady (ES) č. 1468/94 ze dne 20. 6. 1994 (Úř. věst. L 159, 28. 6. 1994, s. 11),
– 31994 R 2381: nařízení Komise (ES) č. 2381/94 ze dne 30. 9. 1994 (Úř. věst. L 255, 1. 10. 1994, s. 84),
– 31195 R 0529: nařízení Komise (ES) č. 529/95 ze dne 9. 3. 1995 (Úř. věst. L 54, 10. 3. 1995, s. 10),
– 31995 R 1201: nařízení Komise (ES) č. 1201/95 ze dne 29. 5. 1995 (Úř. věst. L 119, 30. 5. 1995, s. 9),
– 31995 R 1202: nařízení Komise (ES) č. 1202/95 ze dne 29. 5. 1995 (Úř. věst. L 119, 30. 5. 1995, s. 11),
– 31995 R 1935: nařízení Rady (ES) č. 1935/95 ze dne 22. 6. 1995 (Úř. věst. L 186, 5. 8. 1995, s. 1),
– 31996 R 0418: nařízení Komise (ES) č. 418/96 ze dne 7. 3. 1996 (Úř. věst. L 59, 8. 3. 1996, s. 10),
– 31997 R 1488: nařízení Komise (ES) č. 1488/97 ze dne 29. 7. 1997 (Úř. věst. L 202, 30. 7. 1997, s. 12),
– 31998 R 1900: nařízení Komise (ES) č. 1900/98 ze dne 4. 9. 1998 (Úř. věst. L 247, 5. 9. 1998, s. 6),
– 31999 R 0330: nařízení Komise (ES) č. 330/1999 ze dne 12. 2. 1999 (Úř. věst. L 40, 13. 2. 1999, s. 23),
– 31999 R 1804: nařízení Rady (ES) č. 1804/1999 ze dne 19. 7. 1999 (Úř. věst. L 222, 24. 8. 1999, s. 1),
– 32000 R 0331: nařízení Komise (ES) č. 331/2000 ze dne 17. 12. 1999 (Úř. věst. L 48, 19. 2. 2000, s. 1),
– 32000 R 1073: nařízení Komise (ES) č. 1073/2000 ze dne 19. 5. 2000 (Úř. věst. L 119, 20. 5. 2000, s. 27),
– 32000 R 1437: nařízení Komise (ES) č. 1437/2000 ze dne 30. 6. 2000 (Úř. věst. L 161, 1. 7. 2000, s. 62),
– 32000 R 2020: nařízení Komise (ES) č. 2020/2000 ze dne 25. 9. 2000 (Úř. věst. L 241, 26. 9. 2000, s. 39),
– 32001 R 0436: nařízení Komise (ES) č. 436/2001 ze dne 2. 3. 2001 (Úř. věst. L 63, 3. 3. 2001, s. 16),
– 32001 R 2491: nařízení Komise (ES) č. 2491/2001 ze dne 19. 12. 2001 (Úř. věst. L 337, 20. 12. 2001, s. 9),
– 32002 R 0473: nařízení Komise (ES) č. 473/2002 ze dne 15. 3. 2002 (Úř. věst. L 75, 16. 3. 2002, s. 21).
a) V článku 2 se mezi údaje pro španělštinu a dánštinu vkládá nová odrážka, která zní:
“– v češtině: ekologické”,
dále, mezi údaje pro němčinu a řečtinu:
“– v estonštině: mahe nebo ökoloogiline”,
dále, mezi údaje pro italštinu a nizozemštinu:
“– v lotyštině: bioloěiskâ,
– v litevštině: ekologiškas,
– v maďarštině: ökológiai,
– v maltštině: organiku”,
dále, mezi údaje pro nizozemštinu a portugalštinu:
“– v polštině: ekologiczne”,
dále, mezi údaje pro portugalštinu a finštinu:
“– ve slovenštině: ekologické,
– ve slovinštině: ekološki”.
b) V článku 5 se odstavec 3a nahrazuje tímto:
“Odchylně od odstavců 1 až 3 mohou být do 1. července 2006 při označování a propagaci produktů, které nejsou v souladu s tímto nařízením, užívány ochranné známky obsahující některý z údajů uvedených v článku 2 za podmínky, že
- o zápis ochranné známky bylo požádáno před 22. červencem 1991 – pokud se neuplatní druhý pododstavec – a je v souladu s první směrnicí Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách*, a
- ochranná známka je již reprodukována s jasným, viditelným a snadno čitelným údajem, že dané produkty nejsou vyprodukovány ekologickou metodou produkce stanovenou tímto nařízením.
Dnem podání žádosti uvedené v prvním pododstavci první odrážce je pro Finsko, Rakousko a Švédsko 1. leden 1995 a pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko 1. květen 2004.
* Úř. věst. L 40, 11. 2. 1989, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí 92/10/EHS (Úř. věst. L 6, 11. 1. 1992, p. 35).”
c) V příloze V se mezi údaje pro španělštinu a dánštinu vkládají nové údaje, které znějí:
“CS: Ekologické zemědělství – kontrolní systém ES”,
dále, mezi údaje pro němčinu a řečtinu:
“ET: Mahepőllumajandus – EÜ kontrollsüsteem nebo Ökoloogiline pőllumajandus – EÜ kontrollsüsteem”,
dále, mezi údaje pro italštinu a nizozemštinu:
“LV: Bioloěiskâ lauksaimniecîba – EK kontroles sistçma,
LT: Ekologinis ţemës űkis – EB kontrolës sistema,
HU: Ökológiai gazdálkodás – EK ellenőrzési rendszer,
MT: Agrikultura Organika – Sistema ta’ Kontroll tal-KE”,
dále, mezi údaje pro nizozemštinu a portugalštinu:
“PL: Rolnictwo ekologiczne – system kontroli WE”,
dále, mezi údaje pro portugalštinu a finštinu:
“SK: Ekologické poľnohospodárstvo – kontrolný systém ES,
SL: Ekološko kmetijstvo – Kontrolni sistem ES”.
9. 31992 R 2075: Nařízení Rady (ES) č. 2075/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem (Úř. věst. L 215, 30. 7. 1992, s. 70), ve znění:
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31994 R 3290: nařízení Rady (ES) č. 3290/94 ze dne 22. 12. 1994 (Úř. věst. L 349, 31. 12. 1994, s. 105),
– 31995 R 0711: nařízení Rady (ES) č. 711/95 ze dne 27. 3. 1995 (Úř. věst. L 73, 1. 4. 1995, s. 13),
– 31996 R 0415: nařízení Rady (ES) č. 415/96 ze dne 4. 3. 1996 (Úř. věst. L 59, 8. 3. 1996, s. 3),
– 31996 R 2444: nařízení Rady (ES) č. 2444/96 ze dne 17. 12. 1996 (Úř. věst. L 333, 21. 12. 1996, s. 4),
– 31997 R 2595: nařízení Rady (ES) č. 2595/97 ze dne 18. 12. 1997 (Úř. věst. L 351, 23. 12. 1997, s. 11),
– 31998 R 1636: nařízení Rady (ES) č. 1636/98 ze dne 20. 7. 1998 (Úř. věst. L 210, 28. 7. 1998, s. 23),
– 31999 R 0660: nařízení Rady (ES) č. 660/1999 ze dne 22. 3. 1999 (Úř. věst. L 83, 27. 3. 1999, s. 10),
– 32000 R 1336: nařízení Rady (ES) č. 1336/2000 ze dne 19. 6. 2000 (Úř. věst. L 154, 27. 6. 2000, s. 2),
– 32002 R 0546: nařízení Rady (ES) č. 546/2002 ze dne 25. 3. 2002 (Úř. věst. L 84, 28. 3. 2002, s. 4).
a) V článku 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:
“Pro Společenství je stanoveno obecné maximální zaručené prahové množství ve výši 402 953 tun surových tabákových listů na jednu sklizeň.”
b) V bodě I “Flue-Cured” přílohy se doplňují slova:
“Wiślica
Virginia SCR IUN
Wiktoria
Wiecha
Wika
Wala
Wisła
Wilia
Waleria
Watra
Wanda
Weneda
Wenus
DH 16
DH 17”.
c) V bodě II “Light Air-Cured” přílohy se doplňují slova:
“Bursan
Bachus
Bożek
Boruta
Tennessee 90
Baca
Bocheński
Bonus
NC 3
Tennessee 86”.
d) V bodě III “Dark Air-Cured” přílohy se doplňují slova:
“Prezydent
Mieszko
Milenium
Małopolanin
Makar
Mega”.
e) V bodě IV “Fire-Cured” přílohy se doplňuje slovo:
“Kosmos”.
10. 31992 R 2081: Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 208, 24. 7. 1992, s. 1), ve znění:
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31997 R 0535: nařízení Rady (ES) č. 535/97 ze dne 17. 3. 1997 (Úř. věst. L 83, 25. 3. 1997, s. 3),
– 31997 R 1068: nařízení Komise (ES) č. 1068/97 ze dne 12. 6. 1997 (Úř. věst. L 156, 13. 6. 1997, s. 10),
– 32000 R 2796: nařízení Komise (ES) č. 2796/2000 ze dne 20. 12. 2000 (Úř. věst. L 324, 21. 12. 2000, s. 26).
V čl. 2 odst. 7 a v čl. 10 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:
“V případě České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska začíná uvedené období dnem jejich přistoupení.”
11. 31992 R 2082: Nařízení Rady (EHS) č. 2082/92 ze dne 14. července 1992 o osvědčeních o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 208, 24. 7. 1992, s. 9), ve znění:
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
a) V čl. 7 odst. 4 se doplňuje nová věta, která zní:
“Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko zveřejní tyto podrobnosti během šesti měsíců ode dne jejich přistoupení.”
b) V článku 14 se do odst. 1 doplňuje nová věta, která zní:
“V případě České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska začíná uvedené období dnem jejich přistoupení.”
12. 31992 R 2137: Nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 ze dne 23. července 1992 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství a o prodloužení platnosti nařízení (EHS) č. 338/91 (Úř. věst. L 214, 30. 7. 1992, s. 1), ve znění:
– 31994 R 1278: nařízení Rady (ES) č. 1278/94 ze dne 30. 5. 1994 (Úř. věst. L 140, 3. 6. 1994, s. 5),
– 31997 R 2536: nařízení Rady (ES) č. 2536/97 ze dne 16. 12. 1997 (Úř. věst. L 347, 18. 12. 1997, s. 6).
V čl. 3 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pokud Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko hodlají využít toto povolení, oznámí to Komisi a ostatním členským státům nejpozději do jednoho roku ode dne přistoupení.”
13. 31992 R 3950: Nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 405, 31. 12. 1992, s. 1), ve znění:
– 31993 R 0748: nařízení Rady (EHS) č. 748/93 ze dne 17. 3. 1993 (Úř. věst. L 77, 31. 3. 1993, s. 16),
– 31993 R 1560: nařízení Rady (EHS) č. 1560/93 ze dne 14. 6. 1993 (Úř. věst. L 154, 25. 6. 1993, s. 30),
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31994 R 0647: nařízení Komise (ES) č. 647/94 ze dne 23. 3. 1994 (Úř. věst. L 80, 24. 3. 1994, s. 16),
– 31994 R 1883: nařízení Rady (ES) č. 1883/94 ze dne 27. 7. 1994 (Úř. věst. L 197, 30. 7. 1994, s. 25),
– 31995 R 0630: nařízení Komise (ES) č. 630/95 ze dne 23. 3. 1995 (Úř. věst. L 66, 24. 3. 1995, s. 11),
– 31995 R 1552: nařízení Rady (ES) č. 1552/95 ze dne 29. 6. 1995 (Úř. věst. L 148, 30. 6. 1995, s. 43),
– 31996 R 0635: nařízení Komise (ES) č. 635/96 ze dne 10. 4. 1996 (Úř. věst. L 90, 11. 4. 1996, s. 17),
– 31996 R 1109: nařízení Komise (ES) č. 1109/96 ze dne 20. 6. 1996 (Úř. věst. L 148, 21. 6. 1996, s. 13),
– 31997 R 0614: nařízení Komise (ES) č. 614/97 ze dne 8. 4. 1997 (Úř. věst. L 94, 9. 4. 1997, s. 4),
– 31998 R 0551: nařízení Rady (ES) č. 551/98 ze dne 9. 3. 1998 (Úř. věst. L 73, 12. 3. 1998, s. 1),
– 31998 R 0903: nařízení Komise (ES) č. 903/98 ze dne 28. 4. 1998 (Úř. věst. L 127, 29. 4. 1998, s. 8),
– 31999 R 0751: nařízení Komise (ES) č. 751/1999 ze dne 9. 4. 1999 (Úř. věst. L 96, 10. 4. 1999, s. 11),
– 31999 R 1256: nařízení Rady (ES) č. 1256/1999 ze dne 17. 5. 1999 (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 73),
– 32000 R 0749: nařízení Komise (ES) č. 749/2000 ze dne 11. 4. 2000 (Úř. věst. L 90, 12. 4. 2000, s. 4),
– 32001 R 0603 nařízení Komise (ES) č. 603/2001 ze dne 28. 3. 2001 (Úř. věst. L 89, 29. 3. 2001, s. 18),
– 32002 R 0582: nařízení Komise (ES) č. 582/2002 ze dne 4. 4. 2002 (Úř. věst. L 89, 5. 4. 2002, s. 7).
– 32002 R 2028: nařízení Rady (ES) č. 2028/2002 ze dne 11. 11. 2002 (Úř. věst. L 313, 16. 11. 2002, s. 3).
a) V čl. 3 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:
“Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko zahrnují uvedené kvóty veškeré kravské mléko nebo mléčný ekvivalent dodané kupujícímu nebo prodané přímo ke spotřebě bez ohledu na to, zda je produkováno nebo uváděno na trh v rámci přechodného opatření použitelného v těchto zemích.
Pro Polsko bude rozdělení celkového množství mezi dodávky a přímé prodeje přezkoumáno na základě skutečných čísel za rok 2003 pro dodávky a přímé prodeje a v případě potřeby je Komise upraví postupem podle článku 42 nařízení (ES) č. 1255/1999.
Pro Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko bude zřízena zvláštní restrukturalizační rezerva stanovená v tabulce g) přílohy. Tato rezerva bude uvolňována od 1. dubna 2006 v rozsahu, ve kterém v každé z těchto zemí klesla spotřeba mléka a mléčných výrobků přímo v hospodářství, a to od roku 1998 v případě Estonska a Lotyšska a od roku 2000 v případě České republiky, Litvy, Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska. Rozhodnutí o uvolnění této rezervy a o jejím rozdělení mezi kvóty dodávek a přímých prodejů přijme Komise postupem podle článku 42 nařízení (ES) č. 1255/1999 na základě vyhodnocení zprávy, kterou Komisi podají Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko do 31. prosince 2005. Tato zpráva podrobně uvede výsledky a tendence současného restrukturalizačního procesu v odvětví mléka a mléčných výrobků dané země, a zejména odklon od produkce pro potřeby vlastního hospodářství k produkci pro trh.”
b) V čl. 4 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“V případě České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska se výše uvedená individuální kvóta rovná kvótě dostupné k: 31. březnu 2002 pro Maďarsko, 31. březnu 2003 pro Maltu a Litvu, 31. březnu 2004 pro Českou republiku, Kypr, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko a 31. březnu 2005 pro Polsko a Slovinsko.”
c) V článku 11 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:
“U České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska se však považují za reprezentativní charakteristické znaky mléka charakteristické znaky z kalendářního roku 2001 a národní průměrný reprezentativní obsah tuku dodaného mléka se stanoví na 4,21 % pro Českou republiku, na 4,31 % pro Estonsko, na 3,46 % pro Kypr, na 4,07 % pro Lotyšsko, na 3,99 % pro Litvu, na 3,85 % pro Maďarsko, na 3,90 % pro Polsko, na 4,13 % pro Slovinsko a na 3,71 % pro Slovensko.”
d) V příloze se tabulka c) nahrazuje tímto:
“c) Celková referenční množství uvedená v čl. 3 odst. 2 použitelná od 1. dubna 2002 do 31. března 2005. Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko jsou celková referenční množství uvedená v čl. 3 odst. 2 použitelná od 1. května 2004 do 31. března 2005.
(v tunách)
Členský stát
Dodávky
Přímé prodeje
Belgie
Česká republika
Dánsko
Německo
Estonsko
Řecko
Španělsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Lotyšsko
Litva
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Nizozemsko
Rakousko
Polsko
Portugalsko1
Slovinsko
Slovensko
Finsko
Švédsko
Spojené království
3 188 202,403
2 613 239,000
4 454 709,217
27 769 228,612
537 118,000
699 626,000
6 035 564,833
23 844 318,264
5 386 176,780
10 316 482,000
141 337,000
468 943,000
1 256 440,000
268 554,000
1 782 650,000
48 698,000
11 001 277,000
2 599 130,467
8 500 000,000
1 861 171,000
467 063,000
990 810,000
2 398 275,179
3 300 000,000
14 437 481,500
122 228,597
68 904,000
638,783
95 587,388
87 365,000
887,000
81 385,167
391 479,736
9 587,220
213 578,000
3 863,000
226 452,000
390 499,000
495,000
164 630,000
–
73 415,000
150 270,533
464 017,000
9 290,000
93 361,000
22 506,000
8 685,339
3 000,000
172 265,500
1. Vyjma Madeiru
_________________________________________________________
”.
e) V příloze se tabulka d) nahrazuje tímto:
“d) Celková referenční množství uvedená v čl. 3 odst. 2 použitelná od 1. dubna 2005 do 31. března 2006.
(v tunách)
Členský stát
Dodávky
Přímé prodeje
Belgie
Česká republika
Dánsko
Německo
Estonsko
Řecko
Španělsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Lotyšsko
Litva
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Nizozemsko
Rakousko
Polsko
Portugalsko1.
Slovinsko
Slovensko
Finsko
Švédsko
Spojené království
3 204 754,403
2 613 239,000
4 476 986,217
27 908 552,612
537 118,000
699 626,000
6 035 564,833
23 965 497,264
5 386 176,780
10 316 482,000
141 337,000
468 943,000
1 256 440,000
269 899,000
1 782 650,000
48 698,000
11 056 650,000
2 612 877,467
8 500 000,000
1 870 533,000
467 063,000
990 810,000
2 410 298,179
3 316 515,000
14 510 431,500
122 228,597
68 904,000
638,783
95 587,388
87 365,000
887,000
81 385,167
391 479,736
9 587,220
213 578,000
3 863,000
226 452,000
390 499,000
495,000
164 630,000
–
73 415,000
150 270,533
464 017,000
9 290,000
93 361,000
22 506,000
8 685,339
3 000,000
172 265,500
1. Vyjma Madeiru
______________________________________________________________
”.
f) V příloze se tabulka e) nahrazuje tímto:
“e) Celková referenční množství uvedená v čl. 3 odst. 2 použitelná od 1. dubna 2006 do 31. března 2007.
(v tunách)
Členský stát
Dodávky
Přímé prodeje
Belgie
Česká republika
Dánsko
Německo
Estonsko
Řecko
Španělsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Lotyšsko
Litva
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Nizozemsko
Rakousko
Polsko
Portugalsko1
Slovinsko
Slovensko
Finsko
Švédsko
Spojené království
3 221 306,403
2 613 239,000
4 499 262,217
28 047 876,612
537 118,000
699 626,000
6 035 564,833
24 086 676,264
5 386 176,780
10 316 482,000
141 337,000
468 943,000
1 256 440,000
271 244,000
1 782 650,000
48 698,000
11 112 024,000
2 626 624,467
8 500 000,000
1 879 896,000
467 063,000
990 810,000
2 422 320,179
3 333 030,000
14 583 381,500
122 228,597
68 904,000
638,783
95 587,388
87 365,000
887,000
81 385,167
391 479,736
9 587,220
213 578,000
3 863,000
226 452,000
390 499,000
495,000
164 630,000
–
73 415,000
150 270,533
464 017,000
9 290,000
93 361,000
22 506,000
8 685,339
3 000,000
172 265,500
1. Vyjma Madeiru
_______________________________________________________________________
”.
g) V příloze se tabulka f) nahrazuje tímto:
“f) Celková referenční množství uvedená v čl. 3 odst. 2 použitelná od 1. dubna 2007 do 31. března 2008.
(v tunách)
Členský stát
Dodávky
Přímé prodeje
Belgie
Česká republika
Dánsko
Německo
Estonsko
Řecko
Španělsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Lotyšsko
Litva
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Nizozemsko
Rakousko
Polsko
Portugalsko1
Slovinsko
Slovensko
Finsko
Švédsko
Spojené království
3 237 858,403
2 613 239,000
4 521 539,217
28 187 200,612
537 118,000
699 626,000
6 035 564,833
24 207 855,264
5 386 176,780
10 316 482,000
141 337,000
468 943,000
1 256 440,000
272 590,000
1 782 650,000
48 698,000
11 167 397,000
2 640 371,467
8 500 000,000
1 889 258,000
467 063,000
990 810,000
2 434 343,179
3 349 545,000
14 656 332,500
122 228,597
68 904,000
638,783
95 587,388
87 365,000
887,000
81 385,167
391 479,736
9 587,220
213 578,000
3 863,000
226 452,000
390 499,000
495,000
164 630,000
–
73 415,000
150 270,533
464 017,000
9 290,000
93 361,000
22 506,000
8 685,339
3 000,000
172 265,500
1. Vyjma Madeiru
_______________________________________________________________________
”.
h) V příloze se doplňuje tato tabulka g):
“g) Množství zvláštní restrukturalizační rezervy uvedené v čl. 3 odst. 2.
(v tunách)
Členský stát
Zvláštní restrukturalizační rezerva
Česká republika
55 788
Estonsko
21 885
Lotyšsko
33 253
Litva
57 900
Maďarsko
42 780
Polsko
416 126
Slovinsko
16 214
Slovensko
27 472
”
.
14. 31993 R 0404: Nařízení Rady (ES) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu s banány (Úř. věst. L 47, 25. 2. 1993, s. 1), ve znění:
– 31993 R 3518: nařízení Komise (ES) č. 3518/93 ze dne 21. 12. 1993 (Úř. věst. L 320, 22. 12. 1993, s. 15),
– 31994 R 3290: nařízení Rady (ES) č. 3290/94 ze dne 22. 12. 1994 (Úř. věst. L 349, 31. 12. 1994, s. 105),
– 31998 R 1637: nařízení Rady (ES) č. 1637/98 ze dne 20. 7. 1998 (Úř. věst. L 210, 28. 7. 1998, s. 28),
– 31999 R 1257: nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. 5. 1999 (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 80),
– 32001 R 0216: nařízení Rady (ES) č. 216/2001 ze dne 29. 1. 2001 (Úř. věst. L 31, 2. 2. 2001, s. 2),
– 32001 R 2587: nařízení Rady (ES) č. 2587/2001 ze dne 19. 12. 2001 (Úř. věst. L 345, 29. 12. 2001, s. 13).
V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
“2. Maximální množství banánů produkované ve Společenství a uváděné na trh, pro něž lze vyplácet vyrovnávací podporu, se stanoví na 867 500 tun (čisté hmotnosti), které se mezi jednotlivé producentské regiony ve Společenství rozděluje takto:
1. 420 000 tun pro Kanárské ostrovy,
2. 150 000 tun pro Guadeloupe,
3. 219 000 tun pro Martinique,
4. 50 000 tun pro Madeiru, Azory a Algarve,
5. 15 000 tun pro Krétu a Lakonii,
6. 13 500 tun pro Kypr.
Množství pro každý region může být upraveno v mezích maximálního množství pro Společenství.”
15. 31994 R 1868: Nařízení Rady (ES) č. 1868/94 ze dne 27. července 1994, kterým se stanoví režim kvót pro výrobu bramborového škrobu (Úř. věst. L 197, 30. 7. 1994, s. 4), ve znění:
– 31995 R 1664: nařízení Komise (ES) č. 1664/95 ze dne 7. 7. 1995 (Úř. věst. L 158, 8. 7. 1995, s. 13),
– 31995 R 1863: nařízení Rady (ES) č. 1863/95 ze dne 17. 7. 1995 (Úř. věst. L 179, 29. 7. 1995, s. 1),
– 31998 R 1284: nařízení Rady (ES) č. 1284/98 ze dne 16. 6. 1998 (Úř. věst. L 178, 23. 6. 1998, s. 3),
– 31999 R 1252: nařízení Rady (ES) č. 1252/1999 ze dne 17. 5. 1999 (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 15),
– 32000 R 0962: nařízení Rady (ES) č. 962/2002 ze dne 27. 5. 2002 (Úř. věst. L 149, 7. 6. 2002, s. 1).
a) V článku 2 se doplňují nové odstavce, které znějí:
“3. Následujícím producentským členským státům se pro výrobu bramborového škrobu v hospodářském roce 2004/2005 přidělují tyto kvóty:
(v tunách)
Česká republika
33 660
Estonsko
250
Lotyšsko
5 778
Litva
1 211
Polsko
144 985
Slovensko
729
Celkem
186 613
4. Každý producentský členský stát rozdělí kvótu uvedenou v odstavci 3 pro hospodářský rok 2004/2005 mezi podniky vyrábějící bramborový škrob především na základě průměrného množství škrobu, které tyto podniky vyrobily v období 1999 až 2001, pokud jde o Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Polsko a Slovensko, a v období 1998 až 2000, pokud jde o Litvu, a s ohledem na nenávratné investice učiněné těmito podniky před 1. únorem 2002.”
b) Článek 4 se nahrazuje tímto:
“Článek 4
Podnik vyrábějící bramborový škrob neuzavře s producenty brambor smlouvy o pěstování pro takové množství brambor, z něhož by vyrobené množství škrobu přesáhlo kvótu uvedenou v čl. 2 odst. 2 nebo 4.”
c) Článek 5 se nahrazuje tímto:
“Článek 5
Podnikům vyrábějícím bramborový škrob bude vyplacena prémie ve výši 22,25 EUR/t vyrobeného bramborového škrobu pro množství bramborového škrobu, které je v rámci limitu kvóty uvedené v čl. 2 odst. 2 nebo 4, pokud tyto podniky zaplatí producentům brambor minimální cenu uvedenou v čl. 8 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1766/92(*) za všechny brambory, jež jsou potřebné pro výrobu škrobu až do limitu kvóty.”
d) V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
“1. Bramborový škrob vyrobený nad kvótu uvedenou v čl. 2 odst. 2 nebo 4 bude vyvezen v nezměněném stavu ze Společenství před 1. lednem následujícím po konci daného hospodářského roku.
Pro vývoz se neposkytuje žádná vývozní náhrada.”
16. 31995 R 0603: Nařízení Rady (ES) č. 603/95 ze dne 21. února 1995 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy (Úř. věst. L 63, 21. 3. 1995, s. 1), ve znění:
– 31995 R 0684: nařízení Rady (ES) č. 684/95 ze dne 27. 3. 1995 (Úř. věst. L 71, 31. 3. 1995, s. 3),
– 31995 R 1347: nařízení Rady (ES) č. 1347/95 ze dne 9. 6. 1995 (Úř. věst. L 131, 15. 6. 1995, s. 1).
a) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
“1. Pro každý hospodářský rok je stanoveno maximální zaručené množství (MZM) ve výši 4 517 223 tun dehydratovaného krmiva, pro které může být poskytnuta podpora podle čl. 3 odst. 2.”
b) V čl. 4 odst. 2 se tabulka nahrazuje tímto:
“Národní zaručené množství (NZM)
(v tunách)
HUBL 8 000
Česká republika 27 942
Dánsko 334 000
Německo 421 000
Řecko 32 000
Španělsko 1 224 000
Francie 1 455 000
Irsko 5 000
Itálie 523 000
Litva 650
Maďarsko 49 593
Nizozemsko 285 000
Rakousko 4 400
Polsko 13 538
Portugalsko 5 000
Slovensko 13 100
Finsko 3 000
Švédsko 11 000
Spojené království 102 000”.
17. 31995 R 3072: Nařízení Rady (ES) č. 3072/95 ze dne 22. prosince 1995 o společné organizaci trhu s rýží (Úř. věst. L 329, 30. 12. 1995, s. 18), ve znění:
– 31998 R 0192: nařízení Rady (ES) č. 192/98 ze dne 20. 1. 1998 (Úř. věst. L 20, 27. 1. 1998, s. 16),
– 31998 R 2072: nařízení Rady (ES) č. 2072/98 ze dne 28. 9. 1998 (Úř. věst. L 265, 30. 9. 1998, s. 4),
– 32000 R 1528: nařízení Komise (ES) č. 1528/2000 ze dne 13. 7. 2000 (Úř. věst. L 175, 14. 7. 2000, s. 64),
– 32000 R 1667: nařízení Rady (ES) č. 1667/2000 ze dne 17. 7. 2000 (Úř. věst. L 193, 29. 7. 2000, s. 3),
– 2001 R 1987: nařízení Rady (ES) č. 1987/2001 ze dne 8. 10. 2001 (Úř. věst. L 271, 12. 10. 2001, s. 5),
– 32002 R 0411: nařízení Komise (ES) č. 411/2002 ze dne 4. 3. 2002 (Úř. věst. L 62, 5. 3. 2002, s. 27).
a) V čl. 6 odst. 3 se tabulka nahrazuje tímto:
“ ( EUR/ha)
1999/2000 a později
Španělsko
334,33
Maďarsko
163,215
Francie
ľ metropolitní území
ľ Francouzská Guyana
289,05
395,40
Řecko
ľ oblasti Thessaloniki, Serres, Kavala, Aitolia-Akarnania a Fthiotida
ľ ostatní oblasti
393,82
393,82
Itálie
318,01
Portugalsko
318,53
”
.
b) V článku 6 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
“4. Stanoví se vnitrostátní základní plocha každého producentského členského státu. Pro Francii a Řecko se však stanoví dvě základní plochy. Základní plochy se stanoví takto:
Španělsko: 104 973 ha
Maďarsko: 3 222 ha
Francie:
ľ metropolitní území 24 500 ha
ľ Francouzská Guyana 5 500 ha
Řecko:
ľ oblasti Thessaloniki, Serres, Kavala,
Aitolia, Akarnania a Fthiotida 22 330 ha
ľ ostatní oblasti 2 561 ha
Itálie: 239 259 ha
Portugalsko: 34 000 ha”.
18. 31996 R 1107: Nařízení Komise (ES) č. 1107/96 ze dne 12. června 1996 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (Úř. věst. L 148, 21. 6. 1996, s. 1), ve znění:
– 31996 R 1263: nařízení Komise (ES) č. 1263/96 ze dne 1. 7. 1996 (Úř. věst. L 163, 2. 7. 1996, s. 19),
– 31997 R 0123: nařízení Komise (ES) č. 123/97 ze dne 23. 1. 1997 (Úř. věst. L 22, 24. 1. 1997, s. 19),
– 31997 R 1065: nařízení Komise (ES) č. 1065/97 ze dne 12. 6. 1997 (Úř. věst. L 156, 13. 6. 1997, s. 5),
– 31997 R 2325: nařízení Komise (ES) č. 2325/97 ze dne 24. 11. 1997 (Úř. věst. L 322, 25. 11. 1997, s. 33),
– 31998 R 0134: nařízení Komise (ES) č. 134/98 ze dne 20. 1. 1998 (Úř. věst. L 15, 21. 1. 1998, s. 6),
– 31998 R 0644: nařízení Komise (ES) č. 644/98 ze dne 20. 3. 1998 (Úř. věst. L 87, 21. 3. 1998, s. 8),
– 31998 R 1549: nařízení Komise (ES) č. 1549/98 ze dne 17. 7. 1998 (Úř. věst. L 202, 18. 7. 1998, s. 25),
– 31999 R 0083: nařízení Komise (ES) č. 83/1999 ze dne 13. 1. 1999 (Úř. věst. L 8, 14. 1. 1999, s. 17),
– 31999 R 0590: nařízení Komise (ES) č. 590/1999 ze dne 18. 3. 1999 (Úř. věst. L 74, 19. 3. 1999, s. 8),
– 31999 R 1070: nařízení Komise (ES) č. 1070/1999 ze dne 25. 5. 1999 (Úř. věst. L 130, 26. 5. 1999, s. 18),
– 32000 R 0813: nařízení Rady (ES) č. 813/2000 ze dne 17. 4. 2000 (Úř. věst. L 100, 20. 4. 2000, s. 5),
– 32000 R 2703: nařízení Komise (ES) č. 2703/2000 ze dne 11. 12. 2000 (Úř. věst. L 311, 12. 12. 2000, s. 25),
– 32001 R 0913: nařízení Komise (ES) č. 913/2001 ze dne 10. 5. 2001 (Úř. věst. L 129, 11. 5. 2001, s. 8),
– 32001 R 1347: nařízení Rady (ES) č. 1347/2001 ze dne 28. 6. 2001 (Úř. věst. L 182, 5. 7. 2001, s. 3),
– 32001 R 1778: nařízení Komise (ES) č. 1778/2001 ze dne 7. 9. 2001 (Úř. věst. L 240, 8. 9. 2001, s. 6),
– 32002 R 0564: nařízení Komise (ES) č. 564/2002 ze dne 2. 4. 2002 (Úř. věst. L 86, 3. 4. 2002, s. 7),
– 32002 R 1829: nařízení Komise (ES) č. 1829/2002 ze dne 14. 10. 2002 (Úř. věst. L 277, 15. 10. 2002, s. 10).
a) V článku 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Názvy “Budějovické pivo”, “Českobudějovické pivo” a “Budějovický měšťanský var” se zapisují jako chráněná zeměpisná označení (CHZO) a zařazují se do přílohy v souladu se specifikacemi předloženými Komisi. Tím není dotčena žádná ochranná známka piva ani jiná práva existující v Evropské unii ke dni přistoupení.”
b) V příloze v části B se pod nadpis “Pivo” doplňují nové položky, které znějí:
“ČESKÁ REPUBLIKA:
– Budějovické pivo (CHZO)
– Českobudějovické pivo (CHZO)
– Budějovický měšťanský var (CHZO)”.
19. 31996 R 1577: Nařízení Rady (ES) č. 1577/96 ze dne 30. července 1996, kterým se zavádí zvláštní opatření pro některé luskoviny pěstované na zrno (Úř. věst. L 206, 16. 8. 1996, s. 4), ve znění:
– 31997 R 1826: nařízení Komise (ES) č. 1826/97 ze dne 22. 9. 1997 (Úř. věst. L 260, 23. 9. 1997, s. 11),
– 32000 R 0811: nařízení Rady (ES) č. 811/2000 ze dne 17. 4. 2000 (Úř. věst. L 100, 20. 4. 2000, s. 1).
V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
“2. Maximální zaručené plochy se stanoví na 162 529 hektarů pro čočku a cizrnu a 259 473 hektarů pro vikev, jak je uvedeno v čl. 1 písm. c). Pokud během hospodářského roku nebude některá z těchto maximálních ploch dosažena, převede se nevyužitý zůstatek podpory na druhou maximální zaručenou plochu pro stejný hospodářský rok, dříve než dojde k případnému překročení.”
20. 31996 R 2201: Nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 297, 21. 11. 1996, s. 29), ve znění:
– 31997 R 2199: nařízení Rady (ES) č. 2199/97 ze dne 30. 10. 1997 (Úř. věst. L 303, 6. 11. 1997, s. 1),
– 31999 R 2701: nařízení Rady (ES) č. 2701/1999 ze dne 14. 12. 1999 (Úř. věst. L 327, 21. 12. 1999, s. 5),
– 32000 R 2699: nařízení Rady (ES) č. 2699/2000 ze dne 4. 12. 2000 (Úř. věst. L 311, 12. 12. 2000, s. 9),
– 32001 R 1239: nařízení Rady (ES) č. 1239/2001 ze dne19. 6. 2001 (Úř. věst. L 171, 26. 6. 2001, s. 1),
– 32002 R 0453: nařízení Komise (ES) č. 453/2002 ze dne 13. 3. 2002 (Úř. věst. L 72, 14. 3. 2002, s. 9).
a) V čl. 7 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pro Kypr jsou hospodářské roky 1995/96, 1996/97 a 1999/2000 referenčními roky pro stanovení maximální zaručené plochy Společenství uvedené v prvním pododstavci.”
b) V čl. 9 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
“Množství rozinek sultánek a rozinek korintek nakoupené v souladu s odstavcem 2 nesmí přesáhnout 27 930 tun.”
c) Příloha III se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA III
Limity pro zpracování uvedené v článku 5
Čistá hmotnost čerstvých produktů
(v tunách)
Rajčata
Broskve
Hrušky
Limity Společenství
8 653 328
542 062
105 659
Národní limity
Česká republika
12 000
1 28711
Řecko
1 211 241
300 0005 155
Španělsko
1 238 606
180 79435 199
Francie
401 608
15 68517 703
Itálie
4 350 000
42 30945 708
Kypr
7 944
6ř
Lotyšsko
ř
řř
Maďarsko
130 790
1 6161 031
Malta
27 000
řř
Nizozemsko
ř
ř243
Rakousko
ř
ř9
Polsko
194 639
řř
Portugalsko
1 050 000
218600
Slovensko
29 500
147ř
ř = neuplatňuje se
”
.
21. 31996 R 2202: Nařízení Rady (ES) č. 2202/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví režim podpor Společenství pro producenty některých citrusových plodů (Úř. věst. L 297, 21. 11. 1996, s. 49), ve znění:
– 31999 R 0858: nařízení Rady (ES) č. 858/1999 ze dne 22. 4. 1999 (Úř. věst. L 108, 27. 4. 1999, s. 8),
– 32000 R 2699: nařízení Rady (ES) č. 2699/2000 ze dne 4. 12. 2000 (Úř. věst. L 311, 12. 12. 2000, s. 9).
Příloha II se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA II
Limity pro zpracování uvedené v článku 5
Čistá hmotnost čerstvých produktů
(v tunách)
Pomeranče
Citrony
Grapefruity
Malé citrusové plody
Limity Společenství
1 518 982
513 650
22 000
390 000
Národní limity
Řecko
280 000
27 9767995 217
Španělsko
600 467
192 1981 919270 186
Francie
ř
ř61445
Itálie
599 769
290 4263 221106 428
Kypr
18 746
3 05016 0006 000
Portugalsko
20 000
řř1 724
ř = neuplatňuje se
”
.
22. 31998 R 1638: Nařízení Rady (ES) č. 1638/98 ze dne 20. července 1998, kterým se mění nařízení č. 136/66/EHS o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky (Úř. věst. 210, 28. 7. 1998, s. 32), ve znění:
– 32001 R 1513: nařízení Rady (ES) č. 1513/2001 ze dne 23. 7. 2001 (Úř. věst. L 201, 26. 7. 2001, s. 4).
a) V čl. 2 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Kypr, Malta a Slovinsko zavedou GIS nejpozději do 1. ledna 2005.”
b) V článku 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:
“V rámci společné organizace trhu s oleji a tuky platné od 1. listopadu 2001 nelze pěstitelům oliv vyplácet podporu pro další olivovníky a odpovídající plochy osázené po 1. květnu 1998 pro Společenství kromě Kypru a Malty, pro něž je tímto dnem 31. prosinec 2001, nebo plochy, ke kterým nebylo podáno prohlášení o plodinách ke dni, který má být stanoven.”
23. 31999 R 1251: Nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 ze dne 17. května 1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 1), ve znění:
– 31999 R 2704: nařízení Rady (ES) č. 2704/1999 ze dne 14. 12. 1999 (Úř. věst. L 327, 21. 12. 1999, s. 12),
– 32000 R 1672: nařízení Rady (ES) č. 1672/2000 ze dne 27. 7. 2000 (Úř. věst. L 193, 29. 7. 2000, s. 13),
– 32001 R 1038: nařízení Rady (ES) č. 1038/2001 ze dne 22. 5. 2001 (Úř. věst. L 145, 31. 5. 2001, s. 16).
a) V čl. 2 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko se regionální základní plocha stanoví jako průměrný počet hektarů v rámci regionu určených pro plodiny na orné půdě v období tří po sobě následujících let v období 1997 až 2001. Součet regionálních základních ploch pro každý z těchto členských států nepřesahuje základní plochy uvedené v příloze VI.”
b) V čl. 3 odst. 5 druhém pododstavci se doplňuje nová odrážka, která zní:
“– v případě České republiky, Kypru, Estonska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska stanovením referenčních výnosů na úrovních uvedených v příloze VI.”
c) V čl. 3 odst. 7 se slova “…nebo v Itálii a Španělsku výnos stanovený v čl. 3 odst. 5…” nahrazují slovy:
“…nebo na Kypru, v České republice, v Estonsku, v Maďarsku, v Itálii, v Lotyšsku, v Litvě, na Maltě, v Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a ve Španělsku výnos stanovený v čl. 3 odst. 5…”
d) V článku 7 se mezi první a druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:
“Pro Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko a Slovinsko se žádosti o platby nesmějí podávat pro půdu, která byla k 31. prosinci 2000 stálou pastvinou, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely. Pro Slovensko se žádosti o platby nesmějí podávat pro půdu, která byla k 31. prosinci 2001 stálou pastvinou, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely. Pro Estonsko se žádosti o platby nesmějí podávat pro půdu, která byla k 1. říjnu 2002 stálou pastvinou, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely. Pro Českou republiku se žádosti o platby nesmějí podávat pro půdu, která byla k 30. listopadu 2002 stálou pastvinou, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely. Pro Kypr se žádosti o platby nesmějí podávat pro půdu, která byla k 1. prosinci 2002 stálou pastvinou, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely.”
e) V článku 7 se třetí a čtvrtý pododstavec nahrazují tímto:
“Členské státy se rovněž mohou od prvního a druhého pododstavce odchýlit, aby byly vzaty v úvahu určité zvláštní okolnosti týkající se některé z forem veřejné intervence, pokud v důsledku této intervence zemědělec pěstuje plodiny na půdě, která byla dříve považována za plochu, pro niž platbu obdržet nelze, tak, aby mohl pokračovat ve své obvyklé zemědělské činnosti, a pokud příslušná intervence spočívá v tom, že pro půdu, pro niž původně bylo možné platby obdržet, již toto možné není, v důsledku čehož se celkové množství ploch, pro něž lze platby obdržet, významně nezvýší.
Členské státy se navíc mohou v případech, které nespadají do působnosti dvou předchozích pododstavců, odchýlit od prvního a druhého pododstavce, pokud v plánu předloženém Komisi prokáží, že celkové množství půdy, pro niž lze obdržet platby, zůstává nezměněno.”
f) V příloze II se doplňují slova:
“KYPR
MAĎARSKO”.
g) Příloha III se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA III
MAXIMÁLNÍ ZARUČENÉ PLOCHY, PRO NĚŽ JE POSKYTOVÁN PŘÍPLATEK K PLATBĚ na plochu PRO PŠENICI TVRDOU
(v hektarech)
Řecko
617 000
Španělsko
594 000
Francie
208 000
Itálie
1 646 000
Kypr
6 183
Rakousko
7 000
Portugalsko
118 000
Maďarsko
2 500
”
.
h) Příloha IV se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA IV
MAXIMÁLNÍ ZARUČENÉ PLOCHY, PRO NĚŽ JE POSKYTOVÁNA ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO PŠENICI TVRDOU
(v hektarech)
Německo
10 000
Španělsko
4 000
Francie
50 000
Itálie
4 000
Maďarsko
4 305
Slovensko
4 717
Spojené království
5 000
”
.
i) Doplňuje se nová příloha, která zní:
“PŘÍLOHA VI
Vnitrostátní základní plochy a referenční výnosy v České republice, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, v Litvě, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku
Základní plocha
Referenční výnos
(v hektarech)
(v tunách na hektar)
Česká republika
2 253 598
4,20
Estonsko
362 827
2,40
Kypr
79 004
2,30
Lotyšsko
443 580
2,50
Litva
1 146 633
2,70
Maďarsko
3 487 792
4,73
Malta
4 565
2,02
Polsko
9 454 671
3,00
Slovinsko
125 171
5,27
Slovensko
1 003 453
4,06
”
.
24. 31999 R 1254: Nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 21), ve znění:
– 32001 R 1455: nařízení Rady (ES) č. 1455/2001 ze dne 28. 6. 2001 (Úř. věst. L 198, 21. 7. 2001, s. 58),
– 32001 R 1512: nařízení Rady (ES) č. 1512/2001 ze dne 23. 7. 2001 (Úř. věst. L 201, 26. 7. 2001, s. 1),
– 32001 R 2345: nařízení Komise (ES) č. 2345/2001 ze dne 30. 11. 2001 (Úř. věst. L 315, 1. 1. 2001, s. 29).
a) V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
“2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby od 1. ledna 2000 celková výše práv na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v příloze II a aby byly vytvořeny státní rezervy uvedené v článku 9. Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko přídělí chovatelům individuální stropy a vytvoří státní rezervy z celkového množství práv na prémii vyhrazených pro každý z těchto členských států, jak je stanoveno v příloze II, nejpozději do jednoho roku ode dne přistoupení.”
b) V čl. 11 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko jsou vnitrostátní stropy uvedeny v této tabulce.
Porážková prémie:
Býci, voli, krávy a jalovice
Telata od jednoho do sedmi měsíců věku o hmotnosti jatečně upraveného těla nejvýše 160 kg
Česká republika
483 382
27 380
Estonsko
107 813
30 000
Kypr
21 000
–
Lotyšsko
124 320
53 280
Litva
367 484
244 200
Maďarsko
141 559
94 439
Malta
6 002
17
Polsko
1 815 430
839 518
Slovinsko
161 137
35 852
Slovensko
204 062
62 841
”
.
c) V čl. 16 odst. 1 prvním pododstavci se doplňuje nová odrážka, která zní:
“– pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko: rovnající se stropům stanoveným v příloze I nebo průměrnému počtu porážek skotu samčího pohlaví během let 2001, 2002 a 2003 podle údajů Eurostatu pro tyto roky nebo z jakýchkoli jiných úředních statistických informací zveřejněných pro tyto roky přijatých Komisí.”
d) V čl. 16 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Referenčními roky pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko jsou roky 2001, 2002 a 2003.”
e) V čl. 17 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Referenčními roky pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko jsou roky 1999, 2000 a 2001.”
f) Vkládá se nový článek, který zní:
“Článek 17a
Celkové výše uvedené v čl. 14 odst. 1 a maximální platba na plochu na hektar 350 eur uvedená v čl. 17 odst. 3 se uplatňují v souladu s plánem zvýšení stanoveným v článku 1a nařízení Rady (ES) č. 1259/1999.”
g) Příloha I se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA I
ZVLÁŠTNÍ PRÉMIE
Regionální stropy členských států podle čl. 4 odst. 4
Belgie
235 149
Česká republika
244 349
Dánsko
277 110
Německo
1 782 700
Estonsko
18 800
Řecko
143 134
Španělsko
713 999
1
Francie
1 754 732
2
Irsko
1 077 458
Itálie
598 746
Kypr
12 000
Lotyšsko
70 200
Litva
150 000
Lucembursko
18 962
Maďarsko
94 620
Malta
3 201
Nizozemsko
157 932
Rakousko
423 400
Polsko
926 000
Portugalsko
175 075
3
Slovinsko
92 276
Slovensko
78 348
Finsko
250 000
Švédsko
250 000
Spojené království
1 419 811
4
___________________________
1 Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v nařízení Rady (ES) č. 1454/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro Kanárské ostrovy týkající se některých zemědělských produktů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 1601/92 (Poseican).
2 Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v nařízení Rady (ES) č. 1452/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro francouzské zámořské departementy týkající se některých zemědělských produktů, mění směrnice 72/462/EHS a zrušují nařízení (EHS) č. 525/77 a (EHS) č. 3763/91 (Poseidom).
3 Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v nařízení Rady (ES) č. 1453/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro Azory a Madeiru týkající se některých zemědělských produktů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 1600/92 (Poseima). S výjimkou extenzifikačního programu stanoveného v nařízení Rady (ES) č. 1017/94 ze dne 26. dubna 1994 o přeměně půdy, na které se v současnosti pěstují plodiny na orné půdě, na půdu pro extenzivní chov hospodářských zvířat v Portugalsku (Úř. věst. L 112, 3. 5. 1994, s. 2). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2582/2001 (Úř. věst. L 345, 29. 12. 2001, s. 5).
4 Tento strop se dočasně zvyšuje o 100 000 kusů na 1 519 811 kusu až do té doby, dokud se živá zvířata do šesti měsíců věku nebudou moci vyvážet.”
h) Příloha II se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA II
PRÉMIE NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
Vnitrostátní stropy podle čl. 7 odst. 2 platné od 1. ledna 2000
Belgie
394 253
Česká republika*
90 300
Dánsko
112 932
Německo
639 535
Estonsko*
13 416
Řecko
138 005
Španělsko 1
1 441 539
Francie 2
3 779 866
Irsko
1 102 620
Itálie
621 611
Kypr*
500
Lotyšsko*
19 368
Litva*
47 232
Lucembursko
18 537
Maďarsko*
117 000
Malta*
454
Nizozemsko
63 236
Rakousko
325 000
Polsko*
325 581
Portugalsko 3
277 539
Slovinsko*
86 384
Slovensko*
28 080
Finsko
55 000
Švédsko
155 000
Spojené království
1 699 511
___________________________
* Použitelné ode dne přistoupení.
1 S výjimkou zvláštního stropu podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1454/2001 a zvláštní rezervy podle článku 2 nařízení (ES) č. 1017/94.
2 S výjimkou zvláštního stropu podle čl. 9 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 1452/2001.
3 S výjimkou zvláštního stropu podle čl. 13 odst. 3 a čl. 22 odst. 3 nařízení (ES) č. 1453/2001.”
i) Příloha IV se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA IV
DOPLŇKOVÉ PLATBY
Celkové částky podle článku 14
(v milionech eur)
2002 a následující roky
Belgie
39,4
Česká republika
8,776017
Dánsko
11,8
Německo
88,4
Estonsko
1,13451
Řecko
3,8
Španělsko
33,1
Francie
93,4
Irsko
31,4
Itálie
65,6
Kypr
0,308945
Lotyšsko
1,33068
Litva
4,942267
Lucembursko
3,4
Maďarsko
2,936076
Malta
0,0637
Nizozemsko
25,3
Rakousko
12,0
Polsko
27,3
Portugalsko
6,2
Slovinsko
2,964780
Slovensko
4,500535
Finsko
6,2
Švédsko
9,2
Spojené království
63,8
”
.
25. 31999 R 1255: Nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 48), ve znění:
– 32000 R 0999: nařízení Komise (ES) č. 999/2000 ze dne 12. 5. 2000 (Úř. věst. L 114, 13. 5. 2000, s. 9),
– 32000 R 1040: nařízení Rady (ES) č. 1040/2000 ze dne 16. 5. 2000 (Úř. věst. L 118, 19. 5. 2000, s. 1),
– 32000 R 1526: nařízení Komise (ES) č. 1526/2000 ze dne 13. 7. 2000 (Úř. věst. L 175, 14. 7. 2000, s. 55),
– 32000 R 1670: nařízení Rady (ES) č. 1670/2000 ze dne 20. 7. 2000 (Úř. věst. L 193, 29. 7. 2000, s. 10),
– 32002 R 0509: nařízení Komise (ES) č. 509/2002 ze dne 21. 3. 2002 (Úř. věst. L 79, 22. 3. 2002, s. 15).
a) V čl. 16 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko se za období 12 měsíců uvedené v předchozím pododstavci považuje období 2004/2005.”
b) Vkládá se nový článek, který zní:
“Článek 19a
Celkové výše uvedené v čl. 17 odst. 1, celkové výše prémie pro mléčné výrobky a doplatku k prémii uvedené v čl 18 odst. 2 a maximální platba na plochu na hektar 350 eur uvedená v čl. 19 odst. 3 se uplatňují v souladu s plánem zvýšení stanoveným v článku 1a nařízení Rady (ES) č. 1259/1999.”
c) Příloha I se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA I
DOPLŇKOVÉ PLATBY: CELKOVÉ ČÁSTKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 17
(vyjádřené v milionech eur)
2005
2006
2007 a následující kalendářní roky
Belgie
Česká republika
Dánsko
Německo
Estonsko
Řecko
Španělsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Lotyšsko
Litva
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Nizozemsko
Rakousko
Polsko
Portugalsko
Slovinsko
Slovensko
Finsko
Švédsko
Spojené království
8,6
6,9
11,5
72,0
1,6
1,6
14,4
62,6
13,6
25,7
0,4
1,8
4,25
0,7
5,0
0,13
28,6
7,1
23,1
4,8
1,45
2,6
6,2
8,5
37,7
17,1
13,87
23,0
144,0
3,2
3,3
28,7
125,3
27,1
51,3
0,75
3,6
8,5
1,4
10,1
0,25
57,2
14,2
46,3
9,7
2,9
5,2
12,4
17,1
75,4
25,7
20,8
34,5
216,0
4,85
4,9
43,1
187,9
40,7
77,0
1,1
5,4
12,8
2,1
15,1
0,38
85,8
21,3
69,6
14,5
4,35
7,9
18,6
25,6
113,1
”
.
26. 31999 R 1257: Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 80).
1. Za kapitolu IX hlavy II se vkládá nová kapitola, která zní:
“KAPITOLA IXa
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY
PODKAPITOLA I
Dodatečná podpora pro všechny nové členské státy
Článek 33a
Obecná ustanovení
Tato podkapitola stanoví podmínky, za kterých je na přechodná opatření rozvoje venkova v České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovinsku a Slovensku (dále jen “nové členské státy”) poskytována doplňková dočasná dodatečná podpora k podpoře podle kapitol I až IX pro řešení zvláštních potřeb nových členských států během programového období 2004-2006.
Článek 33b
Podpora pro částečně soběstačná hospodářství procházející restrukturalizací
1. Podpora pro částečně soběstačná hospodářství procházející restrukturalizací přispívá k dosahování těchto cílů:
a) ulehčuje obtíže při přechodu venkova vyplývající z toho, že zemědělství a hospodářství venkova nových členských států jsou vystavena konkurenčnímu tlaku jednotného trhu;
b) usnadňuje a povzbuzuje restrukturalizaci dosud nerentabilních hospodářství.
Pro účely tohoto článku se “částečně soběstačnými hospodářstvími” rozumějí hospodářství, která produkují především pro svou vlastní spotřebu, ale rovněž uvádějí část svých výstupů na trh.
2. Aby se na zemědělce vztahovala podpora, musí předložit obchodní plán, který:
a) prokazuje budoucí hospodářskou životaschopnost hospodářství;
b) obsahuje podrobnosti o požadovaných investicích;
c) popisuje zvláštní milníky a cíle.
3. Plnění obchodního plánu uvedeného v odstavci 2 se přezkoumá po třech letech. Pokud cílů stanovených v plánu není v okamžiku tříletého přezkumu dosaženo, není poskytnuta žádná další podpora, ale není požadováno navrácení již obdržených plateb.
4. Podpora se vyplácí ročně v podobě paušální podpory až do maximální částky, na kterou lze poskytnout podporu, stanovené v příloze II po dobu nejvýše pěti let.
Článek 33c
Podpora na dodržování norem Společenství
1. Zemědělcům v nových členských státech může být poskytována podpora na pomoc při přizpůsobení se normám stanoveným Společenstvím v oblasti životního prostředí; ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin; dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti při práci až do doby, kdy musí být požadované normy splněny.
2. Zemědělci mají nárok na podporu, pokud:
a) požívají podporu na investici podle kapitoly I, která povede k dodržování dané normy; nebo
b) předloží plán na zdokonalení nebo změnu svých postupů hospodaření vyžadované k dodržování daných minimálních norem, který vypracuje nebo potvrdí osoba s uznávanou kvalifikací.
Podpora bude poskytována pouze zemědělcům, kteří jsou schopni prokázat, že jejich zemědělský podnik je hospodářsky životaschopný nebo bude hospodářsky životaschopný na konci podpory.
3. Podpora je poskytována jednou ročně na sestupném základě, který se rovnoměrně snižuje na nulu. Je vyplácena do okamžiku, ke kterému musí být norma dodržena, a nejvýše po dobu 5 let.
Platba je stanovena na úrovni, která vylučuje nadměrné vyrovnání. Při určování úrovně roční podpory se přihlíží k ušlému příjmu a k nákladům na dodatečné investice a práci.
Maximální částka, na kterou lze poskytnout podporu Společenství pro první rok, je stanovena v příloze II. Nemůže–li být podpora vypočtena na základě plochy, musí být stanovena jiná přiměřená částka v rámci programování.
Článek 33d
Seskupení producentů
1. Je poskytována paušální podpora na usnadnění zřizování a správního provozu seskupení producentů, která mají za cíl:
a) přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení, požadavkům trhu;
b) společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizaci prodeje a dodávky velkoodběratelům a
c) stanovit společná pravidla pro informace o produkci se zvláštním ohledem na sklizeň a dostupnost.
2. Podpora je poskytována pouze seskupením producentů, která jsou úředně uznána příslušnými orgány nových členských států mezi dnem přistoupení a koncem programového období na základě vnitrostátního práva nebo práva Společenství.
3. Podpora je poskytována v ročních splátkách po dobu prvních pěti let po dni, kdy bylo seskupení producentů uznáno. Vypočítává se na základě roční produkce seskupení uváděné na trh a nepřekračuje:
a) 5 % v prvním roce, 5 % v druhém roce, 4 % ve třetím roce, 3 % ve čtvrtém roce a 2 % v pátém roce hodnoty produkce do 1 000 000 eur uvedené na trh a
b) 2,5 % v prvním roce, 2,5 % v druhém roce, 2,0 % ve třetím roce, 1,5 % ve čtvrtém roce a 1,5 % v pátém roce hodnoty produkce přesahující 1 000 000 eur uvedené na trh.
Podpora v žádném případě nepřesáhne maximální částky, na které lze poskytnout podporu, stanovené v příloze II.
V případě Malty může být stanovena minimální podpora pro určité odvětví produkce, v němž je celkový výstup mimořádně malý. Dotyčné odvětví a úroveň podpory určí Komise.
Článek 33e
Technická pomoc
1. Může být poskytována podpora na přípravu, monitorování, hodnocení a kontrolní opatření, která jsou nezbytná k provádění programových dokumentů rozvoje venkova.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují zejména
a) studie,
b) opatření technické pomoci, výměnu zkušeností a informace směrované na partnery, příjemce a širokou veřejnost,
c) zavádění, provoz a propojení počítačových systému řízení, monitorování a hodnocení,
d) zdokonalování hodnotících metod a výměnu informací o praxi v této oblasti.
Článek 33f
Opatření typu Leader+
1. Může být poskytována podpora na opatření, která se týkají získávání schopností za účelem přípravy venkovských společenství na vytváření a provádění místních strategií rozvoje venkova.
Tato opatření mohou zejména zahrnovat
a) technickou podporu studií místní oblasti a diagnostiky území s přihlédnutím k přáním vyjádřeným dotčeným obyvatelstvem,
b) informování a osvětu obyvatelstva, aby bylo povzbuzeno k aktivní účasti na procesu rozvoje,
c) budování reprezentativních partnerství místního rozvoje,
d) vypracovávání integrovaných strategií rozvoje,
e) financování výzkumu a přípravu žádostí o podporu.
2. Může být poskytována podpora na přijímání integrovaných územních strategií rozvoje venkova pilotní povahy, připravených místními akčními skupinami v souladu se zásadami stanovenými v bodech 12 a 14 oznámení Komise členským státům ze dne 14. dubna 2000, kterým se stanoví hlavní směry pro iniciativu Společenství pro rozvoj venkova (Leader +)*. Tato podpora je omezena na regiony, které mají již dostatečnou správní kapacitu a zkušenost s opatřeními typu místního rozvoje venkova.
3. Místní akční skupiny uvedené v odstavci 2 se mohou účastnit meziúzemních a mezinárodních akcí spolupráce v souladu se zásadami stanovenými v bodech 15 až 18 oznámení Komise uvedeného v odstavci 2.
4. Novým členským státům a místním akčním skupinám bude poskytnut přístup k Agentuře pro sledování venkovských oblastí stanovené v bodě 23 oznámení Komise uvedeného v odstavci 2.
Článek 33g
Poradenské a školicí služby pro zemědělce
Kromě opatření uvedených ve třetí odrážce článku 33 je podpora poskytována na poradenské a školicí služby pro zemědělce.
Článek 33h
Příplatky k přímým platbám
1. Jako dočasné opatření zvláštní povahy může být poskytována podpora zemědělcům, kterým lze poskytnout doplňkové vnitrostátní přímé platby nebo podpory podle článku 1c nařízení (ES) č. 1259/1999** pouze v období 2004-2006.
2. Podpora poskytnutá určitému zemědělci za roky 2004, 2005 a 2006 nepřesáhne rozdíl mezi:
a) úrovní přímých plateb použitelnou v nových členských státech pro daný rok v souladu s článkem 1a nařízení (ES) č. 1259/1999 nebo čl. 1b odst. 2 uvedeného nařízení a
b) 40 % úrovně přímých plateb použitelné ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v daném roce.
3. Příspěvek Společenství na podporu poskytovanou podle tohoto článku v novém členském státě za jednotlivé roky 2004, 2005 a 2006 nepřekročí 20 % jejich ročního přídělu. Avšak nové členské státy mohou nahradit tyto roční sazby 20 % následujícími sazbami: 25 % pro rok 2004, 20 % pro rok 2005 a 15 % pro rok 2006.
4. Podpora poskytovaná zemědělci podle tohoto článku se počítá:
a) v případě Kypru jako doplňková vnitrostátní přímá podpora pro účely uplatňování celkových částek uvedených v čl. 1c odst. 3 nařízení (ES) č. 1259/1999;
b) v případě kteréhokoli jiného nového členského státu jako doplňkové vnitrostátní přímé platby nebo podpory, podle okolností, pro účely uplatňování maximálních úrovní stanovených v čl. 1c odst. 2 nařízení (ES) č. 1259/1999.
PODKAPITOLA II
Dodatečná podpora pro Maltu
Článek 33i
Příplatky ke státní podpoře na Maltě
1. Na Maltě může být poskytována podpora příjemcům zvláštní dočasné státní podpory v rámci Zvláštního programu tržní politiky pro maltské zemědělství (ZPTPMZ) stanoveného v příloze XI kapitole 4 (Zemědělství) oddíle A bodě 1 tohoto aktu.
2. Odchylně od čl. 33h odst. 3 nepřekročí celkový příspěvek Společenství na podpory poskytované na Maltě podle tohoto článku a článku 33h za jednotlivé roky 2004, 2005 a 2006 20 % ročního přídělu daného roku. Avšak Malta může nahradit tyto roční sazby 20 % následujícími sazbami: 25 % pro rok 2004, 20 % pro rok 2005 a 15 % pro rok 2006.
3. Podpora poskytovaná podle tohoto článku se počítá jako zvláštní dočasná státní podpora v rámci ZPTPMZ pro účely uplatňování maximálních částek stanovených v uvedeném programu.
Článek 33j
Maltští zemědělci plně zaměstnaní v zemědělství
Je poskytována zvláštní dočasná podpora pro zemědělce plně zaměstnané v zemědělství, aby se mohli přizpůsobit změnám tržního prostředí vyplývajícím z odstranění dávek při přistoupení.
Podpora je vyplácena jednou ročně na sestupném základě po dobu nevýše pěti let. Jsou navrhovány tři typy plateb:
a) platba na hektar pro zavlažovanou půdu,
b) platba na hektar pro nezavlažovanou půdu,
c) platba na velkou dobytčí jednotku pro farmu s chovem hospodářských zvířat.
Platba bude stanovena v souvislosti s očekávaným poklesem příjmů ze zemědělství v důsledku odstranění dávek a následného poklesu cen zemědělské produkce. Platba bude stanovena na úrovni, která vylučuje nadměrné vyrovnání, zejména ve vztahu ke státní podpoře pro konkrétní produkty v rámci ZPTPMZ.
Maximální částky, na které lze poskytnout podporu, na zemědělský podnik pro uvedené tři kategorie plateb stanoví Komise.
PODKAPITOLA III
Odchylky
Článek 33k
Obecná ustanovení
V této podkapitole jsou stanoveny případy, ve kterých se členské státy mohou odchýlit od kritérií pro poskytování podpor stanovených pro opatření vymezená v kapitolách I, IV, V a VII.
Článek 33l
Odchylky pro všechny nové členské státy
1. Odchylně od čl. 5 první odrážky je investiční podpora poskytována zemědělským podnikům, jejichž hospodářská životaschopnost na konci provádění investice může být prokázána.
2. Odchylně od čl. 7 druhého pododstavce je celková částka podpory na investice do zemědělských podniků, vyjádřená jako procentní podíl objemu investic, na které lze poskytnout podporu, omezena nejvýše na 50 % a ve znevýhodněných oblastech na 60 %. Provádějí-li investice mladí zemědělci uvedení v kapitole II, mohou tyto procentní podíly dosáhnout nejvýše 55 % a ve znevýhodněných oblastech 65 %.
3. Odchylně od čl. 26 odst. 1 druhé odrážky je investiční podpora poskytována podnikům, kterým bylo poskytnuto přechodné období po přistoupení, aby splnily minimální normy týkající se životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat. V tom případě musí podnik dosáhnout souladu s dotyčnými normami do konce uvedeného přechodného období nebo do konce investičního období, podle toho, co nastane dříve.
4. Odchylně od čl. 29 odst. 5 se klasifikace oblastí s rizikem lesního požáru předkládá jako součást plánu rozvoje venkova.
Článek 33m
Odchylky pro jednotlivé nové členské státy
1. Odchylně od čl. 11 odst. 1 druhé odrážky se na zemědělce v Litvě, kterým byla přidělena mléčná kvóta, vztahuje systém předčasného odchodu do důchodu za podmínky, že nedosáhli v době převodu věku 70 let.
Na částku podpory se vztahují maximální částky stanovené v příloze I tohoto nařízení a vypočítává se ve vztahu k velikosti mléčné kvóty a k celkové zemědělské činnosti podniku.
Mléčné kvóty přidělené převodci se navracejí do rezervy národní mléčné kvóty bez platby dodatečného vyrovnání.
2. Odchylně od článku 21 může Malta překročit hranici 10 % stanovenou pro celkový rozsah oblastí uvedených v článku 20.
Odchylně od čl. 24 odst. 2 může být maximální roční částka, na kterou lze poskytnout podporu Společenství, stanovená v příloze I zvýšena v případě opatření na zachování a ochranu kamenných zídek na Maltě. Maximální částku na hektar, kterou lze vyplatit na základě této odchylky, stanoví Komise.
3. Odchylně od čl. 31 odst. 1 může Estonsko poskytovat podporu pro zalesnění opuštěné zemědělské půdy za podmínky, že tato půda byla využívána v průběhu předchozích pěti let. V tom případě může tato podpora zahrnovat pouze, kromě nákladů na výsadbu, roční prémii na hektar stanovenou v čl. 31 odst. 1 druhém pododstavci první odrážce.
* Úř. věst. C 139, 18. 5. 2000, s. 9.
** Nařízení (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 113). Nařízení pozměněné nařízením (ES) č. 1244/2001 (Úř. věst. L 173, 27. 6. 2001, s. 1).”
2. V čl. 34 druhém pododstavci se doplňuje nová odrážka, která zní:
“– podmínky pro zvláštní opatření pro nové členské státy (kapitola IXa)”.
3. V článku 42 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko se plán rozvoje venkova vztahuje na období tří let od 1. ledna 2004.”
4. V čl. 44 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko předloží plány rozvoje venkova nejpozději šest měsíců po dni přistoupení.”
5. V čl. 44 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko schválí Komise programové dokumenty rozvoje venkova postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999 do šesti měsíců od předložení plánů v rozsahu, ve kterém konec období šesti měsíců nastane pro jednotlivé státy po dni přistoupení.”
6. V hlavě III se vkládá nová kapitola, která zní:
“KAPITOLA IVa
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY
Článek 47a
1. Podpora Společenství poskytovaná v nových členských státech na
a) opatření uvedená v čl. 35 odst. 1 a v čl. 35 odst. 2 druhé odrážce,
b) částečně soběstačná hospodářství (článek 33b),
c) plnění norem Společenství (článek 33c),
d) seskupení producentů (článek 33d),
e) technickou pomoc (článek 33e),
f) příplatky k přímým platbám (článek 33h),
g) příplatky ke státní podpoře na Maltě (článek 33i),
h) maltské zemědělce plně zaměstnané v zemědělství (článek 33j)
je financována ze záruční sekce EZOZF v souladu s touto kapitolou.
2. Podpora Společenství poskytovaná na opatření typu Leader+ (článek 33f) v oblastech spadajících pod cíl 2, je financována z orientační sekce EZOZF.
3. Následující ustanovení se nepoužijí:
a) články 149 až 153 nařízení Rady (ES) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 o finančním nařízení pro souhrnný rozpočet Evropských společenství*,
b) čl. 35 odst. 1, čl. 35 odst. 2 druhá odrážka, čl. 36 odst. 2 a článek 47 tohoto nařízení.
Článek 47b
1. Společenství přispívá na financování v souladu s články 29 až 32 nařízení (ES) č. 1260/1999.
Avšak v oblastech spadajících pod cíl 1, může finanční příspěvek Společenství dosáhnout 80 %.
Odchylně od čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999 lze na výdaj poskytnout podporu, pouze pokud byl příjemci podpory z opatření podpory rozvoje venkova skutečně vyplacen po 31. prosinci 2003 a po dni, kdy byl Komisi předložen plán rozvoje venkova. Na výdaj lze poskytnout podporu počínaje pozdějším z těchto dnů.
2. Použijí se ustanovení nařízení (ES) č. 1258/1999 o financování společné zemědělské politiky**, s výjimkou článku 5 a čl. 7 odst. 2.
* Úř. věst. L 248, 16. 9. 2002, s. 1,
** Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 103.”
7. V čl. 49 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko se může záruční sekce EZOZF účastnit financování hodnocení týkajících se rozvoje venkova v souladu s kapitolou IVa. Na výdaje na předchozí hodnocení lze podporu poskytnout, pokud byly zaplaceny od 1. ledna 2004.”
8. V článku 50 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Odchylně od prvního pododstavce budou zvláštní finanční předpisy pro nové členské státy a mechanismy nezbytné pro usnadnění jejich zavedení, včetně mechanismů nezbytných k řešení zvláštních praktických obtíží, přijaty postupem podle článku 13 nařízení (ES) č. 1258/1999.”
9. V čl. 8 odst. 2 první odrážce, čl. 12 odst. 1, čl. 15 odst. 3, čl. 16 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 se slova “v příloze” nahrazují slovy “v příloze I” a dosavadní příloha se označuje jako příloha I.
10. Doplňuje se nová příloha, která zní:
“PŘÍLOHA II
Tabulka částek na zvláštní opatření pro nové členské státy
Článek
Předmět
EUR
Článek 33b
Částečně soběstačná hospodářství
1 000(1)
na hospodářství / na rok
Článek 33c
Plnění norem Společenství
200
na hektar v prvním roce
Článek 33d
Seskupení producentů
100 000
100 000
80 000
60 000
50 000
Pro první rok
Pro druhý rok
Pro třetí rok
Pro čtvrtý rok
Pro pátý rok
(1) V případě Polska nepřesahuje maximální částka, na kterou lze poskytnout podporu, 1250 eur.
”.
27. 31999 R 1259: Nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 113), ve znění:
– 32001 R 1244: nařízení Rady (ES) č. 1244/2001 ze dne 19. 6. 2001 (Úř. věst. L 173, 27. 6. 2001, s. 1)
a) V článku 1 se slova “v příloze” nahrazují slovy “v příloze I”.
b) Vkládají se nové články, které znějí:
“Článek 1a
Zavedení režimů podpor v nových členských státech
V České republice, v Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, v Litvě, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, ve Slovinsku a na Slovensku (dále jen “nový členský stát” nebo “nové členské státy”) budou přímé platby poskytované podle režimů podpor uvedených v článku 1 zavedeny v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl používané úrovně plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004:
25 % v roce 2004
30 % v roce 2005
35 % v roce 2006
40 % v roce 2007
50 % v roce 2008
60 % v roce 2009
70 % v roce 2010
80 % v roce 2011
90 % v roce 2012
100 % od roku 2013
Článek 1b
Režim jednotné platby na plochu pro nové členské státy
1. Nové členské státy se mohou nejpozději ke dni přistoupení rozhodnout, že po dobu použitelnosti uvedenou v odstavci 9 nahradí platby podle režimů podpor uvedených v článku 1 jednotnou platbou (dále jen “jednotná platba na plochu”), jež bude vypočtena podle odstavce 2.
2. Jednotná platba na plochu se provádí jednou ročně. Vypočte se rozdělením ročního finančního rámce stanoveného podle odstavce 3 na zemědělskou plochu každého nového členského státu zjištěnou podle odstavce 4.
3. Pro každý nový členský stát stanoví Komise roční finanční rámec:
– jako souhrn prostředků, které budou dostupné na daný kalendářní rok pro poskytování přímých plateb v nových členských státech podle režimů podpor uvedených v článku 1,
– podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství (MZM), blíže určených v aktu o přistoupení pro jednotlivé režimy podpor, a
– upravený s použitím odpovídajících procentních podílů uvedených v článku 1a pro postupné zavedení přímých plateb.
4. Zemědělskou plochou nového členského státu pro účely režimu jednotné platby na plochu se rozumí ta část jeho využívané zemědělské plochy, která byla uchovávána v dobrém zemědělském stavu k 30. červnu 2003, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k zemědělské produkci, případně upravená v souladu s objektivními kritérii, která stanoví nové členské státy po schválení Komisí.
“Využívanou zemědělskou plochou” se rozumí celková plocha orné půdy, trvalých pastvin, trvalých kultur a zelinářských zahrad, jak je vymezuje Komise (Eurostat) pro své statistické účely.
5. Platby podle režimu jednotné platby na plochu lze poskytovat na všechny zemědělské pozemky odpovídající kritériím stanoveným v odstavci 4.
Minimální velikost plochy na podnik, na kterou lze žádat o platby, činí 0,3 ha. Každý nový členský stát se však může na základě objektivních kritérií po schválení Komisí rozhodnout, že stanoví minimální velikost na vyšší úrovni, nejvýše však 1 ha.
6. Nebude žádná povinnost produkovat ani používat faktory produkce. Zemědělci však mohou využívat půdu uvedenou v odstavci 4 pro jakékoli zemědělské účely. V případě produkce konopí kódu KN 5302 10 00 se použijí čl. 5a odst. 2 nařízení (ES) č. 1251/1999 Nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 ze dne 17. května 1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 1). a článek 7b nařízení (ES) č. 2316/1999 Nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 ze dne 22. října 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1251/2000 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 280, 23. 10. 2001, s. 43)..
Veškerá půda, pro kterou jsou poskytovány platby podle režimu jednotné platby na plochu, musí být uchovávána v dobrém zemědělském stavu slučitelném s ochranou životního prostředí.
7. Pokud by v určitém roce jednotné platby na plochu v některém novém členském státě měly překročit jeho roční finanční rámec, sníží se vnitrostátní částka na hektar použitelná v tomto novém členském státě úměrně použitím koeficientu snížení.
8. Pravidla Společenství týkající se integrovaného administrativního a kontrolního systému (dále jen “integrovaný systém”) stanoveného v nařízení (EHS) č. 3508/92 Nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, 5. 12. 1992, s. 1)., a zejména v článku 2 uvedeného nařízení, se v nezbytném rozsahu použijí i na režim jednotné platby na plochu. V souladu s tím každý nový členský stát, který si jej zvolí:
– připravuje a zpracovává roční žádosti zemědělců o podporu. Tyto žádosti obsahují pouze údaje o žadatelích a o přihlášených zemědělských pozemcích (identifikační číslo a plocha);
– zavede systém identifikace zemědělských pozemků, aby zajistil, že pozemky, na které byly podány žádosti o podporu, lze určit a zjistit jejich plochu, že tyto pozemky zahrnují zemědělskou půdu a že na ně nebyla podána žádná jiná žádost;
– disponují počítačovou databází zemědělských podniků, pozemků a žádostí o podporu;
– prověřují žádosti o podporu v souladu s články 7 a 8 nařízení (EHS) č. 3508/92.
Uplatňováním režimu jednotné platby na plochu není nijak dotčena povinnost kteréhokoli nového členského státu zavést pravidla Společenství o identifikaci a registraci zvířat stanovená směrnicí 92/102/EHS Směrnice Rady 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a registraci zvířat (Úř. věst. L 355, 5. 12. 1992, s. 32). a nařízením (ES) č. 1760/2000 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11. 8. 2000, s. 1)..
9. Každý nový členský stát může používat režim jednotné platby na plochu do konce roku 2006 s možností dvojího prodloužení o jeden rok na žádost nového členského státu. Aniž je dotčen odstavec 11, může každý nový členský stát rozhodnout o ukončení používání tohoto režimu na konci prvního nebo druhého roku doby použitelnosti. Nové členské státy oznámí svůj záměr ukončit používání tohoto režimu Komisi nejméně dva měsíce před koncem posledního roku používání.
10. Před koncem doby použitelnosti režimu jednotné podpory na plochu vyhodnotí Komise připravenost daného nového členského státu plně uplatňovat režimy podpor uvedené v článku 1.
Do konce doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu musí nové členské státy zejména učinit všechna nezbytná opatření ke zřízení integrovaného systému stanoveného v nařízení (EHS) č. 3508/92 pro řádné fungování režimů podpor uvedených v článku 1 v tehdy použitelné podobě.
11. Komise na základě svého hodnocení:
a) prohlásí, že nový členský stát může vstoupit do systému režimů podpor uvedených v článku 1 uplatňovaného ve stávajících členských státech,
nebo
b) rozhodne o prodloužení použitelnosti režimu jednotné platby na plochu novým členským státem na dobu považovanou za nezbytnou, aby mohly být zavedeny a řádně fungovaly nezbytné řídicí a kontrolní postupy.
Před koncem prodloužené doby použitelnosti uvedené v písmenu b) se použije odstavec 11.
Do konce pětileté doby využívání režimu jednotné platby na plochu (tj. roku 2008) se použijí procentní podíly stanovené v článku 1a. Je-li použitelnost režimu jednotné platby na plochu prodloužena přes tento den na základě rozhodnutí přijatého podle písmene b), použije se procentní podíl stanovený v článku 1a pro rok 2008 až do konce posledního roku použitelnosti režimu jednotné platby na plochu.
12. Po konci doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu budou uplatňovány režimy podpor uvedené v článku 1 podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství (MZM), blíže určených v aktu o přistoupení pro jednotlivé režimy podpor, aniž jsou dotčeny možné změny vyplývající ze změn odpovídajících právních předpisů Společenství. Následně se použijí procentní podíly stanovené v článku 1a pro odpovídající roky.
13. Nové členské státy podrobně informují Komisi o opatřeních, která přijmou k provedení tohoto článku, a zejména o opatřeních přijatých podle odstavce 7.
14. Režim jednotné platby na plochu se považuje za intervenci ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1258/1999 Nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999, s. 103)..
Článek 1c
Doplňkové vnitrostátní přímé platby v nových členských státech
1. Pro účely tohoto článku se “vnitrostátním režimem podobným SZP” rozumí jakýkoli vnitrostátní režim přímých plateb použitelný přede dnem přistoupení nových členských států, podle kterého byla zemědělcům poskytována podpora v souvislosti s produkcí, na niž se vztahuje některý z režimů přímých plateb EU uvedených v příloze I.
2. Nové členské státy budou mít na základě zmocnění Komise možnost doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci podle kteréhokoli režimu SZP uvedeného v příloze I až do:
– 55 % úrovně přímých plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v roce 2004, 60 % v roce 2005 a 65 % v roce 2006 a od roku 2007 až do 30 procentních bodů nad použitelnou úrovní uvedenou v článku 1a v daném roce. Česká republika však může v odvětví bramborového škrobu přímé platby po celou dobu jejich postupného zavádění doplňovat do 100 % úrovně přímých plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v daném roce,
nebo
– celkové úrovně přímé podpory na základě produktu, na kterou by měl zemědělec nárok pro daný produkt v daném novém členském státě v kalendářním roce 2003 podle vnitrostátního režimu podobného SZP, zvýšené o 10 procentních bodů. Pro Litvu je však referenčním rokem kalendářní rok 2002 a pro Slovinsko činí uvedené zvýšení 10 procentních bodů v roce 2004, 15 procentních bodů v roce 2005, 20 procentních bodů v roce 2006 a 25 procentních bodů od roku 2007.
Pro každý dotčený režim SZP si mohou nové členské státy zvolit jednu ze dvou uvedených alternativ.
Celková přímá podpora, kterou lze zemědělci poskytnout v nových členských státech po přistoupení podle odpovídajícího režimu EU, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, nesmí přesáhnout úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle odpovídajícího režimu EU používaného pro členské státy ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004.
3. Kypr může doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci podle kteréhokoli režimu SZP uvedeného v příloze I do celkové výše podpory, na kterou by měl zemědělec nárok na Kypru v roce 2001.
Kyperské orgány zajistí, že celková přímá podpora, která je zemědělci poskytnuta na Kypru po přistoupení podle odpovídajícího režimu EU, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, v žádném případě nepřesáhne úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle tohoto režimu v daném roce ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004.
Celkové částky poskytovaných doplňkových vnitrostátních podpor jsou uvedeny v příloze II.
Poskytované doplňkové vnitrostátní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky.
Odstavce 2 a 5 se na Kypr nepoužijí.
4. Pokud se nový členský stát rozhodne používat režim jednotné platby na plochu, může tento nový členský stát poskytovat doplňkovou vnitrostátní přímou podporu za podmínek uvedených v odstavcích 5 a 8.
5. Celková částka doplňkové vnitrostátní podpory poskytnuté v určitém roce pro určité odvětví při použití režimu jednotné platby na plochu je omezena zvláštním odvětvovým finančním rámcem. Tento rámec se rovná rozdílu mezi:
– celkovou částkou podpory pro odvětví, vyplývající z použití první nebo druhé odrážky odstavce 2, a
– celkovou částkou přímé podpory, jež by byla dostupná v daném novém členském státě pro totéž odvětví v daném roce podle režimu jednotné platby na plochu.
6. Nový členský stát může na základě objektivních kritérií po zmocnění Komisí rozhodnout o částkách poskytované doplňkové vnitrostátní podpory.
7. Zmocnění Komisí:
– v případě použití odst. 2 druhé odrážky blíže určí odpovídající vnitrostátní režimy přímých plateb podobné SZP,
– vymezí úroveň, do které může být doplňková vnitrostátní podpora vyplácena, sazbu doplňkové vnitrostátní podpory a případně podmínky pro její poskytování,
– je uděleno s výhradou jakýchkoli změn, které mohou být nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky.
8. Žádné doplňkové vnitrostátní platby ani podpory nejsou poskytovány pro zemědělské činnosti, na které se vztahuje některá společná organizace trhu a které nejsou přímo podporovány režimem podpor uvedeným v článku 1.
9. Kypr může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a sestupnou vnitrostátní podporu do konce roku 2010. Tato státní podpora bude poskytována v podobě obdobné podpoře Společenství, například v podobě oddělených plateb.
S ohledem na povahu a výši vnitrostátní podpory poskytnuté v roce 2001 může Kypr poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze III až do výší uvedených ve zmíněné příloze.
Poskytované státní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování změněny na základě rozhodnutí Komise.
Kypr podává Komisi roční zprávu o provádění opatření o státní podpoře s uvedením formy a částek této podpory pro jednotlivá (pod)odvětví.
10. Lotyšsko může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a sestupnou vnitrostátní podporu do konce roku 2008. Tato státní podpora bude poskytována v podobě obdobné podpoře Společenství, například v podobě oddělených plateb.
Lotyšsko může poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze IV až do výší uvedených ve zmíněné příloze.
Poskytované státní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování změněny na základě rozhodnutí Komise.
Lotyšsko podává Komisi roční zprávu o provádění opatření o státní podpoře s uvedením formy a částek této podpory pro jednotlivá (pod)odvětví.”
c) V článku 2a se doplňuje nový odstavec, který zní:
“8. Zjednodušený režim se nevztahuje na nové členské státy.”
d) V článku 11 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
“4. V souladu s odstavcem 2 Komise přijme:
– prováděcí pravidla k článku 2a, včetně případných odchylek od odpovídajících nařízení a nařízení (EHS) č. 3508/92*, která jsou nezbytná k dosažení cíle zjednodušení, zejména týkající se podmínek pro způsobilost k obdržení podpor, dne použitelnosti a plateb a kontrolních ustanovení, jakož i pravidla k zamezení dvojitých nároků týkajících se plochy a produkce, na kterou se vztahuje zjednodušený režim,
– prováděcí pravidla k režimu jednotné platby na plochu stanovenému v článku 1b,
– změny přílohy I, které se mohou ukázat nezbytné s ohledem na kritéria stanovená v článku 1, a
– případně prováděcí pravidla k tomuto nařízení, včetně zejména opatření nezbytných k zamezení obcházení článků 3 a 4 a opatření k článku 7.
* Nařízení Rady (EHS) č. 3508/1992 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, 5. 12. 1992, s. 495). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 495/2001 (Úř. věst. L 72, 14. 3. 2001, s. 6).”
e) Nadpis přílohy se nahrazuje nadpisem “Příloha I”.
AA 2003/ACT/Příloha II/cs 1262
f) Doplňují se tyto přílohy:
“PŘÍLOHA II
Tabulka 1: Kypr: Doplňkové vnitrostátní přímé platby, pokud se uplatňuje běžný režim pro přímé platby
Rozfázování v procentech:
25 %
30 %
35 %
40 %
50 %
60 %
70 %
80 %
Odvětví
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Plodiny pěstovaná na orné půdě (vyjma pšenici trvdou)
7.913.822
7.386.234
6.858.646
6.331.058
5.275.881
4.220.705
3.165.529
2.110.353
Pšenice tvrdá
2.269.470
2.118.172
1.966.874
1.815.576
1.512.980
1.210.384
907.788
605.192
Luskoviny
30.228
28.273
26.318
24.363
20.363
16.362
12.272
8.181
Mléko a mléčné výrobky
0
899.576
1.572.371
2.178.000
1.815.000
1.452.000
1.089.000
726.000
Hovězí maso
3.456.709
3.226.262
2.995.814
2.765.367
2.304.473
1.843.578
1.382.684
921.789
Skopové a kozí maso
8.267.087
7.715.948
7.164.809
6.613.669
5.511.391
4.409.113
3.306.835
2.204.556
Olivový olej
5.951.250
5.554.500
5.157.750
4.761.000
3.967.500
3.174.000
2.380.500
1.587.000
Tabák
782.513
730.345
678.178
626.010
521.675
417.340
313.005
208.670
Banány
3.290.625
3.071.250
2.851.875
2.632.500
2.193.750
1.755.000
1.316.250
877.500
Sušené hrozny
104.393
86.562
68.732
50.901
15.241
0
0
0
Celkem
32.066.096
30.817.121
29.341.366
27.798.445
23.138.253
18.498.483
13.873.862
9.249.241
Tabulka 2: Kypr: Doplňkové vnitrostátní přímé platby, pokud se uplatňuje režim jednotné platby na plochu pro přímé platby
Odvětví
2004
2005
2006
2007
2008
Plodiny pěstované na orné půdě (vyjma pšenici tvrdou)
6.182.503
3.997.873
2.687.095
1.303.496
0
Pšenice tvrdá
2.654.980
2.469.490
2.358.196
2.240.719
2.018.131
Luskoviny
27.346
20.566
16.498
12.204
4.068
Mléko a mléčné výrobky
0
1.165.968
2.365.032
3.566.500
3.548.500
Hovězí maso
4.608.945
4.608.945
4.608.945
4.608.945
4.608.945
Skopové a kozí maso
10.932.782
10.887.782
10.860.782
10.832.282
10.778.282
Olivový olej
7.215.000
6.855.000
6.639.000
6.411.000
5.979.000
Sušené hrozny
182.325
176.715
173.349
169.796
163.064
Banány
4.368.300
4.358.700
4.352.940
4.346.860
4.335.340
Tabák
1.049.000
1.046.750
1.045.400
1.043.975
1.041.275
CELKEM
37.221.182
35.587.790
35.107.238
34.535.778
32.476.606
PŘÍLOHA III
Státní podpora Kypr
Odvětví
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obiloviny (vyjma pšenici tvrdou)
7.920.562
6.789.053
5.657.544
4.526.035
3.394.527
2.263.018
1.131.509
Mléko a mléčné výrobky
7.122.260
5.066.822
3.359.449
1.995.577
1.496.683
997.789
498.894
Hovězí maso
227.103
194.660
162.216
129.773
97.330
64.887
Skopové a kozí maso
3.597.708
3.083.750
2.569.791
2.055.833
1.541.875
1.027.917
513.958
Vepřové maso
9.564.120
8.197.817
6.831.514
5.465.211
4.098.909
2.732.606
1.366.303
Drůbeží maso a vejce
3.998.310
3.427.123
2.855.936
2.284.749
1.713.561
1.142.374
571.187
Víno
15.077.963
12.923.969
10.769.974
8.615.979
6.461.984
4.307.990
2.153.995
Olivový olej
7.311.000
6.266.571
5.222.143
4.177.714
3.133.286
2.088.857
1.044.429
Stolní hrozny
3.706.139
3.176.691
2.647.242
2.117.794
1.588.345
1.058.897
529.448
Zpracovaná rajčata
411.102
352.373
293.644
234.915
176.187
117.458
58.729
Banány
445.500
381.857
318.214
254.571
190.929
127.286
63.643
Ovoce listnatých stromů včetně peckovic
9.709.806
8.322.691
6.935.576
5.548.461
4.161.346
2.774.230
1.387.115
Mandle
2.531.871
2.170.175
1.808.479
1.446.783
1.085.088
723.392
361.696
Rohovník obecný
517.500
443.571
369.643
295.714
221.786
147.857
73.929
CELKEM
72.140.945
60.797.123
49.801.366
39.149.111
29.361.833
19.574.556
9.754.835
PŘÍLOHA IV
Státní podpora Lotyšsko
Odvětví
2004
2005
2006
2007
2008
Len
654.000
523.200
392.400
261.600
130.800
Mléko a mléčné výrobky
5.236.000
-
-
-
-
Vepřové maso
204.000
163.200
122.400
81.600
40.800
Skopové a kozí maso
107.000
85.600
64.200
42.800
21.400
Osivo
109.387
87.510
66.110
44.710
23.310
Celkem
6.310.387
859.510
645.110
430.710
216.310
28. 31999 R 1493: Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, 14. 7. 1999, s. 1), ve znění:
– 32000 R 1622: nařízení Komise (ES) č. 1622/2000 ze dne 24. 7. 2000 (Úř. věst. L 194, 31. 7. 2000, s. 1),
– 32000 R 2826: nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. 12. 2000 (Úř. věst. L 328, 23. 12. 2000, s. 2),
– 32001 R 2585: nařízení Rady (ES) č. 2585/2001 ze dne 19. 12. 2001 (Úř. věst. L 345, 29. 12. 2001, s. 10).
a) V čl. 1 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Při přistoupení bude rozhodnuto, zda bude Polsko zařazeno do vinařské zóny A v příloze III.”
b) V čl. 5 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:
“d) pro Kypr práva na novou výsadbu 2000 ha pro výrobu jakostního vína ze státní rezervy Kypru existující před přistoupením. Kypr poskytne Komisi seznam regionů, kterým budou přidělena práva na novou výsadbu z této státní rezervy.”
c) V článku 6 se doplňuje nový odstavec, který zní:
“4. Pro Českou republiku se nově vytvořená práva na výsadbu přidělují na výrobu jakostních vín s. o. až do 2 % celkové plochy vinic obhospodařované v České republice k 1. květnu 2004. Tato práva se přidělují do státní rezervy, na niž se vztahuje článek 5.
Pro Maltu se nově vytvořená práva na výsadbu přidělují na výrobu jakostních vín s. o. až do 1000 ha celkové osazené plochy vinic obhospodařované na Maltě. Tato nově vytvořená práva na výsadbu budou využita nejpozději ve vinařském roce 2005/2006. Nebudou-li tato práva využita do vinařského roku 2005/2006, budou přidělena do rezervy, na niž se vztahuje článek 5.”
d) V čl. 19 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pokud bude Polsko zařazeno do vinařské zóny podle čl. 1 odst. 3, označí při přistoupení odrůdy vína vhodné pro výrobu jednotlivých jakostních vín vyráběných na jeho území.”
e) V článku 27 se odstavec 7 nahrazuje tímto:
“7. Každá fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení, která zpracovává hrozny sklizené ve vinařské zóně A nebo v německé části vinařské zóny B nebo zpracovává hrozny sklizené v Rakousku nebo v České republice, musí pod kontrolou a za podmínek, jež budou stanoveny, odstranit vedlejší produkty vznikající při tomto zpracování.”
f) V čl. 44 odst. 6 a 13 se slova “ve Spojeném království a Irsku” nahrazují slovy “ve Spojeném království, Irsku a Polsku”.
g) V bodě 3 přílohy I se doplňuje nová věta, která zní:
“Jakostní víno s. o. “Tokaji eszencia” pocházející z Maďarska se nepovažuje za částečně zkvašený hroznový mošt.”
h) V příloze III (Vinařské zóny):
– v bodě 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
“d) v České republice, Čechy: plochy vinic ve vinařských oblastech: pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká, čáslavská”,
– v bodě 2 se doplňují nová písmena, která znějí:
“d) v České republice, Morava: plochy vinic ve vinařských oblastech: brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská, Podluží a plochy vinic v oblastech nezahrnutých v bodě 1 písm. d);
e) na Slovensku: vinařské oblasti Malých Karpat, jižního Slovenska, Nitry, středního Slovenska a východního Slovenska a vinařské oblasti nezahrnuté v bodě 3;
f) ve Slovinsku plochy vinic v oblasti Podravje: ljutomersko–ormoški vinorodni okoliš, mariborski vinorodni okoliš, radgonsko–kapelski vinorodni okoliš, šmarsko–virštajnski vinorodni okoliš, vinorodni okoliš Haloze, prekmurski vinorodni okoliš, vinorodni okoliš Srednje Slovenske gorice, v oblasti Posavje: bizeljsko–sremiški vinorodni okoliš, vinorodni okoliš Bela krajina, vinorodni okoliš Dolenjska a plochy vinic v oblastech nezahrnutých v bodě 5 písm. d).”;
– v bodě 3 se doplňuje nová věta, která zní:
“Na Slovensku tokajská oblast.”;
– v bodě 4 se doplňuje nová věta, která zní:
“V Maďarsku všechny plochy vinic.”;
– v bodě 5 se doplňuje nové písmeno, které zní:
“d) ve Slovinsku plochy vinic v oblasti Primorska: vinorodni okoliš Goriška Brda, vinorodni okoliš Vipavska dolina, koprski vinorodni okoliš a vinorodni okoliš Kras.”;
– v bodě 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Na Kypru zahrnuje vinařská zóna C III a) plochu vinic umístěnou v nadmořské výšce nad 600 metrů.”;
– v bodě 7 se doplňují nová písmena, která znějí:
“f) na Kypru plochy vinic umístěné v nadmořské výšce do 600 metrů;
g) plochy vinic na Maltě.”
i) V bodě 4 přílohy IV se doplňuje nové písmeno, které zní:
“d) přelévání kalů nebo matolin vínem nebo lisování rmutu aszú, je–li tento postup tradičně používán k výrobě “Tokaji fordítás” a “Tokaji máslás” v maďarské oblasti Tokajhegyalja za podmínek, které budou určeny.”
j) V příloze V:
– v části A bodě 2 písm. b) se doplňuje nová odrážka, která zní:
“– pro tokajská jakostní vína s. o. pocházející z Maďarska, pro která jsou v souladu s maďarskými předpisy použita označení “Tokaji édes szamorodni” nebo “Tokaji aszú”.”;
– v části A bodě 2 písm. d) se doplňují slova:
“a pro jakostní vína s. o. pocházející z Maďarska, pro která jsou v souladu s maďarskými předpisy použita označení “Tokaji máslás”, “Tokaji fordítás”, “Tokaji aszúeszencia”, “Tokaji eszencia”, “Aszúbor” a “Töppedt szőlőből készült bor”.”;
– v části D bodě 3 se doplňují slova:
“, a ve vinařských zónách Maďarska a Slovinska”.
k) V příloze VI:
– v části D bodě 1 písm. b) se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Pokud však jde o jakostní víno s. o. Commandaria pocházející z Kypru, smějí být etapy výroby následující po zpracování hroznů na hroznový mošt a zpracování takto získaného moštu na víno prováděny pod přísným dohledem na Kypru mimo stanovenou oblast, kde byly použité hrozny sklizeny, za podmínek stanovených kyperskými předpisy.”,
– v části F bodě 5 se na začátek druhé věty vkládají slova:
“Pro jakostní vína s. o. Dolenjska pocházející ze Slovinska, pro která je v souladu se slovinskými předpisy použito označení “Cviček PTP”, a”.
l) V bodě A.2. písm. b) přílohy VII se třetí odrážka nahrazuje tímto:
“– z jednoho z následujících výrazů za podmínek, jež budou stanoveny později: “Landwein”, “vin de pays”, “indicazione geografica tipica”, “ďíďěáóßá ęáôÜ đáńÜäďóç”, “ďßíďň ôďđéęüň”, “vino de la tierra”, “vinho regional”, “regional wine”, “landwijn”, “geograafilise tähistusega lauavein”, “tájbor”, “inbid tradizzjonali tal–lokal”, “zemské víno”, “deželno vino PGO” nebo “deželno vino s priznano geografsko oznako”; pokud je některý z výrazů použit, není povinné označení “stolní víno”.”
m) V příloze VII:
– v části C bodě 2 druhé odrážce se doplňuje nová věta, která zní:
“Polsku je povoleno zachovat používání složeného názvu “Polskie wino/Polish wine” pro zkvašené výrobky kódu KN 2206 ze zahuštěné hroznové šťávy nebo zahuštěného hroznového moštu a z hroznové šťávy nebo hroznového moštu. Tyto výrobky, označované na etiketě jako “Polskie wino/Polish wine”, budou uváděny na trh pouze v Polsku.”
n) V bodě D.3 přílohy VIII se odrážky nahrazují těmito odrážkami:
“– “brut nature”, “naturherb”, “bruto natural”, “pas dosé”, “dosage zéro”, “natűralusis briutas”, “îsts bruts”, “přírodně tvrdé”, “popolnoma suho” nebo “dosaggio zero”: jestliže je obsah cukru nižší než 3 gramy na litr; tyto výrazy lze použít pouze pro výrobky, kterým po vytvoření šumivého vína nebyl dodán žádný cukr,
– “extra brut”, “extra herb”, “ekstra briutas”, “ekstra brut”, “ekstra bruts”, “zvláště tvrdé”, “extra bruto”, “izredno suho” nebo “ekstra wytrane”: jestliže obsah zbytkového cukru je mezi 0 a 6 gramy na litr,
– “brut”, “herb”, “briutas”, “bruts”, “tvrdé”, “bruto”, “zelo suho” nebo “bardzo wytrawne”: jestliže obsah zbytkového cukru je nižší než 15 gramů na litr,
– “extra dry”, “extra trocken”, “extra seco”, “labai sausas”, “ekstra kuiv”, “ekstra sausais”, “különlegesen száraz”, “wytrawne”, “zelo suho”, “zvláště suché” nebo “extra suché” : jestliže obsah zbytkového cukru je mezi 12 a 20 gramy na litr,
– “sec”, “trocken”, “secco” nebo “asciutto”, “dry”, “třr”, “îçńüň”, “seco”, “torr”, “kuiva”, “sausas”, “kuiv”, “sausais”, “száraz”, “półwytrawne”, “polsuho” nebo “suché”: jestliže obsah zbytkového cukru je mezi 17 a 35 gramy na litr,
– “demi-sec”, “halbtrocken”, “abboccato”, “medium dry”, “halvtřr”, “çěßîçńďň”, “semi seco”, “meio seco”, “halvtorr”, “puolikuiva”, “pusiau sausas”, “poolkuiv”, “pussausais”, “félszáraz”, “półsłodkie”, “polsladko” nebo “polosuché” nebo “polosladké”: jestliže obsah zbytkového cukru je mezi 33 a 50 gramy na litr,
– “doux”, “mild”, “dolce”, “sweet”, “sřd”, “ăëőęýň”, “dulce”, “doce”, “söt”, “makea”, “saldus”, “magus”, “pussaldais”, “édes”, “ħelu”, “słodkie”, “sladko” nebo “sladké”: jestliže obsah zbytkového cukru je vyšší než 50 gramů na litr.”
o) V příloze VIII:
– v části E bodě 6 písm. a) se návětí nahrazuje tímto:
“a) je výraz “Winzersekt” vyhrazen pro jakostní šumivá vína s. o. vyrobená v Německu, výraz “Hauersekt” je vyhrazen pro jakostní šumivá vína s. o. vyrobená v Rakousku, výraz “pěstitelský sekt” je vyhrazen pro jakostní šumivá vína s. o. vyrobená v České republice a výraz “Termelői pezsgő” je vyhrazen pro jakostní šumivá vína s. o. vyrobená v Maďarsku, která splňují tyto předpoklady:”.
29. 31999 R 1621: Nařízení Komise (ES) č. 1621/1999 ze dne 22. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96 pro podporu pěstování hroznů určených k produkci některých odrůd sušených hroznů (Úř. věst. L 192, 24. 7. 1999, s. 21), ve znění:
– 31999 R 2256: nařízení Komise (ES) č. 2256/1999 ze dne 25. 10. 1999 (Úř. věst. L 275, 26. 10. 1999, s. 13),
– 32001 R 1880: nařízení Komise (ES) č. 1880/2001 ze dne 26. 9. 2001 (Úř. věst. L 258, 27. 9. 2001, s. 14).
V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
“Maximální zaručená plocha Společenství uvedená v čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 činí 53 187 hektarů.”
30. 32000 R 1622: Nařízení Komise (ES) č. 1622/2000 ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření (Úř. věst. L 194, 31. 7. 2000, s. 1), ve znění:
– 32000 R 2451: nařízení Komise (ES) č. 2451/2000 ze dne 7. 11. 2000 (Úř. věst. L 282, 8. 11. 2000, s. 7),
– 32001 R 0885: nařízení Komise (ES) č. 885/2001 ze dne 24. 4. 2001 (Úř. věst. L 128, 10. 5. 2001, s. 54),
– 32001 R 1609: nařízení Komise (ES) č. 1609/2001 ze dne 6. 8. 2001 (Úř. věst. L 212, 7. 8. 2001, s. 9),
– 32001 R 1655: nařízení Komise (ES) č. 1055/2001 ze dne 14. 8. 2001 (Úř. věst. L 220, 15. 8. 2001, s. 17),
– 32001 R 2066: nařízení Komise (ES) č. 2066/2001 ze dne 22. 10. 2001 (Úř. věst. L 278, 23. 10. 2001, s. 9),
– 32002 R 2244: nařízení Komise (ES) č. 2244/2002 ze dne 16. 12. 2002 (Úř. věst. L 341, 17. 12. 2002, s. 27).
V příloze XIII se doplňuje nové písmeno, které zní:
“g) pro maďarská vína:
25 miliekvivalentů na litr pro tato jakostní vína:
– “Tokaji máslás”,
– “Tokaji fordítás”,
– “Aszúbor”,
– “Töppedt szőlőből készült bor”,
– “Tokaji édes szamorodni”,
35 miliekvivalentů na litr pro tato jakostní vína:
– “Tokaji aszú”,
– “Tokaji aszúeszencia”,
– “Tokaji eszencia”.
31. 32000 R 1673: Nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 ze dne 27. července 2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno (Úř. věst. L 193, 29. 7. 2000, s. 16), ve znění:
– 32002 R 0651: nařízení Komise (ES) č. 651/2002 ze dne 16. 4. 2002 (Úř. věst. L 101, 17. 4. 2002, s. 3).
a) V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
“1. Pro dlouhá lněná vlákna se stanoví maximální zaručené množství ve výši 80 823 tun na hospodářský rok a toto množství se rozdělí členským státům formou národních zaručených množství. Toto maximální zaručené množství se dělí takto:
– 13 800 tun pro Belgii,
– 1 923 tun pro Českou republiku,
– 300 tun pro Německo,
– 30 tun pro Estonsko,
– 50 tun pro Španělsko,
– 55 800 tun pro Francii,
– 360 tun pro Lotyšsko,
– 2 263 tun pro Litvu,
– 4 800 tun pro Nizozemsko,
– 150 tun pro Rakousko,
– 924 tun pro Polsko,
– 50 tun pro Portugalsko,
– 73 tun pro Slovensko,
– 200 tun pro Finsko,
– 50 tun pro Švédsko,
– 50 tun pro Spojené království.”
b) V čl. 3 odst. 2 se úvodní odstavec a písmeno a) nahrazují tímto:
“Pro krátká lněná vlákna a konopná vlákna, pro která může být poskytnuta podpora, se stanoví maximální zaručené množství ve výši 146 296 tun na hospodářský rok. Toto maximální zaručené množství se dělí takto:
a) formou národních zaručených množství těmto členským státům:
– 10 350 tun pro Belgiii,
– 2 866 tun pro Českou republiku,
– 12 800 tun pro Německo,
– 42 tun pro Estonsko,
– 20 000 tun pro Španělsko,
– 61 350 tun pro Francii,
– 1 313 tun pro Lotyšsko,
– 3 463 tun pro Litvu,
– 2 061 tun pro Maďarsko,
– 5 550 tun pro Nizozemsko,
– 2 500 tun pro Rakousko,
– 462 tun pro Polsko,
– 1 750 tun pro Portugalsko,
– 189 tun pro Slovensko,
– 2 250 tun pro Finsko,
– 2 250 tun pro Švédsko,
– 12 100 tun pro Spojené království.
Národní zaručené množství stanovené pro Maďarsko se však týká pouze konopných vláken.”
32. 32001 R 1260: Nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (Úř. věst. L 178, 30. 6. 2001, s. 1), ve znění:
– 32002R 0680 nařízení Komise (ES) č. 680/2002 ze dne 19. 4. 2002 (Úř. věst. L 104, 20. 4. 2002, s. 26).
a) V čl. 10 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Tabulka s příslušnými koeficienty v předchozím pododstavci se upraví postupem podle čl. 42 odst. 2 s ohledem na základní množství stanovená v čl. 11 odst. 2.”
b) V čl. 11 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:
“Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004.”
c) V čl. 11 odst. 2 se v tabulce “1. Základní množství A” před údaj pro Dánsko vkládá tento údaj:
“Česká republika
441 209
Ż
Ż”
dále, mezi údaje pro Itálii a Nizozemsko:
“Lotyšsko
66 400
Ż
Ż
Litva
103 010
Ż
Ż
Maďarsko
400 454
127 627
Ż”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“Polsko
1 580 000
24 911
Ż”
dále, mezi údaje pro autonomní oblast Azory a Finsko:
“Slovinsko
48 157
Ż
Ż
Slovensko
189 760
37 522
Ż”.
d) V čl. 11 odst. 2 se v tabulce “2. Základní množství B” před údaj pro Dánsko vkládá tento údaj:
“Česká republika
13 653
Ż
Ż”
dále, mezi údaje pro Itálii a Nizozemsko:
“Lotyšsko
105
Ż
Ż
Maďarsko
1 230
10 000
Ż”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“Polsko
91 926
1 870
Ż”
dále, mezi údaje pro autonomní oblast Azory a Finsko:
“Slovinsko
4 816
Ż
Ż
Slovensko
17 672
5 025
Ż”.
e) V čl. 11 odst. 3 se doplňuje nová věta, která zní:
“Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004.”
f) V čl. 39 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Odchylně od čl. 7 odst. 4 činí předpokládaná maximální potřeba dodávek pro podniky vyrábějící cukr ve Slovinsku 19 585 tun.”
g) V bodě IV odst. 2, bodě V odst. 2 a 3, bodě VI odst. 2, bodě VIII písm. d) a bodě XI odst. 2 přílohy III se doplňuje nová věta, která zní:
“Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004.”
33. 32001 R 2529: Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (Úř. věst. L 341, 22. 12. 2001, s. 3).
a) V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
“2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby od 1. ledna 2002 celková výše práv na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v příloze I a aby byly zachovány státní rezervy uvedené v článku 10. Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko přidělí chovatelům individuální stropy a vytvoří státní rezervy z celkového množství práv na prémii vyhrazených pro každý z těchto členských států, jak je stanoveno v příloze I, nejpozději do jednoho roku ode dne přistoupení.”
b) Vkládá se nový článek, který zní:
“Článek 11a
Celkové částky uvedené v čl. 11 odst. 1) se uplatňují v souladu s plánem zvýšení stanoveným v článku 1a nařízení Rady (ES) č. 1259/1999.”
c) Příloha I se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA I
INDIVIDUÁLNÍ PRÁVA NA PRÉMIE NA BAHNICE A KOZY
Členský stát
Práva
(v tisících)
Belgie
70
Česká republika
66,733
Dánsko
104
Německo
2 432
Estonsko
48
Řecko
11 023
Španělsko
19 580
Francie
7 842
Irsko
4 956
Itálie
9 575
Kypr
472,401
Lotyšsko
18,437
Litva
17,304
Lucembursko
4
Maďarsko
1 146
Malta
8,485
Nizozemsko
930
Rakousko
206
Polsko
335,88
Portugalsko1
2 690
Slovinsko
84,909
Slovensko
305,756
Finsko
80
Švédsko
180
Spojené království
19 492
Celkem
81 667,905
1 S výjimkou extenzifikačního programu stanoveného v nařízení Rady (ES) č. 1017/94 ze dne 26. dubna 1994 o přeměně půdy, na které se v současnosti pěstují plodiny na orné půdě, na půdu pro extenzivní chov hospodářských zvířat v Portugalsku (Úř. věst. L 112, 3. 5. 1994, s. 2). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2582/2001 (Úř. věst. L 345, 29. 12. 2001, s. 5).
”.
d) Příloha II se nahrazuje tímto:
“PŘÍLOHA II
CELKOVÉ ČÁSTKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 11
(v tisících eur)
Belgie 64
Česká republika 71
Dánsko 79
Německo 1 793
Estonsko 51
Řecko 8 767
Španělsko 18 827
Francie 7 083
Irsko 4 875
Itálie 6 920
Kypr 441
Lotyšsko 19
Litva 18
Lucembursko 4
Maďarsko 1 212
Malta 9
Nizozemsko 743
Rakousko 185
Polsko 355
Portugalsko 2 275
Slovinsko 86
Slovensko 323
Finsko 61
Švédsko 162
Spojené království 20 162
”.
34. 32002 R 0546: Nařízení Rady (ES) č. 546/2002 ze dne 25. března 2002, kterým se stanoví prémie a zaručená prahová množství pro tabákové listy podle skupiny odrůd a členského státu pro sklizně 2002, 2003 a 2004 a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2075/92 (Úř. věst. L 84, 28. 3. 2002, s. 4).
a) V příloze II se do druhé tabulky doplňují nové položky, které znějí:
“
Kypr
350
350
Maďarsko
5 768
6 587
12 355
Polsko
22 200
12 633
1 867
1 233
37 933
Slovensko
1 598
117
1 715
”
.
b) V příloze II se poslední řádek druhé tabulky nahrazuje tímto:
“
162 602
97 866
34 338
7 518
15 771
27 114
24 512
16 696
386 417
”
.
35. 32002 R 0753: Nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 118, 4. 5. 2002, s. 1), ve znění:
– 32002 R 2086: nařízení Komise (ES) č. 2086/2002 ze dne 25. 11. 2002 (Úř. věst. L 321, 26. 11. 2002, s. 8).
V článku 47 se doplňuje nový odstavec, který zní:
“3. Vína, hroznový mošt a šumivá vína vyrobená v Maďarsku do 1. května 2004, jejichž popis a obchodní úprava nejsou v souladu s nařízením (ES) č. 1493/1999 nebo s tímto nařízením, mohou být drženy k prodeji, uváděny na trh nebo vyváženy do vyčerpání zásob, pokud jsou v souladu s předpisy pro vína, hroznový mošt a šumivá vína platnými v Maďarsku před tímto dnem. Maďarsko zřídí počítačovou databázi zahrnující prohlášení o zásobách a vyhlásí zásoby dostupné v okamžiku přistoupení.” |
|---|
