Informační systém pro aproximaci práva

Databáze Přístupová smlouva

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze
Přístupová smlouva
 Přístupové dokumenty
Kapitola :Primární právo
Název :DOKUMENTY o přistoupení Rakouské republiky, Švédského království, Finské republiky a Norského království
Jazyk :Česky
Dokument příloha :
Poznámka :
Připomínky rezort :
Přilohy rezort :

Plný text: DOKUMENTY o přistoupení Rakouské republiky, Švédského království, Finské republiky a Norského království k Evropské unii S přihlédnutím k rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO ze dne 1. ledna 1995 o úpravě nástrojů týkajících se přistoupení (Úř. věst. č. L 1, 1. 1. 1995). STANOVISKO KOMISE ze dne 19. dubna 1994 k žádostem o přistoupení Rakouské republiky, Švédského království, Finské republiky a Norského království k Evropské unii KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropské unie, a zejména na článek O této smlouvy, vzhledem k tomu, že Rakouská republika, Švédské království, Finská republika a Norské království požádaly o členství v Evropské unii; vzhledem k tomu, že Komise již měla příležitost ve svých stanoviscích ze dne 31. července 1991 (Rakousko), ze dne 31. července 1992 (Švédsko), ze dne 4. listopadu 1992 (Finsko) a ze dne 24. března 1993 (Norsko) vyjádřit svůj názor na některé podstatné aspekty problémů spojených s těmito žádostmi; vzhledem k tomu, že podmínky pro přijetí těchto států a úpravy, jež toto přistoupení vyžaduje, byly projednány v rámci konference mezi členskými státy a žadatelskými státy; vzhledem k tomu že po ukončení těchto jednání je zřejmé, že takto dohodnutá ustanovení jsou spravedlivá a přiměřená; že rozšíření za těchto podmínek umožní při uchování vnitřní soudržnosti a dynamiky Evropské unie posílit její účast na rozvoji mezinárodních vztahů; vzhledem k tomu, že v rozsahu, v němž se smlouvou o přistoupení převádějí zásady institucionální rovnováhy uvnitř Unie o 12 členech na Unii o 16 členech, jsou tato ustanovení použitelná pro období, než budou zavedena ustanovení vyplývající z mezivládní konference, svolané na základě Smlouvy o Evropské unii; vzhledem k tomu, že svým členstvím v Evropské unii přijímají žadatelské státy bez výhrad Smlouvu o Evropské unii a všechny její cíle, všechna rozhodnutí přijatá od vstupu smluv o založení Evropských společenství a Smlouvy o Evropské unii v platnost, jakož i alternativy zvolené v oblasti rozvoje a posílení Společenství a Unie; vzhledem zejména k tomu, že podstatnými vlastnostmi právního řádu vytvořeného smlouvami o založení Evropských společenství jsou přímá použitelnost některých jejich ustanovení a některých aktů přijatých orgány Společenství, přednost práva Společenství před vnitrostátními předpisy, které by s ním byly v rozporu, a existence postupů, kterými lze zajistit jednotný výklad práva Společenství; že přistoupení k Evropské unii vyžaduje uznání závaznosti těchto pravidel, jejichž dodržování je pro zajištění účinnosti a jednoty práva Společenství nezbytné; vzhledem k tomu, že zásady svobody, demokracie a úcty k lidským právům a základním svobodám a zásady právního státu tvoří součást společného dědictví lidu států spojených v Evropské unii, a jsou proto základními prvky členství v této unii; vzhledem k tomu, že jedním z cílů Evropské unie je přání členských států prohlubovat solidaritu mezi svými národy a přitom respektovat jejich historii, jejich kulturu a jejich tradice; vzhledem k tomu, že rozšíření Evropské unie přistoupením Rakouské republiky, Švédského království, Finské republiky a Norského království přispěje k upevnění a zachování míru a svobody v Evropě, VYSLOVUJE SOUHLASNÉ STANOVISKO: k přistoupení Rakouské republiky, Švédského království, Finské republiky a Norského království k Evropské unii. Toto stanovisko je určeno Radě Evropské unie. V Bruselu dne 19. dubna 1994. _____________ PRÁVNĚ ZÁVAZNÉ USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 4. května 1994 k žádosti Rakouské republiky o členství v Evropské unii Evropský parlament – s ohledem na žádost Rakouské republiky o členství v Evropské unii, – s ohledem na žádost Rady o souhlas Parlamentu v souladu s článkem O Smlouvy o Evropské unii, – s ohledem na stanovisko Komise KOM(94) 0148 - C3-0234/94, – s ohledem na návrh Smlouvy o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii, – s ohledem na článek 89 svého jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost a stanoviska příslušných výborů (A3-0344/94), A. vzhledem k tomu, že podmínky pro přistoupení žadatelských zemí a pro úpravy potřebné z důvodu jejich přistoupení jsou stanoveny ve smlouvě o přistoupení; že s Parlamentem mají být konzultovány jakékoli podstatné změny této smlouvy: 1. uděluje svůj souhlas k žádosti Rakouské republiky o členství v Evropské unii; 2. pověřuje svého předsedu, aby tento souhlas předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Rakouské republiky. _______________ PRÁVNĚ ZÁVAZNÉ USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 4. května 1994 k žádosti Finské republiky o členství v Evropské unii Evropský parlament, – s ohledem na žádost Finské republiky o členství v Evropské unii, – s ohledem na žádost Rady o souhlas Parlamentu v souladu s článkem O Smlouvy o Evropské unii, – s ohledem na stanovisko Komise KOM(94) 0148 - C3-0234/94, – s ohledem na návrh Smlouvy o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii, – s ohledem na článek 89 svého jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost a stanoviska příslušných výborů (A3-0346/94), A. vzhledem k tomu, že podmínky pro přistoupení žadatelských zemí a pro úpravy potřebné z důvodu jejich přistoupení jsou stanoveny ve smlouvě o přistoupení; že s Parlamentem mají být konzultovány jakékoli podstatné změny této smlouvy: 1. uděluje svůj souhlas k žádosti Finské republiky o členství v Evropské unii; 2. pověřuje svého předsedu, aby tento souhlas předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Finské republiky. _______________ PRÁVNĚ ZÁVAZNÉ USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 4. května 1994 k žádosti Švédského království o členství v Evropské unii Evropský parlament, – s ohledem na žádost Švédského království o členství v Evropské unii, – s ohledem na žádost Rady o souhlas Parlamentu v souladu s článkem O Smlouvy o Evropské unii, – s ohledem na stanovisko Komise KOM(94) 0148 - C3-0234/94, – s ohledem na návrh Smlouvy o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii, – s ohledem na článek 89 svého jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost a stanoviska příslušných výborů (A3-0343/94), A. vzhledem k tomu, že podmínky pro přistoupení žadatelských zemí a pro úpravy potřebné z důvodu jejich přistoupení jsou stanoveny ve smlouvě o přistoupení; že s Parlamentem mají být konzultovány jakékoli podstatné změny této smlouvy: 1. uděluje svůj souhlas k žádosti Švédského království o členství v Evropské unii; 2. pověřuje svého předsedu, aby tento souhlas předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Švédského království. _______________ ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÉ UNIE ze dne 16. května 1994 o přijetí Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království do Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek O této smlouvy, s ohledem na stanovisko Komise, s ohledem na souhlas Evropského parlamentu, vzhledem k tomu, že Norské království, Rakouská republika, Finská republika a Švédské království požádaly o členství v Evropské unii, ROZHODLA TAKTO: vyhovět těmto žádostem o přijetí, přičemž podmínky tohoto přijetí a úpravy smluv, na nichž je Evropská unie založena, jež toto přijetí vyžaduje, jsou předmětem dohody mezi členskými státy, Norským královstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím. V Bruselu dne 16. května 1994. Za Radu předseda Th. PANGALOS _________________ SMLOUVA mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Norským královstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA, PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY, JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA, PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT IRSKA, PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY, JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA, JEHO VELIČENSTVO KRÁL NORSKA, SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT FINSKÉ REPUBLIKY, JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠVÉDSKA, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, JEDNOTNI ve své vůli pokračovat v uskutečňování cílů smluv, na nichž je Evropská unie založena, ROZHODNUTI vybudovat v duchu těchto smluv a na již položených základech ještě užší svazek mezi evropskými národy, VZHLEDEM K TOMU, že článek O Smlouvy o Evropské unii nabízí evropským státům možnost stát se členy Unie, VZHLEDEM K TOMU, že Norské království, Rakouská republika, Finská republika a Švédské království požádaly o členství v Unii, VZHLEDEM K TOMU, že Rada Evropské unie se po obdržení stanoviska Komise a souhlasu Evropského parlamentu vyslovila pro přijetí těchto států, SE ROZHODLI stanovit vzájemnou dohodou podmínky tohoto přijetí a nezbytné úpravy smluv, na nichž je Evropská unie založena, a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci: ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ: pan Jean-Luc DEHAENE, předseda vlády; pan Willy CLAES, ministr zahraničních věcí; pan Ph. de SCHOUTHEETE de TERVARENT, velvyslanec, stálý zástupce Belgie u Evropské unie; ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA: pan Poul Nyrup RASMUSSEN, předseda vlády; pan Niels Helveg PETERSEN, ministr zahraničních věcí; pan Gunnar RIBERHOLDT, velvyslanec, stálý zástupce Dánska u Evropské unie; ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO: Dr. Helmut KOHL, spolkový kancléř; Dr. Klaus KINKEL, spolkový ministr zahraničních věcí a vicekancléř; Dr. Dietrich von KYAW, velvyslanec, stálý zástupce Spolkové republiky Německo u Evropské unie; ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY: pan Andreas PAPANDREOU, předseda vlády; pan Karolos PAPOULIAS, ministr zahraničních věcí; pan Theodoros PANGALOS, náměstek ministra zahraničních věcí; ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA: pan Felipe GONZÁLEZ MÁRQUEZ, předseda vlády; pan Javier SOLANA MADARIAGA, ministr zahraničních věcí; pan Carlos WESTENDORP y CABEZA, státní tajemník pro vztahy s Evropskými společenstvími; ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY: pan Édouard BALLADUR, předseda vlády; pan Alain JUPPÉ, ministr zahraničních věcí; pan Alain LAMASSOURE, zplnomocněný ministr pověřený evropskými záležitostmi; pan Pierre de BOISSIEU, velvyslanec, stálý zástupce Francie u Evropské unie; ZA PREZIDENTA IRSKA: pan Albert REYNOLDS, předseda vlády; pan Dick SPRING, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí; pan Padraic McKERNAN, velvyslanec, stálý zástupce Irska u Evropské unie; ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY: pan Silvio BERLUSCONI, předseda vlády; pan Antonio MARTINO, ministr zahraničních věcí; pan Livio CAPUTO, státní tajemník misterstva zahraničních věcí; ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA: pan Jacques SANTER, předseda vlády; pan Jacques F. POOS, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí; pan Jean-Jacques KASEL, velvyslanec, stálý zástupce Lucemburska u Evropské unie; ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA: pan R.F.M. LUBBERS, předseda vlády; Dr. P.H. KOOIJMANS, ministr zahraničních věcí; Dr. B.R. BOT, velvyslanec, stálý zástupce Nizozemska u Evropské unie; ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE NORSKA: paní Gro HARLEM BRUNDTLANDOVÁ, předsedkyně vlády; pan Bjřrn TORE GODAL, ministr zahraničních věcí; paní Grete KNUDSENOVÁ, ministryně obchodu a obchodního loďstva; pan Eivinn BERG, vedoucí delegace pověřený jednáními; ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY: pan Franz VRANITZKY, spolkový kancléř; pan Alois MOCK, spolkový ministr zahraničních věcí; pan Ulrich STACHER, vrchní ředitel, Spolkové kancléřství; pan Manfred SCHEICH, vedoucí Mise Rakouska při Evropských společenstvích; ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY: pan Aníbal CAVACO SILVA, předseda vlády; pan José DURĂO BARROSO, ministr zahraničních věcí; pan Vítor MARTINS, státní tajemník pro evropské záležitosti; ZA PREZIDENTA FINSKÉ REPUBLIKY: pan Esko AHO, předseda vlády; pan Pertti SALOLAINEN, ministr zahraničního obchodu; pan Heikki HAAVISTO, ministr zahraničních věcí; pan Veli SUNDBÄCK, státní tajemník ministerstva zahraničních věcí; ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠVÉDSKA: Jeho Excelence pan Carl BILDT, předseda vlády; Její Excelence paní Margaretha af UGGLASOVÁ, ministryně zahraničních věcí; Jeho Excelence pan Ulf DINKELSPIEL, ministr pro evropské záležitosti a zahraniční obchod; pan Frank BELFRAGE, státní podtajemník pro evropské záležitosti a zahraniční obchod; ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA: The Rt Hon John MAJOR, předseda vlády; The Rt Hon Douglas HURD, státní tajemník pro zahraniční věci a Britské společenství národů; pan David HEATHCOAT-AMORY, státní ministr pro zahraniční věci a Britské společenství národů, KTEŘÍ SE po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, DOHODLI na těchto ustanoveních: Článek 1 3. Norské království, Rakouská republika, Finská republika a Švédské království se stávají členy Evropské unie a smluvními stranami smluv, na nichž je Unie založena, jak byly změněny nebo doplněny. 2. Podmínky přijetí a úpravy smluv, na nichž je Evropská unie založena, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu tvoří nedílnou součást této smlouvy. 3. Ustanovení smluv uvedených v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Unie se vztahují i na tuto smlouvu. Článek 2 1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 31. prosince 1994. 2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1995 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem. Pokud však všechny státy uvedené v čl. 1 odst. 1 neuloží své ratifikační listiny v požadovaném termínu, vstoupí smlouva v platnost pro státy, které své ratifikační listiny uloží. V tomto případě Rada Evropské unie neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 této smlouvy a v článcích 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 25, 26, 156, 157, 158, 159, 160, 161, 162, 170 a 176 aktu o přistoupení a dále v příloze I uvedeného aktu a v protokolech č. 1 a č. 6 k tomuto aktu připojených; Rada může rovněž jednomyslným rozhodnutím prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu, včetně jeho příloh a protokolů, týkající se jmenovitě státu, který svou ratifikační listinu neuložil, za neúčinná nebo je upravit. 3. Odchylně od odstavce 2 mohou před přistoupením orgány Unie přijmout opatření uvedená v článcích 30, 39, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 53, 57, 59, 62, 74, 75, 76, 92, 93, 94, 95, 100, 102, 105, 119, 120, 121, 122, 127, 128, 131, čl. 142 odst. 2 a 3 druhé odrážce, 145, 148, 149, 150, 151 a 169 aktu o přistoupení a v čl. 11 odst. 6 a čl. 12 odst. 2 protokolu č. 9. Tato opatření vstoupí v platnost pouze s výhradou a dnem vstupu této smlouvy v platnost. Článek 3 Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, norském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž anglické, dánské, finské, francouzské, irské, italské, německé, nizozemské, portugalské, řecké, španělské a švédské znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států. NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy. Na Korfu dne dvacátého čtvrtého června tisíc devět set devadesát čtyři. Jean-Luc DEHAENE SANTER W.CLAES J.F.POOS Ph.de SCHOUTHETHEETE de TERVARENT KASEL P.L.RASMUSSEN LUNNERS PETERSEN KOOIJMANS RIBERHOLDT B.R.BOT KOHL HARLEM BRUNDTLAND KINKEL TORE GODAL KYAW KNUDSEN BERG PAPANDREOU PAPOULIAS VRANITZKY PANGALOS MOCK STACHER MÁRQUES SCHEICH MADARIAGA WESTENDORP y CABEZA AHO SALOLAINEN BALLADUR HAAVISTO JUPPÉ SUNDBÄCK LAMASSOURE BOISSIEU BILDT UGGLAS DINKELSPIEL REYNOLDS BELFRAGE SPRING McKERNAN MAJOR HURD BERLUSCONI HEATHCOAT-AMORY MARTINO CAPUTO CAVACO SILVA BARROSO MARTINS AKT o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie ČÁST PRVNÍ ZÁSADY Článek 1 Pro účely tohoto aktu se: – “původními smlouvami” rozumějí: – Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (“Smlouva o ESUO”), Smlouva o založení Evropského společenství (“Smlouva o ES”) a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (“Smlouva o Euratomu”), ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před tímto přistoupením, – Smlouva o Evropské unii (“Smlouva o EU”), – “stávajícími členskými státy” rozumějí Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Portugalská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska, – “Unií” rozumí Evropská unie, jak byla založena Smlouvou o EU, – “Společenstvím” rozumí jedno či více Společenství uvedených v první odrážce, podle konkrétní situace, – “novými členskými státy” rozumějí Rakouská republika, Finská republika a Švédské království, – “orgány” rozumějí orgány zřízené původními smlouvami. Článek 2 Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu. Článek 3 Ve vztahu ke smlouvám nebo nástrojům z oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které jsou neodmyslitelným předpokladem dosažení cílů Smlouvy o EU, se nové členské státy zavazují: – přistoupit k těm, které jsou ke dni přistoupení otevřené k podpisu stávajícím členským státům, a k těm, které Rada v souladu s hlavou VI Smlouvy o EU vypracovala a doporučila k přijetí členským státům, – zavést správní a další mechanismy podobné těm, které ke dni přistoupení už přijaly stávající členské státy nebo Rada, aby tak usnadnily praktickou spolupráci mezi institucemi a organizacemi členských států působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Článek 4 1. Nové členské státy tímto aktem přistupují k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě. Zavazují se připojit se ode dne přistoupení k jakékoli další dohodě uvavřené stávajícími členskými státy vztahující se k fungování Unie nebo související s její činností. 2. Nové členské státy se zavazují přistoupit ke smlouvám uvedeným v článku 220 Smlouvy o ES a ke smlouvám, které jsou neodmyslitelným předpokladem dosažení cílů Smlouvy o ES, jakož i k protokolům podepsaným stávajícími členskými státy o výkladu těchto smluv Soudním dvorem a zahájit za tím účelem se stávajícími členskými státy jednání zaměřená na nezbytné úpravy těchto dokumentů. 3. Nové členské státy se nacházejí ve stejném postavení jako stávající členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Evropské rady nebo Rady, jakož i o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje, jež se týkají Společenství nebo Unie a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států; proto budou dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijmou opatření, jež se ukáží jako nezbytná k jejich provedení. Článek 5 1. Dohody nebo smlouvy uzavřené některým z uvedených Společenství s jedním nebo více třetími státy, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetího státu zavazují nové členské státy za podmínek stanovených v původních smlouvách a v tomto aktu. 2. Nové členské státy se zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně stávajícími členskými státy s některým z uvedených Společenství, jakož i k dohodám uzavřeným těmito státy, které s uvedenými dohodami nebo smlouvami souvisejí. V tomto směru poskytnou v rámci Unie Společenství a stávající členské státy svou pomoc novým členským státům. 3. Nové členské státy přistupují tímto aktem a za podmínek v něm stanovených k vnitřním dohodám uzavřeným stávajícími členskými státy k provedení dohod nebo smluv uvedených v odstavci 2. 4. Nové členské státy přijmou vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami je také jedno ze Společenství nebo jiné členské státy, případně přizpůsobily své postoje právům a povinnostem vyplývajícím z jejich přistoupení k Unii. Článek 6 Článek 234 Smlouvy o ES a články 105 a 106 Smlouvy o Euratomu se u nových členských států použijí na dohody a smlouvy uzavřené před jejich přistoupením. Článek 7 Ustanovení tohoto aktu, není-li v něm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují. Článek 8 Akty přijaté orgány, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů. Článek 9 Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit nejen na přechodnou dobu akty přijaté orgány, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům. Článek 10 Pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány platí přechodně odchylná ustanovení tohoto aktu. ČÁST DRUHÁ ÚPRAVY SMLUV HLAVA I USTANOVENÍ O ORGÁNECH KAPITOLA 1 Evropský parlament Článek 11 Článek 2 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom, se nahrazuje tímto: “Článek 2 Počet zastupitelů volených v jednotlivých členských státech je stanoven takto: Belgie 25 Dánsko 16 Německo 99 Řecko 25 Španělsko 64 Francie 87 Irsko 15 Itálie 87 Lucembursko 6 Nizozemsko 31 Rakousko 21 Portugalsko 25 Finsko 16 Švédsko 22 Spojené království 87.” KAPITOLA 2 Rada Článek 12 V článku 27 Smlouvy o ESUO, článku 146 Smlouvy o ES a článku 116 Smlouvy o Euratomu se druhé pododstavce nahrazují tímto: “Předsednictví vykonává postupně každý členský stát Rady po dobu šesti měsíců v pořadí, které určí Rada jednomyslným rozhodnutím.” Článek 13 Článek 28 Smlouvy o ESUO se nahrazuje tímto: “Článek 28 Je-li Rada konzultována Komisí, jedná, aniž by nezbytně musela hlasovat. Zápisy z jednání postupuje Komisi. V případech, kdy tato smlouva vyžaduje souhlas Rady, považuje se souhlas za získaný, jestliže se pro návrh předložený Komisí vysloví: – nadpoloviční většina zástupců členských států včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje alespoň jednu desetinu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli Společenství; – nebo, v případě rovnosti hlasů, jestliže Komise setrvá na svém návrhu po opakovaném projednání, zástupci tří členských států, z nichž každý zajišťuje alespoň jednu desetinu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli Společenství. V případě, kdy tato smlouva vyžaduje jednomyslné rozhodnutí nebo jednomyslný souhlas, je k přijetí rozhodnutí nebo vyslovení souhlasu potřeba hlasů všech členů Rady. Nicméně při rozhodování podle článků 21, 32, 32a, 45b a 78h této smlouvy a článku 16, čl. 20 třetího pododstavce, čl. 28 pátého pododstavce a článku 44 Protokolu o statutu Soudního dvora, nepředstavuje zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů překážku přijetí rozhodnutí Rady vyžadujícího jednomyslnost. S výjimkou rozhodnutí vyžadujících kvalifikovanou většinu nebo jednomyslnost jsou rozhodnutí Rady přijímána většinou hlasů členů Rady; většiny je dosaženo, jestliže zahrnuje nadpoloviční většinu zástupců členských států, včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje alespoň jednu desetinu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství. Nicméně při rozhodování podle článků 45b, 78 a 78b této smlouvy, která vyžadují kvalifikovanou většinu, je hlasům členů Rady přidělena tato váha: Belgie 5 Dánsko 3 Německo 10 Řecko 5 Španělsko 8 Francie 10 Irsko 3 Itálie 10 Lucembursko 2 Nizozemsko 5 Rakousko 4 Portugalsko 5 Finsko 3 Švédsko 4 Spojené království 10. K přijetí usnesení je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů. Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů. Rada jedná s členskými státy prostřednictvím svého předsedy. Usnesení Rady se zveřejňují způsobem, který sama stanoví.” Článek 14 V článku 95 Smlouvy o ESUO se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto: “Tyto změny jsou předmětem návrhů sestavených po společné dohodě Komisí a Radou usnášející se většinou dvanácti patnáctin svých členů a budou předloženy Soudnímu dvoru ke stanovisku. Při jejich posuzování je Soudní dvůr plně oprávněn zhodnotit veškeré stránky faktické i právní. Jestliže na základě tohoto posouzení Soudní dvůr shledá, že návrhy jsou v souladu s předchozím pododstavcem, předloží se tyto návrhy Evropskému parlamentu; návrhy vstoupí v platnost, budou-li schváleny většinou tří čtvrtin odevzdaných hlasů a většinou dvou třetin všech členů Evropského parlamentu.” Článek 15 1. V článku 148 Smlouvy o ES a článku 118 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto: “2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha: Belgie 5 Dánsko 3 Německo 10 Řecko 5 Španělsko 8 Francie 10 Irsko 3 Itálie 10 Lucembursko 2 Nizozemsko 5 Rakousko 4 Portugalsko 5 Finsko 3 Švédsko 4 Spojené království 10. K přijetí usnesení je potřeba nejméně: – 62 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise, – 62 hlasů alespoň deseti členů v ostatních případech.” 2. V čl. J.3 bodu 2) Smlouvy o EU se druhý pododstavec nahrazuje tímto: “Při rozhodování Rady, pro něž se podle prvního pododstavce vyžaduje kvalifikovaná většina, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.” 3. V čl. K.4 odst. 3 Smlouvy o EU se druhý pododstavec nahrazuje tímto: “Vyžadují-li rozhodnutí Rady přijetí kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí rozhodnutí Rady je potřeba nejméně 62 hlasů alespoň deseti členů.” 4. V bodu 2 druhém pododstavci Protokolu o sociální politice, který je připojen ke Smlouvě o ES, se první věta nahrazuje tímto: “Odchylně od čl. 148 odst. 2 této smlouvy se akty Rady podle tohoto protokolu, které musí být přijímány kvalifikovanou většinou, pokládají za přijaté, pokud získají nejméně 52 hlasů.” KAPITOLA 3 Komise Článek 16 V čl. 9 odst. 1 Smlouvy o ESUO, čl. 157 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 126 odst. 1 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto: “1. Komise se skládá z dvaceti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.” KAPITOLA 4 Soudní dvůr Článek 17 1. V článku 32 Smlouvy o ESUO, článku 165 Smlouvy o ES a článku 137 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto: “Soudní dvůr se skládá z patnácti soudců.” 2. V článku 2 rozhodnutí Rady 88/591/ESUO, EHS, Euratom se první pododstavec nahrazuje tímto: “Soud prvního stupně se skládá z patnácti soudců.” Článek 18 Ustanovení čl. 32 druhého pododstavce Smlouvy o ESUO, čl. 165 druhého pododstavce Smlouvy o ES, čl. 137 druhého pododstavce Smlouvy o Euratomu a čl. 18 prvního pododstavce Protokolu o statutu Soudního dvora ESUO se nahrazují tímto: “Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří, pěti nebo sedmi soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.” Článek 19 Ustanovení čl. 18 druhého pododstavce Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství uhlí a oceli, článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství a článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazují tímto: “Soudní dvůr se může platně usnášet jen v lichém počtu soudců. Usnesení pléna Soudního dvora jsou platná, pokud je přítomno devět soudců. Usnesení senátů složených ze tří nebo pěti soudců jsou platná, jen jsou-li přijata třemi soudci. Usnesení senátů složených ze sedmi soudců jsou platná, jen jsou-li přijata pěti soudci. V případě nepřítomnosti jednoho soudce senátu může být povolán soudce, který je členem jiného senátu, za podmínek stanovených jednacím řádem.” Článek 20 V článku 32a Smlouvy o ESUO, článku 166 Smlouvy o ES a článku 138 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto: “Soudnímu dvoru je nápomocno osm generálních advokátů. Na dobu ode dne přistoupení do 6. října 2000 je však jmenován devátý generální advokát.” Článek 21 V článku 32b Smlouvy o ESUO, článku 167 Smlouvy o ES a článku 139 Smlouvy o Euratomu se druhé a třetí pododstavce nahrazují tímto: “Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká osmi a sedmi soudců. Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Obměna se týká vždy čtyř generálních advokátů.” KAPITOLA 5 Účetní dvůr Článek 22 V článku 45b Smlouvy o ESUO, článku 188b Smlouvy o ES a článku 160b Smlouvy o Euratomu se odstavce 1 nahrazují tímto: “1. Účetní dvůr se skládá z patnácti členů.” KAPITOLA 6 Hospodářský a sociální výbor Článek 23 V článku 194 Smlouvy o ES a článku 166 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto: “Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto: Belgie 12 Dánsko 9 Německo 24 Řecko 12 Španělsko 21 Francie 24 Irsko 9 Itálie 24 Lucembursko 6 Nizozemsko 12 Rakousko 12 Portugalsko 12 Finsko 9 Švédsko 12 Spojené království 24.” KAPITOLA 7 Výbor regionů Článek 24 V článku 198a Smlouvy o ES se druhý pododstavec nahrazuje tímto: “Počet členů Výboru regionů je stanoven takto: Belgie 12 Dánsko 9 Německo 24 Řecko 12 Španělsko 21 Francie 24 Irsko 9 Itálie 24 Lucembursko 6 Nizozemsko 12 Rakousko 12 Portugalsko 12 Finsko 9 Švédsko 12 Spojené království 24.” KAPITOLA 8 Poradní výbor ESUO Článek 25 V článku 18 Smlouvy o ESUO se první pododstavec nahrazuje tímto: “Při Komisi se zřizuje Poradní výbor. Skládá se nejméně z 84 a nejvýše ze 108 členů a tvoří jej stejný počet producentů, pracovníků a spotřebitelů a obchodníků.” KAPITOLA 9 Výbor pro vědu a techniku Článek 26 V čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu se první pododstavec nahrazuje tímto: “2. Výbor se skládá z 38 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.” HLAVA II JINÉ ÚPRAVY Článek 27 V článku 227 Smlouvy o ES se odstavec 1 nahrazuje tímto: “1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Portugalskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.” Článek 28 Následující text se vkládá do čl. 227 odst. 5 Smlouvy o ES jako písmeno d), do článku 79 Smlouvy o ESUO jako písmeno d) a do článku 198 Smlouvy o Euratomu jako písmeno e): “Tato smlouva se nevztahuje na Alandy. Finská vláda může však prohlášením uloženým zároveň s ratifikací této smlouvy u vlády Italské republiky oznámit, že se tato smlouva na Alandy v souladu s ustanoveními protokolu č. 2 k Aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je Evropská unie založena, vztahuje. Vláda Italské republiky předá ověřený opis takového prohlášení členským státům.” ČÁST TŘETÍ ÚPRAVY AKTŮ PŘIJATÝCH ORGÁNY Článek 29 Akty uvedené v seznamu v příloze I tohoto aktu se upravují podle této přílohy. Článek 30 Úpravy aktů uvedené v seznamu v příloze II, jež se v důsledku přistoupení stávají nezbytnými, se stanoví v souladu s obecnými směry vymezenými v této příloze postupem a za podmínek stanovených v článku 169. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ OPATŘENÍ HLAVA I USTANOVENÍ O ORGÁNECH Článek 31 1. V průběhu prvních dvou let po přistoupení se uskuteční v každém novém členském státě volby do Evropského parlamentu všeobecným a přímým hlasováním jeho lidu za účelem zvolení takového počtu zastupitelů, který je stanoven v článku 11 tohoto aktu, a to v souladu s Aktem ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách. 2. Od okamžiku přistoupení až do uspořádání voleb uvedených v odstavci 1 budou zástupci lidu nových členských států v Evropském parlamentu jmenováni parlamenty těchto států z jejich řad, podle postupů stanovených těmito jednotlivými státy. 3. Každý nový členský stát, který se tak rozhodne, však může uspořádat volby do Evropského parlamentu v období mezi podpisem přístupové smlouvy a dnem jejího vstupu v platnost, a to v souladu s protokolem č. 8 připojeným k tomuto aktu. 4. Funkční období zastupitelů zvolených podle odstavce 1 nebo 3 končí současně s funkčním období zastupitelů zvolených v současných členských státech pro pětileté období 1994 – 1999. HLAVA II HLAVA III PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE RAKOUSKA KAPITOLA 1 Volný pohyb zboží Jediný oddíl Normy a životní prostředí Článek 69 1. Po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze VIII nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Rakousko. 2. V průběhu tohoto období budou ustanovení uvedená v odstavci 1 přezkoumána v souladu s postupy Společenství. Aniž je dotčen výsledek tohoto přezkoumání, bude na konci přechodného období uvedeného v odstavci 1 acquis communautaire použitelné pro nové členské státy za stejných podmínek jako pro stávající členské státy. KAPITOLA 2 Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Článek 70 Bez ohledu na závazky stanovené smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, může Rakouská republika po dobu pěti let ode dne přistoupení zachovat své stávající vnitrostátní právní předpisy o objektech vedlejšího bydlení. KAPITOLA 3 Politika hospodářské soutěže Článek 71 1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 tohoto článku, upravuje Rakouská republika ode dne přistoupení postupně svůj státní monopol obchodní povahy na zpracování tabáku ve smyslu čl. 37 odst. 1 Smlouvy o ES tak, aby byla nejpozději do tří let ode dne přistoupení vyloučena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu nebo odbytu zboží. 2. U produktů uvedených v seznamu v příloze IX bude výhradní dovozní právo zrušeno nejpozději do uplynutí období tří let ode dne přistoupení. Zrušení tohoto výhradního práva se uskutečňuje postupným uvolňováním kvót ode dne přistoupení týkajících se dovozu produktů z členských států. Na začátku každého roku tohoto tříletého období otevře Rakouská republika kvótu vypočtenou na základě následujících procentních sazeb národní spotřeby: v prvním roce 15 %, v druhém roce 40 % a ve třetím roce 70 %. Objemy odpovídající těmto procentním sazbám pro toto tříleté období jsou uvedeny v seznamu v příloze IX. Kvóty stanovené v předchozím pododstavci budou otevřeny všem hospodářským subjektům bez omezení a produkty dovezené v rámci těchto kvót nesmí v Rakouské republice podléhat výhradním obchodním právům na úrovni velkoobchodu; pokud jde o maloobchodní prodej produktů dovezených v rámci kvót, musí být jejich prodej spotřebitelům prováděn nediskriminačním způsobem. 3. Nejpozději do jednoho roku po svém přistoupení zřídí Rakouská republika v souladu se Smlouvou o ES nezávislý orgán, který bude pověřen udělováním oprávnění k výkonu maloobchodní činnosti. Článek 72 Až do 1. ledna 1996 může Rakouská republika zachovávat vůči ostatním členským státům cla a režim licencí v oblasti destilátů a nedenaturovaného etylalkoholu o obsahu alkoholu do 80 % objemových čísla 22.08 třídy HS, které uplatňovala ke dni přistoupení. Každý takový režim licencí musí být uplatňován nediskriminačním způsobem. KAPITOLA 4 Vnější vztahy a celní unie Článek 73 Akty uvedené v příloze VI tohoto aktu se vztahují na Rakousko za podmínek stanovených v uvedené příloze. Článek 74 Rakouská republika může až do 31. prosince 1996 zachovávat vůči Maďarské republice, Polské republice, Slovenské republice, České republice, Rumunsku a Bulharsku dovozní omezení, která uplatňovala k 1. lednu 1994 na lignit kódu 27 02 10 00 kombinované nomenklatury. Potřebné úpravy budou v souladu s článkem 76 provedeny v evropských dohodách a případně v prozatímních dohodách, které byly uzavřeny s těmito zeměmi. Článek 75 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Rakouská republika: a) Ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, změněné nebo rozšířené protokoly ze dne 31. července 1986, 31. července 1991, 9. prosince 1992 a 9. prosince 1993, nebo Dohodu o textilu a ošacení, která byla výsledkem jednání Uruguayského kola GATT, pokud bude tato dohoda v platnosti ke dni přistoupení; b) dvoustranné dohody a ujednání týkající se textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi. 2. Protokoly k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v odstavci 1 projedná Společenství s dotyčnými třetími zeměmi, aby byly stanoveny potřebné úpravy množstevních omezení vztahujících se na vývoz textilních a oděvních výrobků do Společenství. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství opatření k řešení této situace a týkající se nezbytných přechodných úprav, aby bylo zajištěno provádění dohod Společenstvím. Článek 76 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Rakouská republika ustanovení dohod uvedených v článku 77. 2. Veškeré úpravy jsou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi a připojených k těmto dohodám. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena ke dni přistoupení. Článek 77 Článek 76 se vztahuje na: – dohody uzavřené s Andorou, Alžírskem, Bulharskem, bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a jejími nástupnickými státy (Českou republikou a Slovenskou republikou), Kyprem, Egyptem, Maďarskem, Islandem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Švýcarskem, Sýrií, Tuniskem a Tureckem a na další dohody uzavřené se třetími zeměmi a týkající se výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II ke Smlouvě o ES; – čtvrtou úmluvu AKT-EHS, podepsanou dne 15. prosince 1989; – další podobné dohody, které budou případně uzavřeny před přistoupením. Článek 78 S účinkem od 1. ledna 1995 Rakouská republika odstoupí mezi jiným od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, která byla podepsána dne 4. ledna 1960. KAPITOLA 5 Finanční a rozpočtová ustanovení Článek 79 Každým odkazem na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství se rozumí odkaz na rozhodnutí Rady ze dne 24. června 1988, ve znění pozdějších předpisů, nebo na jakékoli rozhodnutí, kterým se výše uvedené rozhodnutí nahrazuje. Článek 80 Příjmy označené jako “cla podle společného celního sazebníku a jiná cla”, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, nebo v odpovídajícím ustanovení rozhodnutí, kterým bylo předchozí rozhodnutí nahrazeno, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a případných celních výhod s ním souvisejících a uplatňovaných ze strany Společenství na obchod Rakouska se třetími zeměmi. Článek 81 První pracovní den každého měsíce vyplatí Společenství Rakouské republice jako výdajovou položku souhrnného rozpočtu Evropských společenství jednu dvanáctinu následujících částek: – 583 milionů ECU v roce 1995; – 106 milionů ECU v roce 1996; – 71 milionů ECU v roce 1997; – 35 milionů ECU v roce 1998. Článek 82 Podíl Rakouské republiky na financování plateb na závazky sjednané podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které bude třeba ještě provést po jejím přistoupení, se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Článek 83 Podíl Rakouské republiky na financování finančního mechanismu podle článku 116 Dohody o Evropském hospodářském prostoru se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. HLAVA IV PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE FINSKA KAPITOLA I Volný pohyb zboží Oddíl 1 Normy a životní prostředí Článek 84 1. Po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze X nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Finsko. 2. V průběhu tohoto období budou ustanovení uvedená v odstavci 1 přezkoumána v souladu s postupy Společenství. Aniž je dotčen výsledek tohoto přezkoumání, bude na konci přechodného období uvedeného v odstavci 1 acquis communautaire použitelné pro nové členské státy za stejných podmínek jako pro stávající členské státy. Oddíl 2 Různé Článek 85 Po dobu tří let ode dne přistoupení může Finská republika zachovat svůj stávající vnitrostátní systém třídění surového dříví, pokud přitom nejsou její související vnitrostátní právní a správní předpisy v rozporu s právními předpisy Společenství o vnitřním trhu nebo obchodu se třetími zeměmi, zejména s článkem 6 směrnice Rady 68/89/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se třídění surového dříví. V průběhu stejného období a v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě o ES bude směrnice 68/89/EHS přezkoumána. KAPITOLA 2 Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Článek 86 Odchylně od článku 73b Smlouvy o ES může Finská republika uplatňovat až do 31. prosince 1995 ustanovení zákona č. 1612 ze dne 30. prosince 1992 o nabývání finských podniků cizinci. Článek 87 Bez ohledu na závazky stanovené smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, může Finská republika po dobu pěti let ode dne přistoupení zachovat své stávající vnitrostátní právní předpisy o objektech vedlejšího bydlení. KAPITOLA 3 Rybolov Oddíl I Obecná ustanovení Článek 88 1. Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na odvětví rybolovu. 2. Články 148 a 149 se vztahují na produkty rybolovu. Oddíl II Přístup k vodám a ke zdrojům Článek 89 Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, pak zůstává úprava přístupu k vodám podle tohoto oddílu v platnosti během přechodného období, jež končí dnem, kdy se začne provádět režim Společenství pro povolení k rybolovu, a jež v žádném případě nepřekročí den konce platnosti období stanoveného v čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992 o zavedení režimu Společenství pro rybolov a akvakulturu. Pododdíl I Finská plavidla Článek 90 Pro účely začlenění rybářských plavidel plujících pod finskou vlajkou a zapsaných a/nebo zaregistrovaných ve finském přístavu (dále jen “finská plavidla”) do režimu Společenství vztahujícího se na rybolov a akvakulturu a zavedeného nařízením (EHS) č. 3760/92, se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení vztahuje režim podle tohoto pododdílu. Článek 91 Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou finská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení v divizi ICES č. IIId, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost. Článek 92 Technické postupy nezbytné k zajištění uplatňování článku 91 budou přijaty do 1. ledna 1995 postupem stanoveným v článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92. Článek 93 Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou finská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Švédska, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost. Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92. Článek 94 1. Podíl přidělený Finsku ohledně rybolovných práv Společenství, které podléhají lovným omezením, je určen pro příslušné druhy a zóny takto: Druh Divize ICES nebo IBSFC Referenční zóny pro stanovení celkového přípustného odlovu (TAC) Podíly pro Finsko (%) Sleď Sleď Šprot obecný Losos Losos Treska III b,c,d, kromě “Management Unit 3” IBSFC1 “Management Unit 3” IBSFC III b,c,d 2 III b, c, d, kromě Finského zálivu3 Finský záliv3 III b, c, d2 11,840 81,986 12,798 33,611 100,000 2,3394 1 Podle definice IBSFC. 2 Vody Společenství. 3 Subdivize 32 IBSFC. 4 Tato procentní sazba se vztahuje na prvních 50 000 tun rybolovných práv Společenství. U rybolovných práv Společenství nad 50 000 tun bude finský podíl činit 2,161 %. 2. Podíly přidělené Finsku budou poprvé stanoveny v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3760/92 do 31. prosince 1994. 3. Až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu a nejpozději do 31. prosince 1997 nesmí ve vodách Společenství ve stávajícím složení rybolovné aktivity finských plavidel, zaměřené na neregulované a nepřidělované druhy ryb, překročit úroveň dosaženou bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost. Pododdíl II Plavidla Unie ve stávajícím složení Článek 95 Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou plavidla plující pod vlajkou členského státu Unie ve stávajícím složení oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Finska , a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost. Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92. Oddíl III Vnější zdroje Článek 96 1. Ode dne přistoupení je správa dohod o rybolovu uzavřených Finskou republikou se třetími zeměmi zajišťována Společenstvím. 2. Práva a povinnosti vyplývající pro Finskou republiku z dohod uvedených v odstavci 1 nejsou v období, během kterého budou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny. 3. Co nejdříve to bude možné a v každém případě před ukončením platnosti dohod uvedených v odstavci 1 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou příslušná rozhodnutí umožňující v jednotlivých případech zachovat rybolovná práva, včetně možnosti prodloužení určitých dohod o dobu nepřekračující jeden rok. KAPITOLA 4 Vnější vztahy a celní unie Článek 97 Akty uvedené v příloze VI tohoto aktu se vztahují na Finsko za podmínek stanovených v uvedené příloze. Článek 98 Celní sazba skutečně uplatňovaná Finskou republikou k 1. lednu 1994 platí pro každé zboží jako základní celní sazba používaná pro postupné sbližování se společným celním sazebníkem uvedené v článku 99. Článek 99 Finská republika může po dobu tří let po přistoupení zachovat své celní sazby platné pro třetí země u produktů uvedených v příloze XI. Během této doby snižuje Finská republika rozdíl mezi svou základní celní sazbou a celní sazbou podle společného celního sazebníku podle následujícího časového rozvrhu: – k 1. lednu 1996 se rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou podle společného celního sazebníku snižuje na 75 %; – k 1. lednu 1997 se rozdíl mezi základní celní sazbou a celní sazbou podle společného celního sazebníku snižuje na 40 %. Finská republika uplatňuje společný celní sazebník v plném rozsahu od 1. ledna 1998. Článek 100 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Finská republika: a) Ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, změněné nebo rozšířené protokoly ze dne 31. července 1986, 31. července 1991, 9. prosince 1992 a 9. prosince 1993, nebo Dohodu o textilu a ošacení, která byla výsledkem jednání Uruguayského kola GATT, pokud bude tato dohoda v platnosti ke dni přistoupení; b) dvoustranné dohody a ujednání týkající se textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi. 2. Protokoly k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v odstavci 1 projedná Společenství s dotyčnými třetími zeměmi, aby byly stanoveny potřebné úpravy množstevních omezení vztahujících se na vývoz textilních a oděvních výrobků do Společenství. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství opatření k řešení této situace a týkající se nezbytných přechodných úprav, aby bylo zajištěno provádění dohod Společenstvím. Článek 101 1. Finská republika může stanovit roční bezcelní kvótu na styren (podpoložka KN 2902 50 00) ve výši 21 000 tun do 31. prosince 1999, pokud je předmětné zboží: – propuštěno do volného oběhu na území Finska a pokud zde bude spotřebováno nebo podrobeno přepracování, kterým získá původ Společenství, a – zůstane pod celním dohledem v souladu s příslušnými předpisy Společenství o konečném využití (nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, články 21 a 82). 2. Odstavec 1 se použije pouze v případě, kdy bude na podporu celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu předložena licence vydaná příslušnými finskými orgány a potvrzující, že se na předmětné zboží vztahuje odstavec 1. 3. Komise a příslušné finské orgány přijmou veškerá opatření, která zajistí, že ke konečné spotřebě dotyčného produktu nebo k jeho přepracování, díky němuž nabude původu Společenství, dojde na území Finska. Článek 102 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Finská republika ustanovení dohod uvedených v článku 103. 2. Veškeré úpravy jsou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi a připojených k těmto dohodám. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena ke dni přistoupení. Článek 103 Článek 102 se vztahuje na: – dohody uzavřené s Alžírskem, Andorou, Bulharskem, bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a jejími nástupnickými státy (Českou republikou a Slovenskou republikou), Egyptem, Kyprem, Maďarskem, Islandem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Sýrií, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem a na další dohody, uzavřené se třetími zeměmi a týkající se výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II ke Smlouvě o ES; – čtvrtou úmluvu AKT-EHS, podepsanou dne 15. prosince 1989; – další podobné dohody, které budou případně uzavřeny před přistoupením. Článek 104 S účinkem od 1. ledna 1995 Finská republika odstoupí mezi jiným od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, která byla podepsána dne 4. ledna 1960 a dále od dohod o volném obchodu podepsaných v roce 1992 s Estonskem, Lotyšskem a Litvou. Článek 105 Jestliže nové obchodní dohody, které mají být uzavřeny mezi Společenstvím a Estonskem, Lotyšskem a Litvou, nevstoupí v platnost do dne přistoupení, přijme Společenství nezbytná opatření, která umožní produktům pocházejícím z uvedených baltských států i po přistoupení dosavadní přístup na finský trh. KAPITOLA 5 Finanční a rozpočtová ustanovení Článek 106 Každým odkazem na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství se rozumí odkaz na rozhodnutí Rady ze dne 24. června 1988, ve znění pozdějších předpisů, nebo na jakékoli rozhodnutí, kterým se výše uvedené rozhodnutí nahrazuje. Článek 107 Příjmy označené jako “cla podle společného celního sazebníku a jiná cla”, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, nebo v odpovídajícím ustanovení rozhodnutí, kterým bylo předchozí rozhodnutí nahrazeno, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a případných celních výhod s ním souvisejících a uplatňovaných ze strany Společenství na obchod Finska se třetími zeměmi. Článek 108 Vlastní zdroje vycházející z DPH budou počítány a kontrolovány, jako by Alandy byly zahrnuty do územní působnosti šesté směrnice Rady (77/388/EHS) ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně. Článek 109 První pracovní den každého měsíce vyplatí Společenství Finské republice jako výdajovou položku souhrnného rozpočtu Evropských společenství jednu dvanáctinu následujících částek: – 476 milionů ECU v roce 1995; – 163 milionů ECU v roce 1996; – 65 milionů ECU v roce 1997; – 33 milionů ECU v roce 1998. Článek 110 Podíl Finské republiky na financování plateb na závazky sjednané podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které bude třeba ještě provést po jejím přistoupení, se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Článek 111 Podíl Finské republiky na financování finančního mechanismu podle článku 116 Dohody o Evropském hospodářském prostoru se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. HLAVA V PŘECHODNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE ŠVÉDSKA KAPITOLA I Volný pohyb zboží Oddíl I Normy a životní prostředí Článek 112 1. Po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze XII nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Švédsko. 2. V průběhu tohoto období budou ustanovení uvedená v odstavci 1 přezkoumána v souladu s postupy Společenství. Aniž je dotčen výsledek tohoto přezkoumání, bude na konci přechodného období uvedeného v odstavci 1 acquis communautaire použitelné pro nové členské státy za stejných podmínek jako pro stávající členské státy. Oddíl II Různé Článek 113 Po dobu tří let ode dne přistoupení může Švédské království zachovat svůj stávající vnitrostátní systém třídění surového dříví, pokud přitom nejsou jeho související vnitrostátní právní a správní předpisy v rozporu s právními předpisy Společenství o vnitřním trhu nebo obchodu se třetími zeměmi, zejména s článkem 6 směrnice Rady 68/89/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se třídění surového dříví. V průběhu stejného období a v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě o ES bude směrnice 68/89/EHS přezkoumána. KAPITOLA 2 Volný pohyb osob, služeb a kapitálu Článek 114 Bez ohledu na závazky stanovené smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, může Švédské království po dobu pěti let ode dne přistoupení zachovat své stávající vnitrostátní právní předpisy o objektech vedlejšího bydlení. KAPITOLA 3 Rybolov Oddíl I Obecná ustanovení Článek 115 1. Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, vztahují se pravidla stanovená tímto aktem na odvětví rybolovu. 2. Články 148 a 149 se vztahují na produkty rybolovu. Oddíl II Přístup k vodám a ke zdrojům Článek 116 Pokud ustanovení této kapitoly nestanoví jinak, pak zůstává úprava přístupu k vodám podle tohoto oddílu v platnosti během přechodného období, jež končí dnem, kdy se začne provádět režim Společenství pro povolení k rybolovu, a jež v žádném případě nepřekročí den konce platnosti období stanoveného v čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992 o zavedení režimu Společenství pro rybolov a akvakulturu. Pododdíl I Švédská plavidla Článek 117 Pro účely začlenění rybářských plavidel plujících pod švédskou vlajkou a zapsaných a/nebo zaregistrovaných ve švédském přístavu (dále jen “švédská plavidla”) do režimu Společenství vztahujícího se na rybolov a akvakulturu a zavedeného nařízením (EHS) č. 3760/92, se na přístup těchto plavidel do vod spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení vztahuje režim podle tohoto pododdílu. Článek 118 Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou švédská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc členských států Unie ve stávajícím složení v divizích ICES č. III a IV, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost a které jsou stanoveny příslušnými ustanoveními nařízení (ES) č. 3682/93. Článek 119 Technické postupy nezbytné k zajištění uplatňování článku 118 budou přijaty do 1. ledna 1995 postupem stanoveným v článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92. Článek 120 Ode dne přistoupení a až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou švédská plavidla oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Finska, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost. Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92. Článek 121 1. Podíl přidělený Švédsku ohledně rybolovných práv pro stavy ryb, které podléhají lovným omezením, je určován pro příslušné druhy a zóny takto: Druh Divize ICES nebo IBSFC1 Referenční zóny pro stanovení celkového přípustného odlovu (TAC) Podíly pro Švédsko (%) Sleď Sleď Sleď Sleď Šprot obecný Šprot obecný Losos Treska Treska Treska Treska Treska skvrnitá Treska skvrnitá Treska tmavá Treska bezvousá Treska bezvousá Štikozubec obecný Makrela Platýz evropský Platýz evropský Platýz evropský Jazyk obecný Krevety hlubinné Langusta III a III b,c,d2, kromě “Management Unit 3” IBSFC3 “Management Unit 3” IBSFC II a2, IV, VII d III a III b, c, d2 III b, c, d2, kromě Finského zálivu4 III a Skagerrak5 III a Kattegat6 III b, c, d2 II a2, IV III a, III b, c, d2 II a2, IV II a2, III a, III b, c, d2, IV III a II a2, IV III a, III b, c, d2 II a2, III a, III b, c, d2, IV III a Skagerrak III a Kattegat III b, c, d2 III a, III b, c, d2 III a III a, III b, c, d2 50,729 46,044 18,014 1,433 25,409 47,264 36,435 14,469 37,027 35,0377 0,136 9,942 0,514 1,187 9,647 0,018 7,844 19,165 4,256 10,000 6,356 3,162 35,006 26,295 1 IBSFC: Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři. 2 Vody Společenství. 3 Podle definice IBSFC. 4 Subdivize 32 IBSFC. 5 Skagerrakem se rozumí oblast, která je ohraničena na západě linií od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií od majáku Skagen k majáku Tistlarna a odtud k nejbližšímu místu na švédském pobřeží. 6 Definováno jako část IIIa, na kterou se nevztahuje definice Skagerraku, uvedená v poznámce pod čarou 5. 7 Tato procentní sazba se vztahuje na prvních 50 000 tun rybolovných práv Společenství. Na rybolovných právech Společenství nad 50 000 tun se bude Švédsko podílet 40,000 %. Tyto příděly neberou v úvahu přesun kvót ze Švédska na členské státy Unie ve stávajícím složení, který vyplývá z Dohody o EHP z roku 1992. 2. Podíly přidělené Švédsku budou poprvé stanoveny v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3760/92 do 31. prosince 1995. 3. Podíly přidělené Švédsku ohledně druhů ryb, které nepodléhají žádným omezením využití ve formě lovných omezení nebo podléhají celkovému přípustnému odlovu a přitom nejsou rozděleny formou kvót mezi členské státy Unie ve stávajícím složení, budou stanoveny pro jednotlivé druhy ryb a zóny paušálně podle následující tabulky: Druh Divize ICES Referenční zóny pro stanovení celkového přípustného odlovu (TAC) Podíly pro Švédsko (t) Šprot obecný3 Ostatní2 II a1, IV1 II a1, IV1 1 330 1 000 1 Vody Společenství. 2 Jiné druhy než ty, na které se Švédsku přiděluje specifická kvóta nebo paušální množství. 3 Včetně smačka menšího. 4. Až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu a nejpozději do 31. prosince 1997 nesmí ve vodách Společenství v působnosti článku 117 rybolovné aktivity švédských plavidel, zaměřené na neregulované a nepřidělované druhy ryb, překročit úroveň dosaženou bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost. Článek 122 1. Pokud tento akt nestanoví jinak, jsou podmínky, za nichž přidělená rybolovná práva uvedená v článku 121 mohou být využita, stejné, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost. 2. Tyto podmínky budou poprvé stanoveny v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3760/92 do 1. ledna 1995. Pododdíl II Plavidla Unie ve stávajícím složení Článek 123 Ode dne přistoupení až do dne použitelnosti režimu Společenství pro povolení k rybolovu jsou plavidla plující pod vlajkou členského státu Unie ve stávajícím složení oprávněna k rybolovu ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo soudní pravomoc Švédska v divizích ICES č. IIIa, b a d, a to za stejných podmínek, jaké platily bezprostředně před vstupem smlouvy o přistoupení v platnost. Prováděcí pravidla k tomuto článku budou přijata do 1. ledna 1995 postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92. Oddíl III Vnější zdroje Článek 124 1. Ode dne přistoupení je správa dohod o rybolovu uzavřených Švédským královstvím se třetími zeměmi zajišťována Společenstvím. 2. Práva a povinnosti vyplývající pro Švédské království z dohod uvedených v odstavci 1 nejsou v období, během kterého budou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny. 3. Co nejdříve to bude možné a v každém případě před ukončením platnosti dohod uvedených v odstavci 1 přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou příslušná rozhodnutí umožňující v jednotlivých případech zachovat rybolovná práva, včetně možnosti prodloužení určitých dohod o dobu nepřekračující jeden rok. Článek 125 V průběhu období, které nesmí být delší než tři roky ode dne přistoupení, stanoví Rada ročně na návrh Komise kvalifikovanou většinou obnos, kterým se Unie finančně podílí na vysazování mladých lososů příslušnými švédskými orgány. Tato finanční kompenzace se hodnotí s přihlédnutím k rovnováze existující bezprostředně před přistoupením. KAPITOLA 4 Vnější vztahy a celní unie Článek 126 Akty v seznamu přílohy VI tohoto aktu se vztahují na Švédsko za podmínek stanovených v uvedené příloze. Článek 127 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Švédské království: a) Ujednání ze dne 20. prosince 1973 o mezinárodním obchodu textilem, změněné nebo rozšířené protokoly ze dne 31. července 1986, 31. července 1991, 9. prosince 1992 a 9. prosince 1993, nebo Dohodu o textilu a ošacení, která byla výsledkem jednání Uruguayského kola GATT, pokud bude tato dohoda v platnosti ke dni přistoupení; b) dvoustranné dohody a ujednání týkající se textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi. 2. Protokoly k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v odstavci 1 projedná Společenství s dotyčnými třetími zeměmi, aby byly stanoveny potřebné úpravy množstevních omezení vztahujících se na vývoz textilních a oděvních výrobků do Společenství, přičemž se přihlíží k obchodním vztahům mezi Švédskem a dodavatelskými zeměmi. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství opatření k řešení této situace a týkající se nezbytných přechodných úprav, aby bylo zajištěno provádění dohod Společenstvím. Článek 128 1. Od 1. ledna 1995 uplatňuje Švédské království ustanovení dohod uvedených v článku 129. 2. Veškeré úpravy jsou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi a připojených k těmto dohodám. 3. Jestliže protokoly uvedené v odstavci 2 nebudou uzavřeny do 1. ledna 1995, přijme Společenství potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena ke dni přistoupení. Článek 129 Článek 128 se vztahuje na: – dohody uzavřené s Alžírskem, Andorou, Bulharskem, bývalou Českou a Slovenskou Federativní Republikou a jejími nástupnickými státy (Českou republikou a Slovenskou republikou), Egyptem, Kyprem, Maďarskem, Islandem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Maltou, Marokem, Norskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Sýrií, Švýcarskem, Tuniskem a Tureckem a na další dohody uzavřené se třetími zeměmi a týkající se výhradně obchodu s produkty uvedenými v příloze II ke Smlouvě o ES; – čtvrtou úmluvu AKT-EHS, podepsanou dne 15. prosince 1989; – další podobné dohody, které budou případně uzavřeny před přistoupením. Článek 130 S účinkem od 1. ledna 1995 Švédské království odstoupí mezi jiným od Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu, která byla podepsána dne 4. ledna 1960 a dále od dohod o volném obchodu podepsaných v roce 1992 s Estonskem, Lotyšskem a Litvou. Článek 131 Jestliže nové obchodní dohody, které mají být uzavřeny mezi Společenstvím a Estonskem, Lotyšskem a Litvou, nevstoupí v platnost do dne přistoupení, přijme Společenství nezbytná opatření, která umožní produktům pocházejícím z uvedených baltských států i po přistoupení dosavadní přístup na švédský trh. KAPITOLA 5 Finanční a rozpočtová ustanovení Článek 132 Jakýmkoli odkazem na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství se rozumí odkaz na rozhodnutí Rady ze dne 24. června 1988, ve znění pozdějších předpisů, nebo na jakékoli rozhodnutí, kterým se výše uvedené rozhodnutí nahrazuje. Článek 133 Příjmy označené jako “cla podle společného celního sazebníku a jiná cla”, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, nebo v odpovídajícím ustanovení rozhodnutí, kterým bylo předchozí rozhodnutí nahrazeno, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a případných celních výhod s ním souvisejících a uplatňovaných ze strany Společenství na obchod Švédska se třetími zeměmi. Článek 134 První pracovní den každého měsíce vyplatí Společenství Švédskému království jako výdajovou položku souhrnného rozpočtu Evropských společenství jednu dvanáctinu následujících částek: – 488 milionů ECU v roce 1995; – 432 milionů ECU v roce 1996; – 76 milionů ECU v roce 1997; – 31 milionů ECU v roce 1998. Článek 135 Podíl Švédského království na financování plateb na závazky sjednané podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které bude třeba ještě provést po jeho přistoupení, se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Článek 136 Podíl Švédského království na financování finančního mechanismu podle článku 116 Dohody o Evropském hospodářském prostoru se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. HLAVA VI ZEMĚDĚLSTVÍ Článek 137 1. Tato hlava se týká zemědělských produktů, kromě produktů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 3759/92 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury. 2. Pokud tento akt nestanoví jinak: – je obchod mezi novými členskými státy navzájem, mezi novými členskými státy a třetími zeměmi nebo stávajícími členskými státy podřízen právní úpravě vztahující se na stávající členské státy. Právní úprava použitelná ve Společenství ve stávajícím složení v oblasti dovozních cel a poplatků s rovnocenným účinkem, množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem se vztahuje i na nové členské státy; – práva a povinnosti vyplývající ze společné zemědělské politiky jsou v nových členských státech použitelné v celém rozsahu. 3. S výhradou zvláštních ustanovení této hlavy, kterými se stanoví odlišné termíny a lhůty, končí použitelnost přechodných opatření pro zemědělské produkty uvedené v odstavci 1 koncem pátého roku po přistoupení Rakouska a Finska. Tato opatření však plně zohledňují celkovou produkci jednotlivých produktů v roce 1999. KAPITOLA 1 Ustanovení o státní podpoře Článek 138 1. V průběhu přechodného období mohou Rakousko a Finsko, s výhradou povolení Komise, poskytovat vhodnou formou, na přechodnou dobu a v postupně se snižujícím rozsahu státní podpory producentům základních zemědělských produktů, které spadají do působnosti společné zemědělské politiky. Tyto podpory mohou být odstupňovány, zejména podle regionů. 2. Komise povoluje podpory uvedené v odstavci 1: – ve všech případech, kdy ze všech okolností uvedených novým členským státem vyplývá, že existují výrazné rozdíly mezi výší podpory poskytované na produkty jejich producentům před přistoupením a výší podpory, která může být poskytována v rámci společné zemědělské politiky; – až do počáteční částky nepřesahující tento rozdíl. Počáteční rozdíly menší než 10 % nejsou považovány za výrazné. Nicméně, povolení Komise: – se uděluje ve shodě s mezinárodními závazky rozšířeného Společenství; – v případě vepřového masa, vajec a drůbeže příhlíží k cenové harmonizaci krmiva; – se neuděluje na tabák. 3. Výše podpory podle odstavce 2 se vypočítává pro základní zemědělské produkty. Přitom se zejména zohledňují podpůrná cenová opatření uskutečňovaná na základě intervenčních či jiných mechanismů, jakož i poskytování podpor závisejících na ploše, na cenách, na vyprodukovaném množství nebo na produkční jednotce, a poskytování podpor pro produkci specifických produktů. 4. Povolení Komise: – upřesňuje maximální počáteční výši podpor, časový rozvrh jejich snižování a případně podmínky pro jejich poskytování, přičemž se přihlíží k jiným podporám udělovaným na základě právních předpisů Společenství a neuvedeným v tomto článku; – se udělují s výhradou úprav, které se mohou ukázat jako nezbytné: – v důsledku vývoje společné zemědělské politiky; – v důsledku vývoje výše cen ve Společenství. Jestliže se podobné úpravy ukážou jako nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování pozměněny na žádost Komise nebo na základě rozhodnutí Komise. 5. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1 až 4, Komise povoluje na základě odstavce 1 zejména státní podpory uvedené v příloze XIII, a to v mezích a za podmínek stanovených v uvedené příloze. Článek 139 1. Komise povolí Rakousku a Finsku, aby tyto země pokračovaly v poskytování podpor, které nejsou vázány na konkrétní produkci, a které proto nejsou brány v úvahu pro účely výpočtu výše podpory podle čl. 138 odst. 3. V tomto smyslu jsou povolovány obzvláště podpory hospodářstvím. 2. Podpory podle odstavce 1 podléhají ustanovením čl. 138 odst. 4. Podpory stejného druhu, poskytované podle společné zemědělské politiky nebo slučitelné s právními předpisy Společenství, se od této částky odečítají. 3. Podpory povolené na základě tohoto článku budou zrušeny nejpozději do konce přechodného období. 4. Odstavec 1 se nevztahuje na podpory investic. Článek 140 Komise povolí Rakousku a Finsku poskytovat přechodné státní podpory uvedené v příloze XIV, a to v mezích a za podmínek stanovených v dané příloze. Ve svém povolení Komise upřesní počáteční výši podpor, pokud to nebude vyplývat z podmínek stanovených v dotyčné příloze, a časový rozvrh jejich snižování. Článek 141 Jestliže vážné obtíže vyplývající z přistoupení přetrvávají po plném uplatnění článků 138, 139, 140 a 142 a ostatních opatření na základě pravidel Společenství, může Komise povolit Finsku poskytování státních podpor producentům, aby usnadnila jejich zapojení do společné zemědělské politiky. Článek 142 1. Komise povolí Finsku a Švédsku poskytovat dlouhodobé státní podpory sloužící k zachování zemědělské činnosti ve specifických regionech. Tyto regiony by měly pokrývat zemědělské oblasti nacházející se na sever od 62ş severní šířky a určité přilehlé oblasti na jih od této rovnoběžky, které jsou poznamenány klimatickými podmínkami, jež mimořádně ztěžují zemědělskou činnost. 2. Regiony uvedené v odstavci 1 určuje Komise, která přitom bere v úvahu zejména: – nízkou hustotu obyvatelstva; – podíl zemědělské půdy na celkové ploše; – podíl zemědělské půdy vyhrazené pro jednoleté plodiny určené k lidské spotřebě na celkově využívaných zemědělských plochách. 3. Podpory uvedené v odstavci 1 mohou souviset s přírodními faktory produkce, například počtem hektarů zemědělské půdy nebo počtem hospodářských zvířat, s přihlédnutím k příslušným limitům stanoveným v rámci společných organizací trhu, jakož i s tradičními způsoby produkce jednotlivých hospodářství, ale zároveň nesmí: – být vázány na budoucí produkci; – vést ke zvýšení produkce či celkové podpory zaznamenané za sledované období v době před přistoupením, které stanoví Komise. Podpory mohou být odstupňovány podle regionů. Tyto podpory mají být poskytovány zejména na: – zachování tradiční primární výroby a zpracovatelských aktivit, které jsou přirozeně vhodné s ohledem na klimatické podmínky předmětného regionu; – zlepšení struktur potřebných pro produkci, odbyt a zpracování zemědělských produktů; – snadnější nakládání se zmíněnými produkty; – záruku, že bude chráněno životní prostředí a krajina. Článek 143 1. Podpory poskytované podle článků 138 až 142 a jakákoli další státní podpora podléhající na základě tohoto aktu povolení Komise se oznamují Komisi. Nesmí být poskytnuty, dokud nebude příslušné povolení uděleno. Sdělení stávajících nebo předpokládaných podpůrných opatření uskutečněné novými členskými státy před přistoupením je považováno za oznámení uskutečněné ke dni přistoupení. 2. Co se týče podpor poskytovaných podle článku 142, Komise Radě předloží jeden rok po přistoupení a následně vždy po pěti letech zprávu o: – udělených povoleních; – výsledcích podpor, které byly poskytnuty na základě těchto povolení. Za účelem vypracování této zprávy předávají členské státy, které takové povolení obdržely, Komisi v potřebném předstihu informace o účincích jimi poskytnutých podpor, dokládající rozvoj zemědělství v dotyčných regionech. Článek 144 V oblasti podpor poskytovaných podle článků 92 a 93 Smlouvy o ES: a) jsou z podpor, které byly v nových členských státech poskytnuty před přistoupením, za “stávající” podpory ve smyslu čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES považovány jen podpory, které byly Komisi sděleny do 30. dubna 1995; b) jsou stávající podpory a plány na poskytnutí nebo změnu podpor, které jsou Komisi oznámeny před přistoupením, považovány za úředně sdělené ke dni přistoupení. KAPITOLA 2 Jiná ustanovení Článek 145 1. Státní zásoby držené k 1. lednu 1995 novými členskými státy v rámci jejich politiky tržní podpory budou převzaty Společenstvím v hodnotě, která vyplývá z použití článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 o obecných pravidlech pro financování intervencí záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. 2. Všechny zásoby produktů, jež jsou ve volném oběhu na území nových členských států k 1. lednu 1995 a jež překračují množství, které lze považovat za běžné převodní zásoby, musí být dotyčnými členskými státy odstraněny na jejich vlastní náklady a podle postupů Společenství, které budou určeny, a ve lhůtách, které budou stanoveny postupem uvedeným v čl. 149 odst. 1. Pojem běžné převodní zásoby se vymezí pro každý produkt podle kritérií a cílů každé společné organizace trhu. 3. Zásoby uvedené v odstavci 1 se odečítají od množství překračujícího běžné převodní zásoby. Článek 146 Článek 147 Jestliže obchod mezi jedním či více novými členskými státy a Společenstvím ve složení k 31. prosinci 1994 nebo obchod mezi novými členskými státy navzájem způsobí před 1. lednem 2000 v zemědělském odvětví vážné narušení trhu Rakouska nebo Finska, rozhodne Komise na žádost dotyčného členského státu do 24 hodin od přijetí takové žádosti o takových ochranných opatřeních, která považuje za nezbytná. Takto přijatá opatření jsou bezprostředně použitelná, přičemž berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran a nesmějí zahrnovat hraniční kontroly. Článek 148 1. Pokud není v určitých případech stanoveno jinak, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou ustanovení nezbytná k provedení této hlavy. 2. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím přikročit k úpravám ustanovení této hlavy, které mohou být nezbytné v případě změny právní úpravy Společenství. Článek 149 1. Jsou-li přechodná opatření nezbytná k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v Řecku na režim společné organizace trhu za podmínek stanovených v této hlavě, zejména pak naráží-li zavedení nového režimu ke stanovenému dni u některých produktů na značné obtíže, přijímají se tato opatření postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS nebo podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Tato opatření mohou být přijímána až do do 31. prosince 1997, přičemž jejich používání je omezeno tímto dnem. 2. Rada může na návrh Komise po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím období uvedené v odstavci 1 prodloužit. Článek 150 1. Přechodná opatření o uplatňování aktů, které se týkají společné zemědělské politiky a které nejsou v tomto aktu specifikovány, včetně opatření v oblasti struktur, potřebných v důsledku přistoupení, budou přijata před přistoupením postupem podle odstavce 3 a vstoupí v platnost nejdříve ke dni přistoupení. 2. Přechodná opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují zejména přizpůsobení aktů, které určují podíly stávajících členských států na spolufinancování určitých činností v oblasti statistiky a kontroly výdajů. Mohou rovněž stanovit, že za určitých podmínek může být státní podpora, která se rovná nejvýše rozdílu mezi cenou zaznamenanou v novém členském státě před přistoupením a cenou vyplývající z uplatňování tohoto aktu, poskytnuta soukromým subjektům, ať už fyzickým nebo právnickým osobám, které mají k 1. lednu 1995 zásoby produktů uvedených v čl. 138 odst. 1 nebo výrobků vzniklých přepracováním těchto produktů. 3. Rada přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou přechodná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2. Opatření, která se týkají aktů původně přijatých Komisí, jsou však přijímána tímto orgánem postupem podle čl. 149 odst. 1. HLAVA VII JINÁ USTANOVENÍ Článek 151 1. Akty uvedené v příloze XV tohoto aktu se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v této příloze. 2. Na řádně odůvodněnou žádost některého nového členského státu může Rada na návrh Komise jednomyslně přijmout do 1. ledna 1995 opatření o dočasné odchylce od aktů orgánů, které byly přijaty mezi 1. lednem 1994 a dnem podpisu smlouvy o přistoupení. Článek 152 1. Jestliže nový členský stát narazí do 1. ledna 1996 na vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území, může požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství společného trhu. Za stejných podmínek může každý stávající členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči jednomu nebo více novým členským státům. 2. Na žádost dotyčného státu přijme Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a způsob provedení těchto opatření. V případě vážných hospodářských obtíží a na výslovnou žádost dotyčného členského státu rozhodne Komise ve lhůtě pěti pracovních dnů od přijetí žádosti doplněné odpovídajícím odůvodněním. Takto stanovená opatření jsou bezprostředně použitelná, přičemž berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran a nesmějí zahrnovat hraniční kontroly. 3. Opatření povolená podle odstavce 2 se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o ES, Smlouvy o ESUO a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která nejméně naruší fungování společného trhu. Článek 153 Aby nebylo narušeno řádné fungování vnitřního trhu, nesmí provádění vnitrostátních předpisů nových členských států v průběhu přechodných období uvedených v tomto aktu zahrnovat hraniční kontroly mezi členskými státy. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ K PROVEDENÍ TOHOTO AKTU HLAVA I USTAVENÍ ORGÁNŮ A SUBJEKTŮ Článek 154 Evropský parlament se sejde nejpozději do jednoho měsíce po přistoupení. Ve svém jednacím řádu provede úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. Článek 155 Rada provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. Článek 156 1. Bezprostředně po přistoupení se Komise doplní jmenováním tří nových členů. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci ke dni přistoupení. 2. Komise provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. Článek 157 1. Bezprostředně po přistoupení se Soudní dvůr doplní jmenováním tří nových soudců; stejně tak se bezprostředně po přistoupení doplní jmenováním tří nových soudců Soud prvního stupně. 2. a) Funkční období jednoho ze soudců Soudního dvora jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 6. října 1997. Tento soudce bude vybrán losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 6. října 2000. b) Funkční období jednoho ze soudců Soudu prvního stupně jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 31. srpna 1995. Tento soudce bude vybrán losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 31. srpna 1998. 3. Bezprostředně po přistoupení budou jmenováni další tři generální advokáti. 4. Funkční období jednoho ze tří generálních advokátů jmenovaných podle odstavce 3 končí dnem 6. října 1997. Funkční období ostatních generálních advokátů končí dnem 6. října 2000. 5. a) Soudní dvůr provede ve svém procesním řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. b) Soud prvního stupně provede ve shodě se Soudním dvorem ve svém procesním řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. c) Takto upravené procesní řády podléhají jednomyslnému schválení Radou. 6. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudy k 1. lednu 1995 a jejichž ústní část řízení byla zahájena před tímto dnem, zasedá plénum a senáty Soudního dvora ve stejném složení jako před přistoupením nových členských států, přičemž se použije jednací řád ve znění platném k 31. prosinci 1994. Článek 158 Bezprostředně po přistoupení se Účetní dvůr doplní jmenováním tří dalších členů. Funkční období jednoho z takto jmenovaných členů končí dnem 20. prosince 1995. Tento člen bude vybrán losem. Funkční období ostatních členů končí dnem 9. února 2000. Článek 159 Bezprostředně po přistoupení se Hospodářský a sociální výbor doplní jmenováním 33 členů, kteří zastupují různé skupiny hospodářského a sociálního života v nových členských státech. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení. Článek 160 Bezprostředně po přistoupení se Výbor regionů doplní jmenováním 33 členů, kteří zastupují regionální a místní orgány nových členských států. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení. Článek 161 Bezprostředně po přistoupení se Poradní výbor Evropského společenství uhlí a oceli doplní jmenováním dvanácti dalších členů. Za Rakousko, Finsko a Švédsko bude jmenováno po čtyřech členech. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení. Článek 162 Bezprostředně po přistoupení se Výbor pro vědu a techniku doplní jmenováním pěti dalších členů. Za Rakousko a Švédsko bude jmenováno po dvou členech, za Finsko jeden člen. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení. Článek 163 Bezprostředně po přistoupení se Měnový výbor doplní jmenováním dvou členů za každý nový členský stát. Jejich funkční období končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení. Článek 164 Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními smlouvami, jež se stávají v důsledku přistoupení nezbytnými, se provedou co nejdříve po přistoupení. Článek 165 1. Funkční období nových členů výborů uvedených v příloze XVI končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení. 2. Výbory uvedené v příloze XVII se při přistoupení nově obsazují v plném rozsahu. HLAVA II POUŽITELNOST AKTŮ ORGÁNŮ Článek 166 Směrnice a rozhodnutí ve smyslu článku 189 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i doporučení a rozhodnutí ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO se ode dne přistoupení považují za určené novým členským státům, pokud byly tyto směrnice, doporučení a rozhodnutí určeny všem stávajícím členským státům. Tyto směrnice, rozhodnutí a doporučení, s výjimkou směrnic a rozhodnutí vstupujících v platnost podle čl. 191 odst. 1 a čl. 191 odst. 2 Smlouvy o ES, se považují za oznámené novým členským státům v okamžiku přistoupení. Článek 167 Používání aktů, které jsou uvedeny v seznamu v příloze XVIII, ze strany jednotlivých nových členských států může být odloženo k termínům a za podmínek stanovených v tomto seznamu. Článek 168 Nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu, stejně jako s doporučeními a rozhodnutími ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO, není-li v seznamu v příloze XIX nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta. Článek 169 1. Jestliže akty orgánů přijaté před přistoupením vyžadují v důsledku přistoupení úpravy a jestliže tyto nezbytné úpravy nejsou stanoveny tímto aktem ani jeho přílohami, provedou se tyto úpravy postupem podle odstavce 2. Tyto úpravy pak vstoupí v platnost ke dni přistoupení. 2. Příslušné úpravy provede za tímto účelem buď Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, nebo je provede Komise, podle toho, který orgán původní akty vydal. Článek 170 Znění aktů přijatých orgány před přistoupením, jež byla vypracována Radou nebo Komisí v jazyce finském a švédském, jsou ode dne přistoupení platná za stejných podmínek jako znění vypracovaná ve stávajících devíti jazycích. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropských společenství, pokud byla takto zveřejněna znění ve stávajících jazycích. Článek 171 Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující ke dni přistoupení, na které se v důsledku přistoupení vztahuje článek 65 Smlouvy o ESUO, musí být oznámeny Komisi do tří měsíců od přistoupení. Pouze oznámené dohody a rozhodnutí zůstávají dočasně v platnosti, dokud o nich Komise nerozhodne. Tento článek se však nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se již ke dni přistoupení vztahovaly články 1 a 2 protokolu 25 k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. Článek 172 1. Ode dne přistoupení nové členské státy zajistí, že veškerá relevantní oznámení nebo informace předávané před přistoupením Kontrolnímu úřadu ESVO nebo Stálému výboru států ESVO podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru budou neprodleně předávány Komisi. Toto předání je považováno za oznámení nebo informace Komisi pro účely odpovídajících předpisů Společenství. 2. Ode dne přistoupení nové členské státy zajistí, že případy projednávané bezprostředně před přistoupením Kontrolním úřadem ESVO podle článků 53, 54, 57, 61 a 62 nebo 65 Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo podle článků 1 či 2 protokolu 25 k uvedené dohodě a pro které je Komise v důsledku přistoupení příslušná, včetně případů, u nichž bylo ukončeno šetření skutečností přede dnem přistoupení, budou neprodleně předány Komisi, která bude pokračovat v jejich projednávání podle příslušných předpisů Společenství, přičemž zajistí, že i nadále bude dodržováno právo na obhajobu. 3. Případy projednávané Komisí podle článků 53 nebo 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo podle článku 1 či 2 protokolu 25 k uvedené dohodě a na které se v důsledku přistoupení vztahují články 85 nebo 86 Smlouvy o ES nebo články 65 nebo 66 Smlouvy o ESUO, včetně případů, u nichž bylo ukončeno šetření skutečností přede dnem přistoupení, budou dále projednávány Komisí podle příslušných předpisů Společenství. 4. Všechna individuální rozhodnutí o výjimkách a o vydání zamítavých stanovisek, která byla přijata přede dnem přistoupení Kontrolním úřadem ESVO nebo Komisí podle článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo podle článku 1 protokolu 25 k uvedené dohodě a která se týkají případů, na něž se v důsledku přistoupení vztahuje článek 85 Smlouvy o ES nebo článek 65 Smlouvy o ESUO, zůstávají pro účely článku 85 Smlouvy o ES nebo případně článku 65 Smlouvy o ESUO v platnosti, a to až do uplynutí v nich stanovené lhůty nebo až do okamžiku, kdy Komise v souladu se základními zásadami práva Společenství přijme řádně odůvodněné opačné rozhodnutí. 5. Všechna rozhodnutí, která byla přede dnem přistoupení přijata Kontrolním úřadem ESVO podle článku 61 Dohody o Evropském hospodářském prostoru a na která se v důsledku přistoupení vztahuje článek 92 Smlouvy o ES, zůstávají s ohledem na článek 92 Smlouvy o ES v platnosti, pokud Komise nerozhodne podle článku 93 Smlouvy o ES jinak. Tento odstavec se nevztahuje na rozhodnutí podléhající postupu uvedenému v článku 64 Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Aniž je dotčen výše uvedený odstavec 2, za existující státní podporu ve smyslu čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES se nepovažují státní podpory poskytnuté novými členskými státy v průběhu roku 1994, které v rozporu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru nebo smlouvami uzavřenými na základě této dohody nebyly Kontrolnímu úřadu ESVO ohlášeny, popřípadě ohlášeny byly, ale byly poskytnuty dříve, než Kontrolní úřad ESVO přijal rozhodnutí. 6. Ode dne přistoupení nové členské státy zajistí, aby všechny ostatní případy, v nichž byl Kontrolní úřad ESVO činný před přistoupením v rámci postupu pro dohled podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru, byly neprodleně předány Komisi, která bude pokračovat v jejich projednávání podle příslušných předpisů Společenství, přičemž zajistí, že i nadále bude dodržováno právo na obhajobu. 7. Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, zůstávají rozhodnutí přijatá Kontrolním úřadem ESVO po přistoupení v platnosti, pokud Komise v souladu se základními zásadami práva Společenství nepřijme řádně odůvodněné opačné rozhodnutí. Článek 173 Členské státy sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení podle článku 33 Smlouvy o Euratomu znění právních a správních předpisů, které mají na jejich území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření. HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 174 Přílohy I až XIX a protokoly č. 1 až 10, které jsou připojeny k tomuto aktu, jsou jeho nedílnou součástí. Článek 175 Vláda Francouzské republiky předá vládám nových členských států ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a smluv, které ji pozměnily a které jsou u vlády Francouzské republiky uloženy. Článek 176 Vláda Italské republiky předá vládám nových členských států ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které je pozměnily nebo doplnily, včetně smluv o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Řecké republiky a Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, jakož i Smlouvy o Evropské unii, v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském. Znění těchto smluv vypracovaná v jazyce finském a švédském se připojují k tomuto aktu. Tato znění mají stejnou platnost jako znění smluv uvedená v prvním pododstavci vypracovaná ve stávajících jazycích. Článek 177 Ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie předá vládám nových členských států generální tajemník. _________________
2013 Úřad vlády ČR | O přístupnosti