Informační systém pro aproximaci práva

Databáze Přístupová smlouva

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze
Přístupová smlouva
 Přístupové dokumenty
Kapitola :Primární právo
Název :DOKUMENTY o přistoupení Rakouské republiky, Švédského království, Finské republiky a Norského království - PROTOKOLY Protokol č. 1 o statutu Evropské investiční banky
Jazyk :Česky
Dokument příloha :
Poznámka :
Připomínky rezort :
Přilohy rezort :

Plný text: XIII/CS 479 PROTOKOLY Protokol č. 1 o statutu Evropské investiční banky ČÁST PRVNÍ ÚPRAVA STATUTU EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANKY Článek 1** Ve znění článku 42 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO. Článek 3 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto: “Článek 3 V souladu s článkem 198d Smlouvy jsou členy banky: – Belgické království, – Dánské království, – Spolková republika Německo, – Řecká republika, – Španělské království, – Francouzská republika, – Irsko, – Italská republika, – Lucemburské velkovévodství, – Nizozemské království, – Rakouská republika, – Portugalská republika, – Finská republika, – Švédské království, – Spojené království Velké Británie a Severního Irska.” Článek 2** Ve znění článku 43 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO. V čl. 4 odst. 1 protokolu o statutu banky se první pododstavec nahrazuje tímto: “1. Bance se přiděluje základní kapitál ve výši 62 013 milionů ECU, který upíší členské státy v těchto částkách: Německo 11 017 450 000 Francie 11 017 450 000 Itálie 11 017 450 000 Spojené království 11 017 450 000 Španělsko 4 049 856 000 Belgie 3 053 960 000 Nizozemsko 3 053 960 000 Švédsko 2 026 000 000 Dánsko 1 546 308 000 Rakousko 1 516 000 000 Finsko 871 000 000 Řecko 828 380 000 Portugalsko 533 844 000 Irsko 386 576 000 Lucembursko 77 316 000.” Článek 3 Článek 10 protokolu o statutu banky se nahrazuje tímto: “Článek 10 “Nestanoví-li tento statut jinak, přijímá Rada guvernérů rozhodnutí prostou většinou svých členů. Tato většina musí představovat alespoň 50 % upsaného základního kapitálu. Hlasování Rady guvernérů se řídí ustanoveními článku 148 Smlouvy.” Článek 4** Ve znění článku 44 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO. V čl. 11 odst. 2 protokolu o statutu banky se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto: “2. Správní rada je složena z dvaceti pěti řádných členů a třinácti zastupujících členů. Řádné členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto: – tři řádné členy nominované Spolkovou republikou Německo, – tři řádné členy nominované Francouzskou republikou, – tři řádné členy nominované Italskou republikou, – tři řádné členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, – dva řádné členy nominované Španělským královstvím, – jednoho řádného člena nominovaného Belgickým královstvím, – jednoho řádného člena nominovaného Dánským královstvím, – jednoho řádného člena nominovaného Řeckou republikou, – jednoho řádného člena nominovaného Irskem, – jednoho řádného člena nominovaného Lucemburským velkovévodstvím, – jednoho řádného člena nominovaného Nizozemským královstvím, – jednoho řádného člena nominovaného Rakouskou republikou, – jednoho řádného člena nominovaného Portugalskou republikou – jednoho řádného člena nominovaného Finskou republikou, – jednoho řádného člena nominovaného Švédským královstvím, – jednoho řádného člena nominovaného Komisí. Zastupující členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto: – dva zastupující členy nominované Spolkovou republikou Německo, – dva zastupující členy nominované Francouzskou republikou, – dva zastupující členy nominované Italskou republikou, – dva zastupující členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, – jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Španělského království a Portugalské republiky, – jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou zemí Beneluxu, – jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Dánského království, Řecké republiky a Irska, – jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, – jednoho zastupujícího člena nominovaného Komisí.” Článek 5** Ve znění článku 45 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO. V čl. 12 odst. 2 protokolu o statutu banky se druhá věta nahrazuje tímto: “Pro dosažení kvalifikované většiny je třeba sedmnácti hlasů.” ČÁST DRUHÁ JINÁ USTANOVENÍ Článek 6*** Ve znění článku 46 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO.* 1. Nové členské státy splatí následující částky odpovídající jejich podílu na základním kapitálu splaceném členskými státy ke dni 1. ledna 1995: Švédsko 137 913 558 ECU, Rakousko 103 196 917 ECU, Finsko 59 290 577 ECU. Tyto příspěvky budou splaceny v pěti stejných pololetních splátkách splatných vždy ke dni 30. dubna a 31. října. První splátka je splatná k prvnímu z těchto dnů, který nastane po dni přistoupení. 2. Pokud se jedná o tu část zvýšení základního kapitálu, o němž bylo rozhodnuto dne 11. června 1990, která ke dni přistoupení dosud není splacena, přispějí nové členské státy těmito částkami: Švédsko 14 069 444 ECU Rakousko 10 527 778 ECU Finsko 6 048 611 ECU Tyto částky budou spláceny ode dne 30. dubna 1995 v osmi stejných pololetních splátkách splatných vždy ke dnům stanoveným pro toto zvýšení základního kapitálu. Článek 7** Ve znění článku 47 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO. Nové členské státy přispějí v pěti stejných pololetních splátkách splatných ke dnům uvedeným v čl. 6 odst. 1 do rezervního fondu, do dodatečných rezervních fondů a do rezerv rovnocenných rezervním fondům, jakož i na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fondy a rezervy odpovídající zůstatku na výkazu zisků a ztrát, jak je vykazuje banka ke dni 31. prosince roku předcházejícího přistoupení ve schválené rozvaze, částkami odpovídajícími následujícím procentním podílům na rezervních fondech a rezervách: Švédsko 3,51736111 % Rakousko 2,63194444 % Finsko 1,51215278 % Č lánek 8 Platby uvedené v článcích 6 a 7 tohoto protokolu uskutečňují nové členské státy v ECU nebo ve své národní měně. Je-li k platbě použito národní měny, vypočítá se splatná částka na základě přepočítacího koeficientu k ECU platného v poslední pracovní den měsíce předcházejícího dni dotyčné platby. Týž vzorec se použije pro úpravu základního kapitálu podle článku 7 protokolu o statutu banky. Článek 9*** Ve znění článku 48 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO.* 1. Při přistoupení doplní Rada guvernérů složení správní rady jmenováním čtyř řádných členů nominovaných po jednom každým novým členským státem a jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království. 2. Funkční období takto jmenovaných řádných členů a zastupujícího člena správní rady skončí na závěr výročního zasedání Rady guvernérů, během nějž bude posouzena výroční zpráva za účetní období 1997. Protokol č. 2 o Alandách Vzhledem ke zvláštnímu postavení Aland podle mezinárodního práva se Smlouvy, na kterých je založena Evropská unie, vztahují na Alandy s těmito odchylkami: Článek 1 Ustanovení Smlouvy o ES nevylučují uplatňování předpisů platných ke dni 1. ledna 1994 na Alandách, které se týkají: – nediskriminačních omezení práva fyzických osob, které nemají na Alandách “hembygdsrätt/kotiseutuoikeus” (domovské právo), a právnických osob nabývat a vlastnit nemovitý majetek na Alandách bez povolení příslušných alandských orgánů; – nediskriminačních omezení práva usazování a práva poskytování služeb vztahujícího se na fyzické osoby, které nemají na Alandách “hembygdsrätt/kotiseutuoikeus” (domovské právo), a právnické osoby bez povolení příslušných alandských orgánů. Článek 2 a) Území Aland – považované za třetí území podle čl. 3 odst. 1 třetí odrážky směrnice Rady 77/388/EHS, ve znění pozdějších předpisů, a za vnitrostátní území, které nespadá do oblasti působnosti směrnic o harmonizaci spotřebních daní, jak je definováno v článku 2 směrnice Rady 92/12/EHS – je vyloučeno z územní působnosti předpisů ES v oblasti harmonizace právních předpisů členských států o daních z obratu, spotřebních daních a jiných formách nepřímého zdanění. Toto vynětí nesmí mít vliv na vlastní zdroje Společenství. Tento odstavec se nevztahuje na ustanovení směrnice Rady 69/335/EHS, ve znění pozdějších předpisů, týkající se daně ze základního kapitálu. b) Tato odchylka má za cíl udržovat životaschopnost místního hospodářství na uvedených ostrovech a nesmí mít nepříznivé účinky na zájmy Unie nebo na její společné politiky. Usoudí-li Komise, že ustanovení písmene a) již nejsou odůvodněná, zejména pokud jde o korektní hospodářskou soutěž nebo vlastní zdroje, předloží vhodné návrhy Radě, která rozhodne v souladu s příslušnými články Smlouvy o ES. Článek 3 Finská republika zajistí, aby všechny fyzické a právnické osoby členských států na Alandách podléhaly stejnému zacházení. Protokol č. 3** Ve znění článku 49 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO. o Saamech VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, UZNÁVAJÍCE povinnosti a závazky Švédska a Finska vůči Saamům, vyplývající z vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů, ZDŮRAZŇUJÍCE zejména, že Švédsko a Finsko se zavázaly chránit a rozvíjet prostředky obživy, jazyk, kulturu a způsob života Saamů, S VĚDOMÍM, že tradiční kultura a způsob života Saamů jsou závislé na základních hospodářských činnostech, jako je chov sobů v oblastech tradičně osídlených Saamy, SE DOHODLY na následujících ustanoveních: Článek 1 Odchylně od ustanovení Smlouvy o ES mohou být Saamům udělena výhradní práva pro chov sobů v oblastech tradičně osídlených Saamy. Článek 2 Tento protokol může být rozšířen s ohledem na možný další vývoj výhradních práv pro Saamy spojených s jejich tradičním způsobem obživy. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Výborem regionů jednomyslným rozhodnutím schválit potřebné změny protokolu. _________________ Protokol č. 4** Zrušen článkem 50 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO. _________________ Protokol č. 5*** Ve znění článku 51 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO.* o příspěvcích nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli Příspěvky nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli se stanoví takto: – Rakouská republika 15 300 000 ECU – Finská republika 12 100 000 ECU – Švédské království 16 700 000 ECU Tyto příspěvky budou zaplaceny ve dvou stejných bezúročných splátkách, první dne 1. ledna 1995 a druhá dne 1. ledna 1996. _________________ Protokol č. 6**** Ve znění článku 52 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO.** o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku a Švédsku VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, s ohledem na žádosti Finska a Švédska o zvláštní podporu formou strukturálních fondů pro jejich nejřidšeji osídlené regiony, vzhledem k tomu, že Unie navrhla nový doplňkový prioritní cíl 6; vzhledem k tomu, že toto přechodné opatření bude také opět vyhodnoceno a přezkoumáno zároveň s hlavním rámcovým nařízením (EHS) č. 2081/93 o strukturálních nástrojích a politikách v roce 1999; vzhledem k tomu, že je třeba rozhodnout o kritériích a seznamu regionů způsobilých pro tento nový cíl; vzhledem k tomu, že budou vyčleněny dodatečné zdroje na tento nový cíl; vzhledem k tomu, že je třeba stanovit postupy vztahující se k tomuto novému cíli, SE DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍCH USTANOVENÍCH: Článek 1 Strukturální fondy, finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR) a Evropská investiční banka (EIB) přispívají do 31. prosince 1999 odpovídajícím způsobem na další prioritní cíl mimo pěti cílů uvedených v článku 1 nařízení Rady (EHS) č. 2052/88, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2081/93, a tímto cílem je: – podpora rozvoje a strukturálního přizpůsobení oblastí s velmi nízkou hustotou obyvatelstva (dále jen “cíl 6”). Článek 2 Oblasti, na něž se cíl 6 vztahuje, v zásadě představují nebo patří k regionům na úrovni NUTS II s hustotou obyvatelstva 8 obyvatel na km2 nebo méně. Pomoc Společenství může být, s výhradou požadavku na koncentraci, rozšířena i na k nim přiléhající menší oblasti, které splňují stejná kritéria hustoty obyvatelstva. Tyto regiony a oblasti, uváděné v tomto protokolu jako “regiony”, na něž se vztahuje cíl 6, jsou vyjmenovány v příloze I. Článek 3 Pro období 1995 až 1999 tvoří odpovídající výši zdrojů Společenství ze strukturálních fondů a FNOR pro regiony, na něž se vztahuje cíl 6 a které jsou uvedeny v příloze 1, částka 741 milionů ECU v cenách z roku 1995. Příloha 2 uvádí rozdělení zdrojů podle let a členských států. Jde o dodatečné zdroje k původně plánovaným prostředkům pro platby ze strukturálních fondů a FNOR podle nařízení Rady (EHS) č. 2052/88, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2081/93. Článek 4 S výhradou článků 1, 2 a 3 se na cíl 6 vztahují níže uvedená nařízení, zejména ustanovení týkající se cíle 1: – nařízení Rady (EHS) č. 2080/93; – nařízení Rady (EHS) č. 2052/88, 4253/88, 4254/88, 4255/88 a 4256/88, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2081/93, 2082/93, 2083/93, 2084/93 a 2085/93. Článek 5 Ustanovení tohoto protokolu, včetně způsobilosti regionů uvedených v příloze 1 k získání pomoci ze strukturálních fondů, budou opět přezkoumána v roce 1999 zároveň s rámcovým nařízením (EHS) č. 2081/93 o strukturálních nástrojích a politikách, v souladu s postupy uvedenými v daném nařízení. PŘÍLOHA i Regiony, na něž se vztahuje cíl 6 Finsko: Severní a východní regiony na úrovni NUTS II, skládající se z “Maakunta” (region na úrovni NUTS III) Lappi a tří “Maakunnat” Kainuu, Pohjois-Karjala a Etelä-Savo, včetně následujících přilehlých oblastí: – v “Maakunta” Pohjois-Pohjanmaa: “Seutukunnat” Ii, Pyhäntä, Kuusamo a Nivala; – v “Maakunta” Pohjois-Savo: “Seutukunta” Nilsiä; – v “Maakunta” Keski-Suomi: “Seutukunnat” Saarijärvi a Viitasaari; – v “Maakunta” Keski-Pohjanmaa: “Seutukunta” Kaustinen. Švédsko: Region na úrovni NUTS II v severním Švédsku, skládající se z “län” (region na úrovni NUTS III) Norrbotten, Västerbotten a Jämtland, mimo následujících oblastí: – v Norrbotten: “kommun” Luleĺ, “församling” Överluleĺ v “kommun” Boden a “kommun” Piteĺ (s výjimkou “folkbokföringsdistrikt” Markbygden); – ve Västerbotten: “kommuner” Nordmaling, Robertsfors, Vännäs a Umeĺ a “församlingar” Boliden, Bureĺ, Burträsk, Byske, Kĺgedalen, Lövĺnger, Sankt Olov, Sankt Örjan a Skellefteĺ v “kommun” Skellefteĺ, ale včetně následujících přilehlých oblastí: – v “län” Västernorrland: “kommuner” Ĺnge a Sollefteĺ, “församlingar” Holm a Liden v “kommun” Sundsvall a “församlingar” Anundsjö, Börjna, Skorped a Trehörningsjö v “kommun” Örnsköldsvik; – v “län” Gävleborg: “kommun” Ljusdal; – v “län” Kopparberg: “kommuner” Älvdalen, Vansbro, Orsa a Malung a “församlingar” Venjan Vĺmhus v “kommun” Mora; – v “län” Värmland: “kommun” Torsby. Odkazy na NUTS v této příloze není dotčeno konečné vymezení úrovní NUTS ve výše uvedených regionech a oblastech. PŘÍLOHA 2 Orientační položky závazků na cíl 6 v milionech. ECU v cenách roku 1995 199519961997199819991995-1999 Finsko Švédsko90 4195 43101 46110 49115 51511 230 Celkem131138147159166741 Tato čísla zahrnují v příslušných případech, kromě položek na cíle 3, 4 a 5a, položky závazků na pilotní projekty, inovační akce, studie a iniciativy Společenství podle článku 3 a čl. 12 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2052/88, ve znění nařízení (EHS) č. 2081/93. __________________ Protokol č. 7** Zrušen článkem 53 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO. ________________ Protokol č. 8 o volbách do Evropského parlamentu v některých členských státech, konaných v mezidobí VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, vzhledem k tomu, že některé nové členské státy si přejí mít možnost uspořádat volby do Evropského parlamentu v době mezi podpisem této smlouvy a jejím vstupem v platnost, SE DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍCH USTANOVENÍCH: Článek 1 Podle čl. 31 odst. 3 tohoto aktu o přistoupení může každý nový členský stát uspořádat volby do Evropského parlamentu v mezidobí mezi podpisem aktu o přistoupení a jeho vstupem v platnost pro dotyčný stát. Článek 2 Příslušná ustanovení aktu ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, připojeného k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom, naposledy pozměněného tímto aktem o přistoupení, se vztahují na volby konané podle tohoto protokolu. Tyto volby se konají postupy uvedenými v příloze tohoto protokolu. Článek 3 Výsledky voleb konaných podle článků 1 a 2 nabývají účinku dnem, kdy tato smlouva vstupuje v platnost pro nové členské státy, ve kterých se konaly. Článek 4 Pokud jde o zastupitele zvolené podle tohoto protokolu, má ode dne přistoupení dotyčných států: – Evropský parlament pravomoci stanovené v článku 11 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách; – Soudní dvůr stejné pravomoci, jako kdyby se uvedené volby konaly podle čl. 31 odst. 1 aktu o přistoupení. ________________ PŘÍLOHA Ustanovení týkající se voleb do Evropského parlamentu v některých nových členských státech, konaných v mezidobí KAPITOLA I Obecná ustanovení Článek 1 Pro účely této přílohy se: – “volbami do Evropského parlamentu” rozumějí volby zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách v souladu s aktem ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst. L 278, 8. 10. 1976, s. 5); – “volebním obvodem” rozumí území nového členského státu, v němž jsou členové Evropského parlamentu voleni lidem tohoto státu v souladu s výše uvedeným aktem a v souladu s volebním zákonem tohoto státu; – “kandidátským státem” rozumí nový členský stát, který pořádá volby do Evropského parlamentu v souladu s tímto protokolem před vstupem této smlouvy v platnost; – “kandidátským státem bydliště” rozumí kandidátský stát, v němž má občan Unie bydliště, ale jehož není státním příslušníkem; – “domovským členským státem” rozumí členský stát, jehož je občan Unie státním příslušníkem; – “voličem ze Společenství” rozumí každý občan Unie s právem volit ve volbách do Evropského parlamentu v kandidátském státě bydliště v souladu s touto přílohou; – “osobou ze Společenství s právem být volena” rozumí každý občan Unie, který má právo být volen ve volbách do Evropského parlamentu v kandidátském státě bydliště na základě této přílohy; – “seznamem voličů” rozumí úřední seznam všech voličů s právem volit v daném volebním okrsku nebo místě, sestavený a aktualizovaný příslušným orgánem podle volebního zákona kandidátského státu bydliště, nebo evidence obyvatelstva, pokud je v ní uvedena způsobilost osob volit; – “rozhodným dnem” rozumí den nebo dny, k nimž občané Unie musí, podle právních předpisů kandidátského státu bydliště, splnit podmínky nutné k tomu, aby mohli volit nebo být voleni v tomto státě; – “čestným prohlášením” rozumí prohlášení dotyčné osoby, za jehož nesprávnost hrozí této osobě sankce podle vnitrostátních právních předpisů. Článek 2 Každá osoba, která k rozhodnému dni: a) je občanem Unie podle čl. 8 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o ES a b) není státním příslušníkem kandidátského státu bydliště, ale splňuje podmínky které kandidátský stát bydliště stanoví pro právo volit a být volen vlastním státním příslušníkům, má právo volit a být volena ve volbách do Evropského parlamentu v kandidátském státě bydliště, pokud nebyla na základě článků 5 a 6 těchto práv zbavena. Musí-li státní příslušníci kandidátského státu bydliště, aby mohli být voleni, být jeho státními příslušníky po určitou minimální dobu, považuje se tato podmínka za u občanů Unie za splněnou, pokud byli po tuto dobu státními příslušníky kteréhokoli členského státu. Článek 3 1. Osoba, která volila ve volbách v roce 1994 v kterémkoli členském státě, nesmí volit v kandidátském státě. 2. Osoba, která kandidovala ve volbách v roce 1994 v kterémkoli členském státě, nesmí kandidovat v kandidátském státě. Článek 4 Pokud jsou státní příslušníci kandidátského státu bydliště povinni pro výkon práva volit nebo být voleni mít ve volebním obvodu dotyčného státu po určitou minimální dobu bydliště, považuje se tato podmínka u voliče ze Společenství nebo osoby ze Společenství s právem být volena za splněnou, pokud měli po tuto dobu bydliště v jiném členském státě. Tímto ustanovením nejsou dotčeny zvláštní podmínky týkající se délky doby pobytu v daném volebním okrsku nebo místě. Článek 5 1. Každý občan Unie, který má bydliště v kandidátském státě, jehož není státním příslušníkem, a který byl individuálním rozhodnutím v trestních nebo občanských věcech zbaven práva být volen podle práva kandidátského státu bydliště nebo podle práva domovského členského státu, je vyloučen z výkonu tohoto práva v kandidátském státě bydliště ve volbách do Evropského parlamentu. 2. Kandidatura každého občana Unie ve volbách do Evropského parlamentu v kandidátském státě bydliště bude prohlášena za nepřípustnou, pokud tento občan nemůže předložit písemné potvrzení uvedené v čl. 9 odst. 2. Článek 6 1. Kandidátský stát bydliště může ověřovat, zda občané Unie, kteří projevili vůli vykonávat v něm své právo volit, nebyli v domovském členském státě tohoto práva zbaveni individuálním rozhodnutím v trestních nebo občanských věcech. 2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku může kandidátský stát bydliště uvědomit domovský členský stát o prohlášení uvedeném v čl. 8 odst. 2. Za tímto účelem poskytne domovský členský stát v přiměřené lhůtě a vhodným způsobem příslušné běžně dostupné informace; tyto informace mohou obsahovat pouze údaje naprosto nezbytné pro provedení tohoto článku a mohou být použity pouze k tomuto účelu. Stane-li se v důsledku poskytnutých informací obsah prohlášení neplatným, učiní členský stát bydliště příslušné kroky, aby zabránil dotyčné osobě volit. 3. Domovský členský stát může poskytnout kandidátskému státu bydliště v přiměřené lhůtě a vhodným způsobem jakékoli informace nezbytné pro provedení tohoto článku. Článek 7 1. Volič ze Společenství vykoná své právo volit v kandidátském státě bydliště, pokud k tomu vyjádřil svou vůli. 2. Pokud je v kandidátském státě bydliště účast ve volbách povinná, vztahuje se tato povinnost na voliče ze Společenství, kteří k tomu vyjádřili svou vůli. KAPITOLA II Výkon práva volit a práva být volen Článek 8 1. Kandidátský stát přijme nezbytná opatření, aby byl voliči ze Společenství, který projevil vůli v tomto státě volit, umožněn zápis do seznamu voličů s dostatečným předstihem před konáním voleb. 2. Pro zápis do seznamu voličů musí volič ze Společenství předložit stejné doklady jako volič, který je státním příslušníkem. Předloží rovněž čestné prohlášení uvádějící: a) jeho státní příslušnost a adresu ve volebním obvodu kandidátského státu bydliště; b) v případě potřeby místo nebo volební okresek kteréhokoli jiného členského státu, v jehož seznamu voličů bylo jeho jméno naposledy zapsáno, a c) že nevykonal své právo volit ve volbách v roce 1994 v žádném členské státě. 3. Kandidátský stát bydliště může dále požadovat od voliče ze Společenství, aby: a) uvedl ve svém prohlášení podle odstavce 2, že není zbaven práva volit ve svém domovském členském státě; b) předložil platný průkaz totožnosti, a c) uvedl datum, od kterého pobývá v tomto státě nebo v jiném členském státě. 4. Voliči ze Společenství zapsaní do seznamu voličů zde zůstanou zapsáni za stejných podmínek jako voliči, kteří jsou státními příslušníky, až do doby, kdy požádají o vymazání nebo až do doby úředního vymazání z důvodu, že přestali splňovat podmínky pro výkon práva volit. Článek 9 1. Při předání žádosti o kandidaturu se musí osoba ze Společenství s právem být volena prokázat stejnými doklady jako osoba s právem být volena, která je státním příslušníkem. Dále předloží čestné prohlášení uvádějící: a) její státní příslušnost a adresu ve volebním obvodu kandidátského státu bydliště; b) že nekandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 1994 v žádném jiném členském státě, a c) v případě potřeby místo nebo volební okrsek kteréhokoli jiného členského státu, v jehož seznamu voličů bylo její jméno naposledy zapsáno. 2. Při předání žádosti o kandidaturu musí osoba ze Společenství s právem být volena také předložit písemné potvrzení příslušných správních orgánů domovského členského státu, které osvědčuje, že není zbavena práva být volena v uvedeném členském státě nebo že žádná taková nezpůsobilost není těmto orgánům známa. 3. Kandidátský stát bydliště může od osoby ze Společenství s právem být volena požadovat také předložení platného průkazu totožnosti. Může od ní rovněž požadovat uvedení data, od kterého je státním příslušníkem členského státu. Článek 10 1. Kandidátský stát bydliště informuje dotyčnou osobu o tom, co bylo učiněno ve věci její žádosti o zapsání do seznamu voličů nebo o rozhodnutí ve věci přípustnosti její kandidatury. 2. Pokud je osobě zápis do seznamu voličů odmítnut nebo je její kandidatura zamítnuta, může tato osoba využít stejné opravné prostředky, které stanoví právní předpisy kandidátského státu bydliště pro voliče a osoby s právem být voleny, jež jsou jeho státními příslušníky. Článek 11 Kandidátský stát bydliště včas a vhodným způsobem uvědomí voliče ze Společenství a osoby ze Společenství s právem být voleny o podmínkách a pravidlech pro výkon práva volit a být volen v tomto státě. Článek 12 Současné členské státy a kandidátský stát si vyměňují informace požadované pro provedení článku 3. KAPITOLA III Odchylky a přechodná ustanovení Článek 13 1. Pokud v kandidátském státě ke dni 1. ledna 1993 přesahuje poměr občanů Unie, kteří zde mají bydliště, avšak nejsou jeho státními příslušníky, a kteří dosáhli věku pro právo volit, 20 % celkového počtu všech osob s právem volit, může tento kandidátský stát odchylně od článků 2, 8 a 9: a) vyhradit právo volit voličům ze Společenství, kteří mají bydliště v kandidátském státě po určitou minimální dobu, jež nesmí přesáhnout pět let; b) vyhradit právo být volen pro osoby ze Společenství s právem být voleny, které mají bydliště v kandidátském státě po určitou minimální dobu, jež nesmí přesáhnout deset let. Těmito ustanoveními nejsou dotčena příslušná opatření, která může kandidátský stát přijmout ohledně sestavování kandidátních listin a která mají usnadnit zejména zapojení občanů Unie, kteří nejsou jeho státními příslušníky. Avšak na voliče ze Společenství a osoby ze Společenství s právem být voleny, kteří z důvodu skutečnosti, že mají bydliště mimo svůj domovský členský stát, nebo z důvodu délky jejich pobytu nemají právo v tomto domovském státě volit nebo být voleni, se nevztahují podmínky týkající se délky pobytu, stanovené v prvním pododstavci. 2. Kandidátský stát, který použije odchylky v souladu s odstavcem 1, předloží Komisi veškeré potřebné podklady. ________________ Protokol č. 9** Ve znění článku 54 rozhodnutí 95/1/ES, Euratom, ESUO. o silniční, železniční a kombinované dopravě v Rakousku ČÁST I DEFINICE Článek 1 Pro účely tohoto protokolu se rozumí: a) “vozidlem” vozidlo, jak je definováno v článku 2 nařízení (EHS) č. 881/92 použitelného v den podpisu smlouvy o přistoupení; b) “mezinárodní dopravou” mezinárodní doprava, jak je definována v článku 2 nařízení (EHS) č. 881/92 použitelného v den podpisu smlouvy o přistoupení; c) “tranzitní přepravou přes Rakousko” přeprava přes rakouské území z výchozího místa do místa určení, která obě leží mimo rakouské území; d) “těžkým nákladním vozidlem” každé motorové vozidlo o nejvyšší povolené hmotnosti větší než 7,5 tuny, evidované v členském státě a určené k přepravě zboží nebo tahání přívěsů, včetně souprav tahače s návěsem, a každý přívěs o nejvyšší povolené hmotnosti větší než 7,5 tuny, tažený motorovým vozidlem evidovaným v členském státě o nejvyšší povolené hmotnosti 7,5 tuny; e) “tranzitní přepravou zboží po silnici přes Rakousko” přeprava těžkými nákladními vozidly přes Rakousko bez ohledu na to, zda jsou naložené nebo nikoli; f) “kombinovanou dopravou” přeprava zboží těžkými nákladními vozidly nebo prostředky nákladní přepravy, které uskutečňují část jízdy po železnici, a jízdu buď zahájí, nebo ukončí po silnici, takže tranzitní přeprava v žádném případě nemůže při své jízdě buď z výchozího místa, nebo do koncového místa trasy proběhnout přes rakouské území pouze po silnici; g) “dvoustrannými jízdami” mezinárodní přeprava při jízdách provedených vozidlem, kdy výchozí místo nebo cílové místo je v Rakousku a cílové místo nebo výchozí místo je v jiném členském státě, a jízdy bez nákladu provedené v souvislosti s takovýmito jízdami. ČÁST II ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÁ DOPRAVA Článek 2 Tato část se vztahuje na opatření týkající se ustanovení o železniční a kombinované dopravě přes území Rakouska. Článek 3 Společenství a dotyčné členské státy v rámci svých pravomocí přijímají a úzce koordinují opatření zaměřená na rozvoj a podporu železniční a kombinované dopravy pro přepravu zboží přes Alpy. Článek 4 Společenství při vypracování hlavních směrů uvedených v článku 129c Smlouvy o ES zajišťuje, aby dopravní trasy definované v příloze 1 tvořily součást transevropských sítí železniční a kombinované dopravy, a dále aby byly považovány za projekty společného zájmu. Článek 5 Společenství a dotyčné členské státy v rámci svých pravomocí provádějí opatření uvedená v příloze 2. Článek 6 Společenství a dotyčné členské státy usilují co nejvíce o rozvoj a využívání dodatečné kapacity železniční dopravy uvedené v příloze 3. Článek 7 Společenství a dotyčné členské státy přijímají opatření, aby zvýšily poskytování služeb železniční a kombinované dopravy; tato opatření jsou případně s výhradou jiných ustanovení Smlouvy o ES přijímána po konzultaci se železničními společnostmi a jinými poskytovateli železničních služeb. Přednost by měla být dána opatřením stanoveným v předpisech Společenství o železniční a kombinované dopravě. Při provádění všech opatření má být věnována zvláštní pozornost konkurenceschopnosti, efektivnosti a průhlednosti nákladů týkajících se železniční a kombinované dopravy. Příslušné členské státy mají usilovat o přijetí zejména takových opatření, která by zajistila konkurenceschopnost cen kombinované dopravy vůči cenám jiných druhů dopravy. Každá pomoc poskytnutá na tyto účely musí být v souladu s předpisy Společenství. Článek 8 V případě závažné havárie v železniční dopravě, například v případě přírodní katastrofy, vyvine Společenství a dotyčné členské státy veškeré možné společné úsilí k udržení plynulého chodu dopravy. Přednost je třeba dávat citlivým nákladům, například potravinám podléhajícím rychlé zkáze. Článek 9 Fungování této části přezkoumá Komise postupem podle článku 16. ČÁST III SILNIČNÍ DOPRAVA Článek 10 Tato část se vztahuje na silniční přepravu zboží provozovanou na území Společenství. Článek 11 1. Na jízdy, které představují tranzitní přepravu zboží po silnici přes Rakousko, se vztahuje režim stanovený pro jízdy pro vlastní potřebu a pro jízdy pro cizí potřebu podle první směrnice Rady ze dne 23. července 1962 a nařízení Rady (EHS) č. 881/92, s výhradou ustanovení tohoto článku. 2. Do 1. ledna 1998 se použijí tato ustanovení: a) Celkové emise NOx těžkých nákladních vozidel projíždějících tranzitem přes Rakousko se musí v době od 1. ledna 1992 do 31. prosince 2003 snížit o 60 %, jak uvádí tabulka v příloze 4. b) Snižování celkového objemu emisí NOx těžkých nákladních vozidel je spravováno pomocí systému ekobodů. Podle tohoto systému se u každého těžkého nákladního vozidla vyžaduje určitý počet ekobodů, který se rovná objemu jeho emisí NOx (což je hodnota povolená v rámci shodnosti výroby (COP) nebo vyplývající ze schválení typu). Metoda výpočtu a správy těchto bodů je popsána v příloze 5. c) Překročí-li počet tranzitních jízd v kterémkoli roce referenční počet stanovený na rok 1991 o více než 8 %, přijme Komise postupem podle článku 16 vhodná opatření v souladu s bodem 3 přílohy 5. d) Rakousko včas vydá a dá k dispozici karty ekobodů, které jsou podle přílohy 5 potřebné ke správě systému ekobodů pro těžká nákladní vozidla projíždějící tranzitem přes Rakousko. e) Ekobody rozděluje Komise mezi členské státy v souladu s předpisy, které mají být přijaty podle odstavce 6. 3. Rada na základě zprávy Komise do 1. ledna 1998 přezkoumá fungování ustanovení týkajících se tranzitní přepravy zboží po silnici přes Rakousko. Toto přezkoumání se provede v souladu se základními zásadami práva Společenství, například s řádným fungováním vnitřního trhu, zejména s volným pohybem zboží a služeb, ochranou životního prostředí v zájmu Společenství jako celku a bezpečností dopravy. Nerozhodne-li Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně jinak, prodlužuje se přechodné období, během nějž se uplatňuje odstavec 2, do 1. ledna 2001. 4. Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí vypracuje do 1. ledna 2001 vědeckou studii o tom, v jaké míře bylo dosaženo splnění cíle snížení znečistění stanoveného v odst. 2 písm. a). Dospěje-li Komise k závěru, že tohoto cíle bylo udržitelným způsobem dosaženo, přestane se odstavec 2 uplatňovat dne 1. ledna 2001. Dospěje-li Komise k závěru, že tohoto cíle nebylo udržitelným způsobem dosaženo, může Rada podle článku 75 Smlouvy o ES přijmout v rámci Společenství opatření, která zajistí rovnocennou ochranu životního prostředí, zejména snížení znečistění o 60 %. Nepřijme-li Rada taková opatření, přechodné období se automaticky prodlouží o závěrečné tříleté období, během nějž se použije odstavec 2. 5 Od konce přechodného období se acquis communautaire uplatňuje v plném rozsahu. 6. Komise přijme postupem podle článku 16 podrobná opatření ohledně postupů týkajících se systému ekobodů, rozdělování ekobodů a technických otázek spojených s uplatňováním tohoto článku, která vstoupí v platnost v den přistoupení Rakouska. Opatření uvedená v prvním pododstavci zajistí zachování současné situace pro stávající členské státy, která vyplývá z uplatňování nařízení Rady (EHS) č. 3637/92 a správní dohody podepsané dne 23. prosince 1992, která stanoví den vstupu v platnost a postupy pro zavedení systému ekobodů uvedeného v dohodě o přepravě. Je nutno vyvinout veškeré nezbytné úsilí s cílem zajistit, aby podíl ekobodů přidělený Řecku dostatečně odpovídal řeckým potřebám v této souvislosti. Článek 12 1. Na mezinárodní nákladní dopravu při jízdách mezi členskými státy se vztahuje režim stanovený nařízením Rady (EHS) č. 881/92, s výhradou ustanovení tohoto článku. Tato ustanovení jsou použitelná do 31. prosince 1996. 2. Současné kvóty pro dvoustranné jízdy jsou postupně liberalizovány a volný pohyb dopravních služeb se stane skutečností dnem 1. ledna 1997. První etapa liberalizace nabývá účinku dnem přistoupení Rakouska, druhá etapa dnem 1. ledna 1996. V případě potřeby může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout vhodná opatření za tímto účelem. 3. Aby se zabránilo obcházení článku 11, přijme Rada podle článku 75 Smlouvy nejpozději do 1. ledna 1997 vhodná a jednoduchá opatření. 4. Dokud se uplatňuje čl. 11 odst. 2, přijímají členské státy v případě potřeby, v rámci své vzájemné spolupráce, opatření slučitelná se Smlouvou o ES proti zneužívání systému ekobodů. 5. Dopravci, kteří jsou držiteli povolení Společenství vydaného příslušnými orgány v Rakousku, nejsou oprávněni provádět mezinárodní nákladní dopravu jízdami, při kterých nedochází v Rakousku ani k naložení ani k vyložení zboží. Všechny tyto jízdy, které zahrnují tranzit přes Rakousko, však podléhají ustanovením článku 11 a také, s výjimkou jízd mezi Německem a Itálií, stávajícím kvótám, na které se vztahují výše uvedená ustanovení odstavce 2. Článek 13 1. Do 31. prosince 1996 se nařízení (EHS) č. 3118/93 nevztahuje na dopravce, kteří jsou držiteli povolení Společenství vydaného příslušnými orgány v Rakousku pro provozování vnitrostátní přepravy zboží po silnici v jiných členských státech. 2. Během uvedené doby se nařízení (EHS) č. 3118/93 nevztahuje na dopravce, kteří jsou držiteli povolení Společenství vydaného příslušnými orgány v jiných členských státech pro provozování vnitrostátní přepravy zboží po silnici v Rakousku. Článek 14 1. Na hranicích mezi Rakouskem a ostatními členskými státy nejsou prováděny žádné kontroly. Odchylně od nařízení (EHS) č. 4060/89 a (EHS) č. 3912/92 a odchylně od článku 153 aktu o přistoupení však mohou být do dne 31. prosince 1996 zachovány nediskriminační fyzické kontroly vyžadující, aby vozidla zastavila pouze k ověření ekobodů přidělených na základě článku 11 a dopravních povolení uvedených v článku 12. Tyto kontroly nesmějí způsobit neodůvodněné zpomalení obvyklé dopravy. 2. O všech metodách kontroly, včetně elektronických systémů, které se použijí po dni 31. prosince 1996 a které se týkají provádění článku 11, bude rozhodnuto v nezbytném rozsahu postupem podle článku 16. Článek 15 1. Rakousko může odchylně od čl. 7 písm. f) směrnice 97/89/EHS uplatňovat do dne 31. prosince 1995 poplatky za užívání nejvýše v částce 3750 ECU ročně, včetně správních nákladů, a do dne 31. prosince 1996 nejvýše v částce 2500 ECU ročně, včetně správních nákladů. 2. Využije-li Rakousko možnost uvedenou v odstavci 1, uplatní podle první věty čl. 7 písm. g) směrnice 93/89/EHS do dne 31. prosince 1995 poplatek za užívání nejvýše v částce 18 ECU denně, 99 ECU týdně a 375 ECU měsíčně, včetně správních nákladů, a do dne 31. prosince 1996 nejvýše v částce 12 ECU denně, 66 ECU týdně a 250 ECU měsíčně, včetně správních nákladů. 3. Rakousko uplatní 50% snížení sazby poplatků za užívání, uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, u vozidel evidovaných v Irsku a v Portugalsku do dne 31. prosince 1996 a u vozidel evidovaných v Řecku do dne 31. prosince 1997. 4. Do dne 31. prosince 1995 může Itálie uplatnit na vozidla evidovaná v Rakousku poplatek nejvýše v částce 6,5 ECU za jeden vstup, včetně správních nákladů, a do dne 31. prosince 1996 nejvýše v částce 3,5 ECU. Uvedený poplatek je spravován způsobem shodným s ustanovením čl. 7 písm. c) směrnice 93/89/EHS. ČÁST IV OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 16 1. Komisi je nápomocen výbor skládající se ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. 2. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje. 3. Komise přijímá zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru. Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou. 4. Pokud se Rada neusnese ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise. _________________ PŘÍLOHA l HLAVNÍ TRASY ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÉ DOPRAVY PŘES ALPY uvedené v článku 4 protokolu 1. Hlavní evropské železniční trasy probíhající napříč rakouským územím, které jsou významné pro tranzitní přepravu, jsou tyto: 1.1 Brennerská trasa Mnichov – Verona – Bologna 1.2 Taurská trasa Mnichov – Salcburk – Villach – Tarvisio – Udine/Rosenbach – Lublaň 1.3 Trasa Pyhrn – průsmyk Schober Řezno – Štýrský Hradec – Spielfeld/Straß – Maribor 1.4 Dunajská trasa Norimberk – Vídeň – Nickelsdorf/Šoproň/Bratislava 1.5 Pontebbská trasa Praha – Vídeň – Tarvisio – Pontebba – Udine 2. Nedílnou součástí těchto hlavních tras jsou přípojky a terminály. __________________ PŘÍLOHA 2 INFRASTRUKTURNÍ OPATŘENÍ V ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÉ DOPRAVĚ uvedená v článku 5 tohoto protokolu a) V RAKOUSKU: 1. Brennerská trasa 1.1 Krátkodobá opatření: – opatření ke zvýšení bezpečnosti a zlepšení provozu, – zavedení sledování pohybu vlaků pomocí počítačů, – nová úprava hradlového systému, – instalování výhybek pro změnu trasy mezi stanicemi, – rekonstrukce nádraží Wörgl, – přípojky pro předjíždění ve stanicích. 1.2 Dlouhodobá opatření: Tato opatření závisí na rozhodnutí, které má být přijato ohledně výstavby brennerského tunelu. 2. Taurská trasa 2.1 Krátkodobá opatření: – pokračování ve zdvojování tratí, – zvýšení bezpečnosti. 2.2 Střednědobá opatření: – nárazová zlepšení tratí, – zvýšení maximální rychlosti úseků, – zkrácení hradlových (signalizačních) úseků, – pokračování ve zdvojování tratí. 3. Trasa Pyhrn – Schober 3.1 Krátkodobá opatření: – zrušení zákazu nočního provozu na pyhrnském úseku, – zrušení zákazu nočního provozu na hieflauské trase, – výstavba oblouku Traun – Marchtrenk. 3.2 Střednědobá opatření: – modernizace a přestavba stanic, – zlepšení systému bezpečnosti, – zkrácení hradlových úseků, – odstranění jednoúrovňových křižovatek, – výběrové zdvojení tratí. 3.3 Dlouhodobá opatření: – pokračování výstavby druhé trati na celém úseku Pasov – Spielfeld/Straß, – rekonstrukce úseku St. Michael – Bruck. 4. Dunajská trasa Opatření ke zvýšení kapacity úseku Vídeň – Wels. b) V NĚMECKU 1. Krátkodobá opatření: – překladiště kombinované přepravy v Mnichově – Riemu a v přístavu Duisburg, – modernizace úseku Mnichov – Rosenheim – Kufstein, zejména tratí vyhrazených pro S-Bahn (městská železniční doprava) mezi stanicemi Zorneding a Grafing, – zkrácení hradlových úseků (zlepšení rozdělení na úseky) mezi stanicemi Grafing a Rosenheim a mezi stanicemi Rosenheim a Kiefersfelden, – výstavba předjížděcích tratí (například mezi stanicemi Großkarolinenfeld, Raubling a Fischbach), – výstavba přístupu nekolejových vozidel na rampy stanice Großkarolinenfeld, – změny kolejiště na stanici Rosenheim a další opatření na těchto stanicích: Aßling, Ostermünchen, Brannenburg, Oberaudorf a Kiefersfelden. 2. Střednědobá opatření: (do konce roku 1998, v závislosti na plánovacím povolení): – modernizace koridoru Mnichov – Mühldorf – Freilassing. c) V ITÁLII Brennerská trasa: – rozšíření tunelů na Brenneru na trase Brenner – Verona, které má umožnit přepravovat po železnici těžká nákladní vozidla s rohovou výškou 4 metry v rámci doprovázené i nedoprovázené kombinované dopravy, – modernizace střediska Verona – Quadrante Europa pro přepravu různými dopravními prostředky, – posílení nadzemních tratí a výstavba nových pomocných stanic, – zavedení dalších technických opatření (automatické hradlo a obousměrná výstavba na vysoce frekventovaných úsecích vedoucích do stanic Verona, Trident, Bolzano a Brenner) s cílem zvýšení kapacity a dalšího zvýšení bezpečnosti. d) V NIZOZEMSKU Výstavba železničního uzlu v rotterdamské aglomeraci. Železniční spojka pro přepravu nákladu (trať do Betuwe). Definice: “krátkodobé”: k dispozici od konce roku 1995, “střednědobé”: k dispozici od konce roku 1997, “dlouhodobé”: k dispozici: – na trase Pyhrn – Schober od konce roku 2000, – na brennerské trase od konce roku 2010. ________________ PŘÍLOHA 3 ŽELEZNIČNÍ KAPACITA uvedená v článku 6 tohoto protokolu 1. ZVÝŠENÍ DODATEČNÉ KAPACITY RAKOUSKÝCH ŽELEZNIC PRO TRANZITNÍ PŘEPRAVU ZBOŽÍ PŘES RAKOUSKO Trasa Zvýšení denní kapacity přepravy zboží po železnici (v obou směrech) OkamžitÚ (1. 1. 1995)KrßtkodobÚ (1996)DlouhodobÚ (1998)DlouhodobÚ (2000 a vÝce) Brennerská trasa 701—5022003 Taurská trasa 4504—— Trasa Pyhrn–Schober 112260— Dunajská trasa (Pasov– Salcburk–Vídeň) ———200 Budapešť–Vídeň —405—— Bratislava–Vídeň ——806— Praha–Vídeň — 7——— Pontebba přes Tarvisio ——30— 1 Již je částečně uskutečněno. 2 2000. 3 Dosažení kapacity 200 vlaků navíc závisí na výstavbě brennerského tunelu a na modernizaci přípojek v sousedních státech. 4.Zahrnuje potřebu kapacity přepravy mezi východem a západem. 5.1995. 6 1999. 7 Volná kapacita 50 vlaků denně. 2. MOŽNÉ ZVÝŠENÍ KAPACITY ZÁSILEK NEBO TONÁŽE Okamžité: Od 1. prosince 1989 dalo Rakousko na brennerské tranzitní trati do provozu 39 dalších vlaků pro železniční a kombinovanou nákladní dopravu. Krátkodobé: Krátkodobá výstavba zvýší kapacitu tranzitní přepravy po železnici přes Rakousko více než dvojnásobně. Kromě toho dojde od roku 1996 v závislosti na použité technologii kombinované dopravy ke zvýšení roční kapacity kombinované dopravy až o 1,8 milionu zásilek nebo až o 33 milionů tun. Střednědobé: Další výběrová výstavba zdvojených tratí a zvýšení bezpečnosti a zdokonalení provozu na tranzitních tratích umožní tuto kapacitu zvyšovat do roku 1998 o dalších 10 milionů tun ročně. Dlouhodobé: Na trase Pyhrn – Schober bude zaveden obousměrný provoz. Brennerský tunel by měl umožnit další zvýšení kapacity na brennerské trase až na 400 vlaků denně. V závislosti na zvolené technologii by nově vytvořená kapacita kombinované železniční dopravy měla po roce 2010 vzrůst na 60 až 89 milionů tun ročně. Definice: “okamžité”: k dispozici od 1. ledna 1995, “krátkodobé”: k dispozici od konce roku 1995, “střednědobé”: k dispozici od konce roku 1997, “dlouhodobé”: k dispozici: – na trase Pyhrn – Schober od konce roku 2000, – na brennerské trase od konce roku 2010. _________________ PŘÍLOHA 4 uvedená v čl. 11 odst. 2 písm. a) protokolu Rok (1) Procento ekobodů (2) Ekobody pro Rakousko a současné členské státy (3) 1991 (základ) 100,0 % 23 306 580 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 71,7 % 65,0 % 59,1 % 54,8 % 51,9 % 49,8 % 48,5 % 44,8 % 40,0 % 16 710 818 15 149 277 13 774 189 12 772 006 12 096 115 11 606 677 11 303 691 10 441 348 9 322 632 Čísla uvedená ve sloupci 3 musí být upravena postupem podle článku 16 s ohledem na tranzitní jízdy těžkými nákladními vozidly evidovanými ve Finsku a Švédsku, a to se zřetelem na orientační hodnoty pro dotyčné země, vypočtené na základě počtu tranzitních jízd v roce 1991, a standardní hodnotu emisí NOx 15,8 gramů NOx/kWh. _______________ PŘÍLOHA 5 VÝPOČET A SPRÁVA EKOBODŮ uvedené v čl. 11 odst. 2 písm. b) protokolu 1. Za každé těžké nákladní vozidlo a za každou jízdu přes Rakousko (v kterémkoli z obou směrů) musí řidič předložit tyto doklady: a) doklad vykazující hodnotu COP emisí NOx za dotyčné vozidlo, b) platnou kartu ekobodů vydanou příslušným orgánem. Co se týče písmene a) V případě těžkých nákladních vozidel evidovaných po 1. říjnu 1990 je dokladem vykazujícím hodnotu COP osvědčení vydané příslušným orgánem, které podrobně uvádí úřední hodnotu COP emisí NOx, nebo osvědčení o schválení typu uvádějící datum evidence a hodnotu stanovenou pro účely schvalování typu. Ve druhém případě je hodnotou COP schválení typu zvýšené o 10 %. Jakmile je tato hodnota u některého vozidla schválena, nemůže již být během existence tohoto vozidla změněna. V případě vozidel evidovaných do 1. října 1990 a vozidel, za které nebylo předloženo žádné osvědčení, se stanoví hodnota COP ve výši 15,8 g/kWh. Co se týče písmene b) Karta ekobodů musí obsahovat určitý počet bodů a musí být potvrzena na základě hodnoty COP dotyčného vozidla takto: 1. každý g/kWh NOx emisí, odpovídající hodnotě vykázané v dokladu uvedeném v odst. 1 písm. a), se počítá jako 1 bod; 2. zlomky gramu se zaokrouhlují na další celý bod, jestliže se rovnají nebo jsou vyšší než 0,5, jinak se neberou v úvahu. 2. Komise postupem podle článku 16 podrobně vypočítá v tříměsíčních intervalech počet jízd a průměrnou výši emisí těžkých nákladních vozidel za každou státní příslušnost. 3. V případě, na který se vztahuje čl. 11 odst. 2 písm. c), se počet ekobodů na následující rok stanoví takto: Z průměrné čtvrtletní hodnoty emisí NOx nákladních vozidel v běžném roce, vypočtené podle výše uvedeného odstavce 2, se na základě její extrapolace určí průměrné hodnoty emisí pro následující rok. Takto odhadnutá hodnota, vynásobená číslem 0,0658 a počtem ekobodů uvedeným v příloze 4 na rok 1991, pak představuje počet ekobodů pro příslušný rok. _______________ Protokol č. 10 o používání zvláštních rakouských termínů německého jazyka v rámci Evropské unie V rámci Evropské unie se použijí následující ustanovení: 1. Zvláštní rakouské termíny německého jazyka, obsažené v rakouském právním řádu a uvedené v příloze tohoto protokolu, mají stejné postavení a mohou být používány se stejným právním účinkem jako odpovídající termíny, které jsou používány v Německu a uvedeny ve zmíněné příloze. 2. V německé verzi nových právních aktů se zvláštní rakouské termíny uvedené v příloze tohoto protokolu doplňují v příslušné formě k termínům používaným v Německu. _______________ PŘÍLOHA Rakousko Úřední věstník Evropských společenství Beiried Roastbeef Eierschwammerl Pfifferlinge Erdäpfel Kartoffeln Faschiertes Hackfleisch Fisolen Grüne Bohnen Grammeln Grieben Hüferl Hüfte Karfiol Blumenkohl Kohlsprossen Rosenkohl Kren Meerrettich Lungenbraten Filet Marillen Aprikosen Melanzani Aubergine Nuß Kugel Obers Sahne Paradeiser Tomaten Powidl Pflaumenmus Ribisel Johannisbeeren Rostbraten Hochrippe Schlögel Keule Topfen Quark Vogerlsalat Feldsalat Weichseln Sauerkirschen ZÁVĚREČNÝ AKT (94/C 241/09) I. ZNĚNÍ ZÁVĚREČNÉHO AKTU Zplnomocnění zástupci: JEHO VELIČENSTVA KRÁLE BELGIČANŮ, JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY DÁNSKA, PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY, JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠPANĚLSKA, PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA IRSKA, PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY, JEHO KRÁLOVSKÉ VÝSOSTI VELKOVÉVODY LUCEMBURSKA, JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NIZOZEMSKA, JEHO VELIČENSTVA KRÁLE NORSKA, SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA FINSKÉ REPUBLIKY, JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠVÉDSKA, JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, Shromážděni na Korfu dne dvacátého čtvrtého června tisíc devět set devadesát čtyři u příležitosti podpisu Smlouvy o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii, potvrzují skutečnost, že v rámci konference mezi členskými státy Evropské unie a Norským královstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím byly vypracovány a přijaty následující dokumenty: I. Smlouvu o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii, II. Akt o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv, III. níže uvedené dokumenty, které se připojují k Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv: A. Příloha I: Seznam uvedený v článku 29 aktu o přistoupení Příloha II: Seznam uvedený v článku 30 aktu o přistoupení Příloha III: Ustanovení uvedená v článku 32 aktu o přistoupení Příloha IV: Seznam uvedený v čl. 39 odst. 1 aktu o přistoupení Příloha V: Seznam uvedený v čl. 39 odst. 5 aktu o přistoupení Příloha VI: Seznam uvedený v článcích 54, 73, 97 a 126 aktu o přistoupení Příloha VII: Seznam uvedený v článku 56 aktu o přistoupení Příloha VIII: Ustanovení uvedená v článku 69 aktu o přistoupení Příloha IX: Seznam uvedený v čl. 71 odst. 2 aktu o přistoupení Příloha X: Ustanovení uvedená v článku 84 aktu o přistoupení Příloha XI: Seznam uvedený v článku 99 aktu o přistoupení Příloha XII: Ustanovení uvedená v článku 112 aktu o přistoupení Příloha XIII: Seznam uvedený v čl. 138 odst. 5 aktu o přistoupení Příloha XIV: Seznam uvedený v článku 140 aktu o přistoupení Příloha XV: Seznam uvedený v článku 151 aktu o přistoupení Příloha XVI: Seznam uvedený v čl. 165 odst. 1 aktu o přistoupení Příloha XVII: Seznam uvedený v čl. 165 odst. 2 aktu o přistoupení Příloha XVIII: Seznam uvedený v článku 167 aktu o přistoupení Příloha XIX: Seznam uvedený v článku 168 aktu o přistoupení B. Protokol č. 1 o statutu Evropské investiční banky Protokol č. 2 o Alandách Protokol č. 3 o Saamech Protokol č. 4 o ropném odvětví v Norsku Protokol č. 5 o příspěvcích nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli Protokol č. 6 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku Protokol č. 7 o Svalbardu Protokol č. 8 o volbách do Evropského parlamentu v některých členských státech, konaných v mezidobí Protokol č. 9 o silniční, železniční a kombinované dopravě v Rakousku Protokol č. 10 o používání zvláštních rakouských termínů německého jazyka v rámci Evropské unie C. Znění: – Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii spolu se smlouvami o jejich změně nebo doplnění, včetně Smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, a dále Smlouvy o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, – Smlouvy o Evropské unii, ve finském, norském a švédském jazyce. Zplnomocnění zástupci dále přijali níže uvedená prohlášení, která se připojují k tomuto závěrečnému aktu. 1. Společné prohlášení o společné zahraniční a bezpečnostní politice 2. Společné prohlášení k čl. 157 odst. 4 aktu o přistoupení 3. Společné prohlášení o Soudním dvoru Evropských společenství 4. Společné prohlášení o uplatňování Smlouvy o Euratomu 5. Společné prohlášení o objektech vedlejšího bydlení 6. Společné prohlášení o normách pro ochranu životního prostředí a zdraví a pro bezpečnost výrobků 7. Společné prohlášení k článkům 32, 69, 84 a 112 aktu o přistoupení 8. Společné prohlášení o institucionálních postupech smlouvy o přistoupení 9. Společné prohlášení k článku 172 aktu o přistoupení Na Korfu dne dvacátého čtvrtého června tisíc devět set devedasát čtyři. Pour Sa Majesté le Roi des Belges Voor Zijne Majesteit de Koning der Belgen Fűr Seine Majestät der König der Belgier Jean-Luc DEHAENE W.CLAES Ph.de SCHOUTHETHEETE de TERVARENT For Hendes Majestćt Danmarks Dronning P.L.RASMUSSEN PETERSEN RIBERHOLDT Fűr den Präsidenten der Bundesrepublik Deutschland KOHL KINKEL KYAW Ăéá ôďí Đńüĺäńď ôçň ĹëëçíéęŢň Äçěďęńáôßáň PAPANDREOU PAPOULIAS PANGALOS Por Su Majestad el Rey de Espaňa MÁRQUES MADARIAGA WESTENDORP y CABEZA Pour le Président de la République française BALLADUR JUPPÉ LAMASSOURE BOISSIEU Thar ceann Uachtarán na hÉireann For the President of Ireland REYNOLDS SPRING McKERNAN Per il Presidente della Repubblica italiana BERLUSCONI MARTINO CAPUTO Pour Son Altesse Royale le Grand-Duc de Luxembourg SANTER J.F.POOS KASEL Voor Hare Majesteit de Koningin der Nederlanden LUNNERS KOOIJMANS B.R.BOT For Hans Majestet Konget av Norge HARLEM BRUNDTLAND TORE GODAL KNUDSEN BERG Fűr den Bundespräsidenten der Republik Ősterreich VRANITZKY MOCK STACHER SCHEICH Pelo Presidente da República Portuguesa CAVACO SILVA BARROSO MARTINS Suomen Tasavallan Presidentin puolesta Főr Republiken Finlands President AHO SALOLAINEN HAAVISTO JUPPÉ För Hans Mjestät Konungen av Sverige BILDT UGGLAS DINKELSPIEL For Her Majesty the Queen of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland MAJOR HURD HEATHCOAT-AMORY II. PROHLÁŠENÍ PŘIJATÁ ZPLNOMOCNĚNÝMI ZÁSTUPCI 1. Společné prohlášení o společné zahraniční a bezpečnostní politice 1. Unie bere na vědomí potvrzení Norska, Rakouska, Finska a Švédska o plném přijetí práv a povinností spojených s Unií a s jejím institucionálním rámcem, známých jako acquis communautaire, jak se vztahují na současné členské státy. To zahrnuje zejména obsah, zásady a politické cíle smluv, včetně Smlouvy o Evropské unii. Unie a Norské království, Rakouská republika, Finská republika a Švédské království se shodly na tom, že: – přistoupení k Unii má posílit vnitřní soudržnost Unie a její schopnost efektivně postupovat v zahraniční a bezpečnostní politice; – nové členské státy budou ode dne přistoupení připraveny a schopny plně a aktivně se účastnit na společné zahraniční a bezpečnostní politice, jak je vymezena ve Smlouvě o Evropské unii; – nové členské státy přijmou při přistoupení úplně a bezvýhradně všechny cíle Smlouvy, ustanovení její hlavy V a k ní připojená prohlášení; – nové členské státy budou připraveny a schopny podporovat specifické politiky Unie platné v době jejich přistoupení. 2. Pokud jde o povinnosti členských států vyplývající ze Smlouvy o Evropské unii týkající se provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, má se za to, že právní řád přistupujících zemí bude v den přistoupení slučitelný s acquis communautaire. _____________ 2. Společné prohlášení k čl. 157 odst. 4 aktu o přistoupení Nové členské státy se budou podílet na systému, který zahrnuje střídání tří generálních advokátů v abecedním pořadí používaném v současné době, přičemž se rozumí, že Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené království se tohoto systému neúčastní, protože každý z těchto států má svého stálého generálního advokáta. Abecední pořadí je tedy toto: Belgique (1988-1994), Danmark (1991-1997), Ellas (1994-2000), Ireland, Luxembourg, Nederland, Norge, Österreich, Portugal, Suomi, Sverige. Z toho vyplývá, že od přistoupení bude jmenován jeden generální advokát španělské státní příslušnosti a jeden irské státní příslušnosti. Funkční období španělského generálního advokáta skončí dne 6. října 1997 a funkční období irského generálního advokáta skončí dne 6. října 2000. _____________ 3. Společné prohlášení o Soudním dvoru Evropských společenství Rada přijme na žádost Soudního dvora taková dodatečná opatření, která se mohou po přistoupení nových členských států ukázat nezbytná, aby bylo možno zvýšit počet generálních advokátů na devět a provést nezbytné úpravy podle ustanovení čl. 32a třetího pododstavce Smlouvy o ESUO, čl. 166 třetího pododstavce Smlouvy o ES a čl. 138 třetího pododstavce Smlouvy o Euratomu. _____________ 4. Společné prohlášení o uplatňování Smlouvy o Euratomu Smluvní strany, připomínajíce, že Smlouvy, na kterých je Evropská unie založena, se vztahují na všechny členské státy na nediskriminačním základě a aniž jsou dotčena pravidla upravující vnitřní trh, potvrzují, že členské státy jako smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii rozhodují o tom, zda budou vyrábět jadernou energii či nikoliv, a to podle zaměření své politiky. Pokud jde o konečnou fázi jaderného palivového cyklu, odpovídá každý členský stát za určení své vlastní politiky. _____________ 5. Společné prohlášení o objektech vedlejšího bydlení V acquis communautaire nic nebrání jednotlivým členským státům v přijímání vnitrostátních, regionálních a místních opatření týkajících se objektů vedlejšího bydlení, pokud jsou nezbytná pro územní plánování a ochranu životního prostředí a uplatňují se bez přímé či nepřímé diskriminace mezi státními příslušníky členských států v souladu s acquis communautaire. _____________ 6. Společné prohlášení o normách pro ochranu životního prostředí a zdraví a pro bezpečnost výrobků Smluvní strany zdůrazňují velký význam podporování vysoké úrovně zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí jako součásti činnosti Společenství, v souladu s cíli a kritérii stanovenými ve Smlouvě o Evropské unii. V této souvislosti se rovněž odvolávají na usnesení ze dne 1. února 1993 o programu Společenství pro politiku a činnosti ve vztahu k životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji. Smluvní strany, uvědomujíce si zájem nových členských států na zachování norem, které tyto státy v některých oblastech zavedly, zejména vzhledem k jejich zvláštním zeměpisným a klimatickým podmínkám, se dohodly výjimečně a pro zvláštní případy na postupu přezkoumání současného acquis communautaire za plné účasti nových členských států a za podmínek stanovených ve smlouvě o přistoupení. Aniž je dotčen výsledek dohodnutého postupu přezkoumání, zavazují se smluvní strany vyvinout veškeré úsilí k uzavření tohoto postupu před uplynutím stanoveného přechodného období. Na konci přechodného období bude acquis communautaire použitelné v celém rozsahu v nových členských státech za stejných podmínek jako v současných členských státech Unie. _____________ 7. Společné prohlášení k článkům 32, 69, 84 a 112 aktu o přistoupení Smluvní strany připomínají, že na zasedání ministrů dne 21. prosince 1993 konference konstatovaly, že: – cílem dohodnutého řešení je přijmout rozhodnutí před skončením přechodného období, – výsledek nebude dotčen přezkoumáním acquis communautaire, – při přezkumu vezme Unie v úvahu také kritéria stanovená v čl. 130r odst. 3 Smlouvy o ES. _____________ 8. Společné prohlášení o institucionálních postupech smlouvy o přistoupení Při přijímání institucionálních ustanovení smlouvy o přistoupení se členské státy a kandidátské země dohodly, že mezivládní konference, která se má konat v roce 1996, posoudí při přezkoumávání legislativní role Evropského parlamentu a ostatních záležitostí obsažených ve Smlouvě o Evropské unii otázky týkající se počtu členů Komise a přidělování váhy hlasům členských států v Radě. Posoudí rovněž opatření považovaná za nezbytná k usnadnění práce orgánů a k zaručení jejich účinného působení. _____________ 9. Společné prohlášení k článku 172 aktu o přistoupení Smluvní strany berou na vědomí, že každá změna Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Dohody mezi státy ESVO o založení Kontrolního úřadu a Soudního dvora vyžaduje souhlas dotčených smluvních stran. _____________ Zplnomocnění zástupci vzali na vědomí výměnu dopisů týkající se postupů pro přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být učiněna v době před přistoupením, jíž bylo dosaženo na konferenci mezi Evropskou unií a státy, které požádaly o přistoupení k ní a která je připojena k tomuto závěrečnému aktu. Konečně byla učiněna tato prohlášení, která jsou připojena k tomuto závěrečnému aktu: A. Společná prohlášení současných členských států a Norského království 10. Společné prohlášení o řízení zdrojů rybolovu ve vodách severně od 62° severní šířky 11. Společné prohlášení o dvanáctimílovém limitu 12. Společné prohlášení o vlastnictví rybářských plavidel 13. Společné prohlášení o dodávkách surovin pro zpracovatelský průmysl produktů rybolovu v severním Norsku 14. Prohlášení k článku 147 o norském potravinářském průmyslu 15. Společné prohlášení o Svalbardu B. Společná prohlášení současných členských států a Rakouské republiky 16. Společné prohlášení o volném pohybu pracovníků 17. Společné prohlášení o ochranných opatřeních podle dohod se zeměmi střední a východní Evropy 18. Společné prohlášení o řešení nevyřešených technických otázek v oblasti dopravy 19. Společné prohlášení o hmotnostech a rozměrech silničních nákladních vozidel 20. Společné prohlášení o brennerském tunelu 21. Společné prohlášení k článkům 6 a 76 aktu o přistoupení C. Společná prohlášení současných členských států a Finské republiky 22. Společné prohlášení o ochraně finských dopravních spojů 23. Společné prohlášení o zásilkách radioaktivního odpadu 24. Společné prohlášení o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní D. Společná prohlášení současných členských států a Švédského království 25. Společné prohlášení o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní 26. Společné prohlášení k článku 127 aktu o přistoupení E. Společná prohlášení současných členských států a různých nových členských států 27. Společné prohlášení Norska, Rakouska a Švédska o PCB/PCT 28. Společné prohlášení o severské spolupráci 29. Společné prohlášení o počtu zvířat způsobilých pro prémii na krávy bez tržní produkce mléka v Norsku a ve Finsku 30. Společné prohlášení Finska a Švédska o rybolovných právech v Baltském moři 31. Prohlášení o zpracovatelském průmyslu v Rakousku a Finsku F. Prohlášení současných členských států 32. Prohlášení o Alandách 33. Prohlášení o relativní stabilitě 34. Prohlášení o řešení problémů životního prostředí způsobených provozem těžkých nákladních vozidel 35. Prohlášení o plnění závazků v zemědělských otázkách vyplývajících z právních nástrojů, které nejsou obsaženy v aktu o přistoupení 36. Prohlášení o agro-environmentálních opatřeních 37. Prohlášení o horských a méně příznivých oblastech G. Prohlášení Norského království 38. Prohlášení Norského království o norštině 39. Prohlášení Norského království o otázkách Saamů 40. Prohlášení Norského království o transparentnosti H. Prohlášení Rakouské republiky 41. Prohlášení Rakouské republiky k článku 109g Smlouvy o ES 42. Prohlášení Rakouské republiky o televizním vysílání 43. Prohlášení Rakouské republiky o cenách kombinované dopravy na brennerské trase 44. Prohlášení Rakouské republiky k článku 14 protokolu č. 9 o silniční, železniční a kombinované dopravě v Rakousku I. Prohlášení Finské republiky 45. Prohlášení Finské republiky o transparentnosti J. Prohlášení Švédského království 46. Prohlášení Švédského království o sociální politice 47. Prohlášení Švédského království o otevřené veřejné správě a prohlášení učiněné Unií v odpověď K. Prohlášení různých nových členských států 48. Společné prohlášení Norského království a Švédského království o rybolovu 49. Prohlášení Norska, Rakouska, Finska a Švédska k článkům 3 a 4 aktu o přistoupení 50. Prohlášení Finské republiky a Švédského království o monopolech na alkohol _____________ III. OSTATNÍ PROHLÁŠENÍ A. Společná prohlášení současných členských států a Norského království 10. Společné prohlášení o řízení rybolovných zdrojů ve vodách severně od 62° severní šířky Smluvní strany berou na vědomí zranitelný a citlivý ekologický systém Barentsova moře a severních vod a uznávají zásadní potřebu zachování řádného řízení rybolovných zdrojů na základě udržitelné ochrany a optimálního využívání všech zásob v uvedených vodách. Shodují se na tom, že od začlenění těchto vod do společné rybářské politiky (SRP) bude toto začlenění založeno na současném režimu řízení za účelem dalšího uplatňování a zdokonalování současných technických, kontrolních a donucovacích norem. Shodují se na tom, že zřízené regionální námořní výzkumné a vědecké instituce v blízkosti dotčených vod by měly i nadále významně přispívat k rozhodovacímu procesu, aby byla zajištěna rychlá a nezbytná rozhodnutí v rámci SRP. Shodují se na tom, že jednání s Ruskem vedená v rámci SRP by měla být ovlivněna zásadami a postupy vypracovanými ve společné norsko-ruské komisi pro rybolov. Shodují se na tom, že současný systém, v jehož rámci se konají před jednáním s Ruskem konzultace s zúčastněnými rybářskými organizacemi, by měl být zachován. Dále se shodují na tom, že mezi cíle řízení a opatření patří to, aby: – bylo patřičně přihlíženo ke vzájemnému vztahu mezi rybami ve vícedruhovém řídícím výhledu, – řízení stavů ryb na širém moři bralo v úvahu skutečnost, že tyto druhy představují významný zdroj potravy pro jiné druhy, – bylo dlouhodobě zajištěno optimální a stabilní čerpání zásob ryb, – se při stanovení celkového přípustného odlovu (TAC) daného druhu patřičně přihlíželo k zachování zásob jiker k zajištění dostatečného doplňování stavů ryb, – úlovky demersálních druhů, které jsou považovány za odpovídající bezpečným biologickým limitům, byly udržovány v mezích jejich reprodukční schopnosti a braly v úvahu zvláštní podmínky, které jsou pro každý jednotlivý druh významné, – ohledně demersálních druhů, u nichž jsou bezpečné biologické limity překročeny, byla přijata opatření k jejich přebudování na udržitelnou úroveň při současném přihlédnutí k minimálním potřebám rybářského průmyslu, – byl nadále přikládán značný význam doporučením Poradního výboru pro řízení rybolovu. Smluvní strany uznávají, že zvláštní zájmy Norska jako pobřežního státu ve vodách severně od 62° severní šířky a všech ostatních dotčených stran musejí být při budoucím řízení těchto vod brány v úvahu podle pravidel společné rybářské politiky. Kromě toho a při dočasné odchylce od pravidel za účelem podpory postupné integrace Norska do společné rybářské politiky se strany dohodly, že ode dne přistoupení: 1. je Norsko oprávněno stanovit úrovně SRP a zachovat svou dohodu o rybolovu s Ruskem po přechodnou dobu, nejdéle do 1. července 1998; během této přechodné doby Norsko zajišťuje určování úrovně SRP a řízení této dohody v úzké součinnosti s Komisí; 2. může Norsko udržovat v těchto vodách nediskriminujícím způsobem svůj stávající systém: – technických předpisů po přechodnou dobu 1 roku, – zákazu vyhazování odpadů do moře po přechodnou dobu 3 let, – kontrolních opatření, a zejména uzavírání a otevírání citlivých oblastí po přechodnou dobu 3 let. Během těchto přechodných období Unie posoudí, jak je možné tyto regulační mechanismy nejlépe začlenit do společné rybářské politiky. _____________ 11. Společné prohlášení o dvanáctimílovém limitu Smluvní strany uznávají, že pro Norsko má velký význam zachování životaschopných rybářských společenstev v pobřežních regionech. Při přezkoumávání současné úpravy přístupu do vod v dvanáctimílovém limitu za účelem rozhodnutí o budoucích úpravách budou orgány Unie věnovat zájmům těchto společenstev v členských státech zvláštní pozornost. _____________ 12. Společné prohlášení o vlastnictví rybářských plavidel Smluvní strany berou na vědomí rozsudky Soudního dvora Evropských společenství a uznávají, že v rámci společné rybářské politiky je jedním z cílů systému národních kvót, které jsou přidělovány členským státům podle zásady relativní stability, ochrana zvláštních potřeb regionů, kde je místní obyvatelstvo zvláště závislé na rybolovu a s ním spojených odvětvích. Tento cíl může odůvodnit podmínky určené k zajištění toho, aby mezi plavidly, která loví v rámci kvót členského státu a tímto členským státem existovala skutečná hospodářská vazba, jestliže účelem uvedených podmínek je zajistit obyvatelstvu závislému na rybolovu a s ním spojených odvětvích prospěch z uvedených kvót. _____________ 13. Společné prohlášení o dodávkách surovin pro zpracovatelský průmysl produktů rybolovu v severním Norsku Smluvní strany berou na vědomí žádost Norského království ohledně zásobování zpracovatelského průmyslu produktů rybolovu v severním Norsku surovinami a uznávají potřebu zajistit uspokojivou vyváženost těchto dodávek s ohledem na zvláštní situaci tohoto průmyslu. Tato skutečnost bude po přistoupení Norska vzata Unií v úvahu při stanovení autonomních celních kvót na ryby pro zpracovatelský průmysl. _____________ 14. Prohlášení k článku 147 o norském potravinářském průmyslu Smluvní strany berou na vědomí toto prohlášení Komise: “Při posuzování možné žádosti Norska týkající se opatření, která mají být přijata v případě vážného narušení trhu, přihlédne Komise ke konkrétnímu problému restrukturalizace norského potravinářského průmyslu a zajistí dostatečně rychlé přijetí každého nezbytného opatření, aby se předešlo dlouhodobé újmě. Opatření přijatá Komisí mohou po dobu tří let zahrnovat systém monitorování a orientační stropy, které umožní, aby otevření trhu nezpůsobilo taková narušení, jež by překážela nezbytné restrukturalizaci potravinářského průmyslu v Norsku, pokud jde o tyto výrobky vyráběné z domácích zemědělských surovin: masné výrobky, mouka, krmné směsi, zpracovaný hrách a mrkev a mléčné výrobky kromě másla, sušeného odstředěného mléka a měkkého sýra.” _____________ 15. Společné prohlášení o Svalbardu Smluvní strany se dohodly na tom, že přístup flotil členských států EU k rybolovným zdrojům ve vodách do 200 mil kolem Svalbardu za účelem využití rybolovných kvót stanovených Unií zůstane beze změny, v souladu se současným stavem rybolovu. Strany se dále dohodly, že živé zdroje v uvedených vodách musí být řízeny takovým způsobem, aby poskytovaly členským státům EU trvalé a udržitelné úlovky, které odpovídají jejich rybolovným právům v uvedených vodách. Takové řízení zejména nesmí omezovat možnosti flotil členských států EU lovit do plné výše kvót a musí plně respektovat provádění běžných rybářských činností. _____________ B. Společná prohlášení současných členských států a Rakouské republiky 16. Společné prohlášení o volném pohybu pracovníků Jestliže by přistoupení Rakouska vedlo k potížím v otázce volného pohybu pracovníků, může být tato věc předložena orgánům Společenství za účelem dosažení řešení tohoto problému. Takové řešení musí být v plném souladu s ustanoveními Smluv (včetně Smlouvy o Evropské unii) a s ustanoveními přijatými na jejich základě, zejména s těmi, které se týkají volného pohybu pracovníků. _____________ 17. Společné prohlášení o ochranných opatřeních podle dohod se zeměmi střední a východní Evropy 1. Evropské dohody mezi Společenstvími a jejich členskými státy a zeměmi střední a východní Evropy obsahují ustanovení, na základě kterých Společenství přijímají vhodná ochranná opatření za určitých podmínek, které jsou stanoveny v uvedených dohodách. 2. Při posuzování a přijímání opatření podle uvedených ustanovení se mohou Společenství dovolávat situace producentů nebo regionů v jednom nebo ve více členských státech. 3. Pravidla Společenství pro uplatňování ochranných opatření, včetně řízení kvót Společenství, zajišťují, aby byly zájmy členských států brány plně v úvahu v souladu s příslušnými postupy. _____________ 18. Společné prohlášení o řešení nevyřešených technických otázek v oblasti dopravy Rakouská republika a Společenství prohlašují, že jsou připraveni vzájemnou dohodou před přistoupením Rakouska vyřešit v rámci Výboru ES a Rakouska pro tranzit nevyřešené technické otázky, a to zejména: a) otázky týkající se systému ekobodů: – výměna motoru motorových vozidel evidovaných před 1. říjnem 1990, – změna trakční jednotky, – nadnárodní soupravy vozidel, – rozlišování ve prospěch rakouských vozidel v tranzitu během přepravy mezi dvěma třetími zeměmi; b) jiné otázky: – řešení v rámci Společenství pro dohodu “Lofer” ze dne 29. června 1993 mezi Rakouskem a Německem, – seznam terminálů, na které se vztahuje čl. 2 odst. 5 správní dohody (doprava “Fürnitz”), – těžká a objemná přeprava (“výjimečné náklady”). _____________ 19. Společné prohlášení o hmotnostech a rozměrech silničních nákladních vozidel Smluvní strany berou na vědomí, že Rakouská republika vyhoví acquis communautaire v oblasti nejvyšších povolených hmotností a rozměrů těžkých nákladních vozidel povolením, bez pokuty, 38 tun s tolerancí 5 %. _____________ 20. Společné prohlášení o brennerském tunelu Rakousko, Německo, Itálie a Společenství aktivně pracují na dokončení přípravných studií k výstavbě brennerského tunelu, které mají být předány v červnu 1994. Rakousko, Německo a Itálie se zavazují dospět k rozhodnutí o výstavbě tunelu do 31. října 1994. Společenství prohlašuje, že je v případě kladného rozhodnutí těchto tří států připraveno podpořit výstavbu na základě dostupných finančních nástrojů Společenství. _____________ 21. Společné prohlášení k článkům 6 a 76 aktu o přistoupení Rakouská republika a Společenství potvrzují svůj záměr prostřednictvím vhodných jednání zajistit, aby ode dne přistoupení nepožívali dopravci ze třetích zemí, zejména ze Slovinska a Švýcarska, při tranzitu těžkými nákladními vozidly přes rakouské území příznivější zacházení než dopravci z EU. _____________ C. Společná prohlášení současných členských států a Finské republiky 22. Společné prohlášení o ochraně finských dopravních spojů Smluvní strany, uznávajíce, že pro Finsko jsou vzhledem k zeměpisné poloze námořní trasy zvláště důležité a jejich zajišťování vzhledem ke klimatickým podmínkám zvlášť obtížné, se shodují na tom, že je nutno věnovat řádnou pozornost udržování a rozvoji finských námořních spojů se zbytkem Unie v rámci odpovídajících iniciativ Unie, zejména ve spojení s rozvojem transevropských sítí v severní Evropě. _____________ 23. Společné prohlášení o zásilkách radioaktivního odpadu Smluvní strany potvrzují, že právní předpisy ES nezavazují členský stát k přijetí konkrétní zásilky radioaktivního odpadu z jiného členského státu. _____________ 24. Společné prohlášení o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní Smluvní strany zdůrazňují význam nešíření zbraní hromadného ničení a svou pokračující podporu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Potvrzují, že plnění závazků vyplývajících z NPT je nadále odpovědností států, aniž je dotčena odpovědnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a Evropského společenství pro atomovou energii týkající se provádění čl. III odst. 1 a 4 NPT. Připomínají, že jsou zavázány provádět ustanovení uvedená ve směrnicích Skupiny jaderných dodavatelů a, jako podmínku dodávek, zajišťovat dodržování záruk MAAE v plném rozsahu v těch státech nevlastnících jaderné zbraně, kterým jsou dodávány jaderné materiály a zařízení zvláště navržené nebo připravené ke zpracování, použití nebo k výrobě jaderných materiálů. Aniž jsou dotčeny její závazky podle Smlouvy o Euratomu, potvrzuje Finská republika, že při plnění svých povinností vyplývajících z NPT bude úzce spolupracovat s MAAE jako členský stát MAAE, jakož i v rámci INFCIRC/193. _____________ D. Společná prohlášení současných členských států a Švédského království 25. Společné prohlášení o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní Smluvní strany zdůrazňují význam nešíření zbraní hromadného ničení a svou pokračující podporu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Potvrzují, že plnění závazků vyplývajících z NPT je nadále odpovědností států, aniž je dotčena odpovědnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a Evropského společenství pro atomovou energii týkající se provádění čl. III odst. 1 a 4 NPT. Připomínají, že jsou zavázány provádět ustanovení uvedená ve směrnicích Skupiny jaderných dodavatelů a, jako podmínku dodávek, zajišťovat dodržování záruk MAAE v plném rozsahu v těch státech nevlastnících jaderné zbraně, kterým jsou dodávány jaderné materiály a zařízení zvláště navržené nebo připravené ke zpracování, použití nebo k výrobě jaderných materiálů. Aniž jsou dotčeny jeho závazky podle Smlouvy o Euratomu, potvrzuje Švédské království, že při plnění svých povinností vyplývajících z NPT bude úzce spolupracovat s MAAE jako členský stát MAAE, jakož i v rámci INFCIRC/193. _____________ 26. Společné prohlášení k článku 127 aktu o přistoupení Směrnice pro jednání připojené k rozhodnutí Rady, kterým se Komise zmocňuje ke sjednání protokolů k dvoustranným dohodám a ujednáním uvedeným v článku 127, musí být v souladu se závěry dohodnutými se Švédskem v rámci konference. _____________ E. Společná prohlášení současných členských států a různých nových členských států 27. Společné prohlášení Norska, Rakouska a Švédska o PCB/PCT Smluvní strany berou na vědomí, že na jejich území je výroba PCB a PCT zakázána a že recyklace těchto produktů se již neprovádí. Do přijetí právních předpisů ES, které také zakáží recyklaci PCB a PCT, nemají smluvní strany námitek proti zachování tohoto zákazu ve vnitrostátních právních předpisech. _____________ 28. Společné prohlášení o severské spolupráci Smluvní strany berou na vědomí, že Švédsko, Finsko a Norsko jako členové Evropské unie zamýšlejí pokračovat, v plném souladu s právem Společenství a jinými ustanoveními Smlouvy o Evropské unii, v severské spolupráci mezi sebou a s dalšími zeměmi a územími. _____________ 29. Společné prohlášení o počtu zvířat způsobilých pro prémii na krávy bez tržní produkce mléka v Norsku a ve Finsku Pokud v důsledku přistoupení dojde k neúměrnému poklesu objemů produkce jiných hlavních surovin, budou počty zvířat způsobilých pro prémii na krávy bez tržní produkce mléka v Norsku a ve Finsku přezkoumány. _____________ 30. Společné prohlášení Finska a Švédska o rybolovných právech v Baltském moři Smluvní strany berou na vědomí, že rozdělení rybolovných zdrojů ve vodách Společenství v Baltském moři bylo vypočteno na základě přerozdělení rybolovných práv převedených v referenčním období na bývalý SSSR a Polsko ve prospěch smluvních stran. V důsledku toho se smluvní strany dohodly na tom, že budoucí rozdělení rybolovných práv získaných v rámci dohod o rybolovu s Ruskem, se třemi baltskými státy a s Polskem nebude přihlížet k výměnám rybolovných práv, ke kterým došlo před rozšířením. _____________ 31. Prohlášení o zpracovatelském průmyslu v Rakousku a Finsku Smluvní strany se dohodly na: i) plném využívání opatření cíle 5 písm. a) ke zmírnění účinků přistoupení, ii) pružnosti ve vztahu k přechodným vnitrostátním programům podpor určeným k usnadnění restrukturalizace. _____________ F. Prohlášení současných členských států 32. Prohlášení o Alandách Pokud jde o právo volit a být volen v obecních volbách na Alandách, Unie připomíná, že čl. 8b odst. 1 Smlouvy o ES dovoluje vyhovět žádostem Finské republiky. Jestliže Finská republika vydá prohlášení podle článku 28, kterým se mění čl. 227 odst. 5 Smlouvy o ES, o tom, že se Smlouva o ES vztahuje na Alandy, stanoví Rada v případě potřeby do šesti měsíců postupem podle čl. 8b odst. 1 Smlouvy o ES podmínky pro použití uvedeného článku na zvláštní situaci na Alandách. _____________ 33. Prohlášení o relativní stabilitě Unie uznává význam zachování zásady relativní stability pro Norsko a členské státy, jako základu pro dosažení cíle stálého systému rozdělování možností rybolovu v budoucnosti. _____________ 34. Prohlášení o řešení problémů životního prostředí způsobených provozem těžkých nákladních vozidel Unie sděluje Rakousku, že Rada požádala Komisi, aby navrhla k přijetí rámec pro řešení problémů životního prostředí způsobených provozem těžkých nákladních vozidel. Tento rámec bude zahrnovat vhodná opatření pro zpoplatnění používání silnic, železniční infrastrukturu, zařízení kombinované dopravy a technické normy pro vozidla. _____________ 35. Prohlášení o plnění závazků v zemědělských otázkách vyplývajících z právních nástrojů, které nejsou obsaženy v aktu o přistoupení Evropská unie prohlašuje, že všechny právní nástroje nezbytné ke splnění výsledku jednání o přistoupení týkající se zemědělských otázek, které nejsou obsaženy v aktu o přistoupení (nové právní nástroje Rady použitelné po přistoupení a právní nástroje Komise) budou přijaty včas příslušnými postupy stanovenými v aktu o přistoupení samém nebo v acquis communautaire. Většina těchto právních nástrojů bude přijata v mezidobí v souladu s postupy stanovenými v aktu o přistoupení. Ostatní závazky týkající se zemědělských otázek, které vyplývají z jednání, budou plněny urychleně a včas. _____________ 36. Prohlášení o agroenvironmentálních opatřeních Unie přijme nezbytná opatření, aby umožnila novým členským státům rychle zavést agroenvironmentální programy ve prospěch jejich zemědělců v souladu s nařízením (EHS) č. 2078/92 a zajistila společné financování těchto programů v mezích rozpočtových možností. Unie uvádí, že jednotlivé nové členské státy mohou očekávat tyto částky: – Norsko 55 mil. ECU – Rakousko 175 mil. ECU – Finsko 135 mil. ECU – Švédsko 165 mil. ECU _____________ 37. Prohlášení o horských a méně příznivých oblastech Unie přijímá tvrzení nových členských států, že významný podíl jejich území je postižen trvalými přírodními nevýhodami a že by neprodleně měly být stanoveny hranice horských nebo některých méně příznivých oblastí podle směrnice Rady 75/268/EHS. Unie potvrzuje, že zamýšlí tyto oblasti vymezit podle acquis communautaire takto: – u Rakouska jako alpské země bude vymezení těchto oblastí založeno na kritériích používaných pro podobné oblasti v Německu, Itálii a Francii; – u Švédska umožní uznání severní zeměpisné šířky za relevantní kritérium pro účely čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 75/268/EHS zahrnout čtyři z pěti “oblastí s podporou zemědělství v severním Švédsku”; – u Norska umožní uznání severní zeměpisné šířky za relevantní kritérium pro účely čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 75/268/EHS a uplatnění odstavců 4 a 5 téhož článku zahrnout až 85 % plochy využívané k zemědělským účelům; – u Finska umožní uznání severní zeměpisné šířky za relevantní kritérium pro účely čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 75/268/EHS a změna článku 19 nařízení Rady (EHS) č. 2328/91 zahrnout až 85 % plochy využívané k zemědělským účelům ve smyslu čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 75/268/EHS. _____________ G. Prohlášení Norského království 38. Prohlášení Norského království o norštině Norské království prohlašuje, že při písemném používání norštiny jako úředního jazyka orgánů Společenství musí mít bokmĺl a nynorsk rovnocennÚ postavenÝ, p°iŢem× obecný pou×ÝvanÚ dokumenty, korespondence a obecný informaŢnÝ materißly se vypracovávají ve kterékoli z obou forem norského jazyka. _____________ 39. Prohlášení Norského království o otázkách Saamů S ohledem na článek 110A norské ústavy a na norský zákon č. 56 ze dne 12. července 1987, s ohledem na povinnosti a závazky stanovené Mezinárodním paktem OSN o občanských a politických právech z roku 1966, a zejména článkem 27 tohoto paktu, a Úmluvou MOP č. 169 o původních a kmenových obyvatelích v nezávislých zemích z roku 1989, Norsko se zavázalo k vytvoření podmínek, které umožní Saamům zachovávat a rozvíjet své prostředky obživy, jazyk, kulturu a způsob života. Komunity Saamů v tradičních oblastech saamských sídlišť jsou závislé na řadě tradičních hospodářských činností. Tyto činnosti jsou samy o sobě nedílnou součástí kultury Saamů a tvoří nezbytnou základnu pro další rozvoj způsobu života Saamů. Norská vláda s přihlédnutím k protokolu o Saamech prohlašuje, že bude v plnění svých povinností a závazků vůči Saamům pokračovat na tomto základě. _____________ 40. Prohlášení Norského království o transparentnosti Norské království vítá vývoj směrem k větší otevřenosti a transparentnosti, ke kterému dochází nyní v Unii. V Norsku je otevřenost veřejné správy, včetně přístupu veřejnosti k úředním záznamům, zásadou základního právního a politického významu. Norské království bude tuto zásadu nadále uplatňovat v souladu se svými právy a závazky člena Evropské unie. _____________ H. Prohlášení Rakouské republiky 41. Prohlášení Rakouské republiky k článku 109g Smlouvy o ES Rakouská republika bere na vědomí, že složení měnového koše ECU zůstává nezměněno a že s účastí Rakouska ve třetí etapě bude neodvolatelně stanovena hodnota šilinku vůči ECU. Rakouská republika bude nadále udržovat stabilitu šilinku a přispívat tak k uskutečnění hospodářské a měnové unie. Rakouská republika podporuje postupný přechod v etapách k jednotné evropské měně, protože kvalita plánované evropské měny je zajištěna předpoklady politiky stability obsažené ve Smlouvě o ES. _____________ 42. Prohlášení Rakouské republiky o televizním vysílání S odkazem na směrnici Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání Rakouská republika prohlašuje, že v souladu se stávajícím právními předpisy ES, jak je vykládá Soudní dvůr Evropských společenství, bude mít v případě přemístění za účelem obcházení jejích vnitrostátních právních předpisů možnost přijmout vhodná opatření. _____________ 43. Prohlášení Rakouské republiky o cenách kombinované dopravy na brennerské trase Rakouská republika prohlašuje, že je připravena v souladu s předpisy Společenství podporovat využívání kombinované dopravy nákladními vozidly po železnici na brennerské trase, a to úsilím o dosažení vhodné ceny za tuto dopravu na rakouském úseku, která by byla schopná konkurovat cenám za silniční přepravu. Rakouská republika konstatuje, že toto opatření bude přijato s tím, že se tržní dopad podpor poskytovaných Rakouskou republikou nesníží opatřeními přijatými na jiných úsecích výše uvedeného spoje kombinované dopravy nákladními vozidly po železnici. _____________ 44. Prohlášení Rakouské republiky k článku 14 protokolu č. 9 o silniční, železniční a kombinované dopravě v Rakousku Rakouská republika prohlašuje, že by správa ekobodů měla být od 1. ledna 1997 prováděna pomocí výpočetní techniky a že kontrola by měla být od 1. ledna 1997 prováděna elektronickými prostředky, podle požadavků čl. 14 odst. 1 protokolu č. 9. _____________ I. Prohlášení Finské republiky 45. Prohlášení Finské republiky o transparentnosti Finská republika vítá vývoj směrem k větší otevřenosti a transparentnosti, ke kterému dochází nyní v Unii. Ve Finsku je otevřenost veřejné správy, včetně přístupu veřejnosti k úředním záznamům, zásadou základního právního a politického významu. Finská republika bude tuto zásadu nadále uplatňovat v souladu se svými právy a závazky člena Evropské unie. _____________ J. Prohlášení Švédského království 46. Prohlášení Švédského království o sociální politice Při výměně dopisů mezi Švédským královstvím a Komisí, které jsou připojeny k celkovým závěrům 5. zasedání konference ministrů (CONF-S 81/93), obdrželo Švédské království ujištění ohledně švédské praxe v záležitostech trhu práce, a zejména systému určování pracovních podmínek v kolektivních smlouvách mezi sociálními partnery. _____________ 47. Prohlášení Švédského království o otevřené veřejné správě a prohlášení učiněné Unií v odpověď 1. Prohlášení Švédska Švédsko potvrzuje své úvodní prohlášení ze dne 1. února 1993 (CONF-S 3/93). Švédsko vítá vývoj směrem k větší otevřenosti a transparentnosti, ke kterému dochází nyní v Unii. Otevřenost veřejné správy, a zejména přístup veřejnosti k úředním záznamům a ústavní ochrana těch, kdo poskytují informace sdělovacím prostředkům, jsou a zůstanou i nadále základními zásadami, které tvoří součást švédského ústavního, politického a kulturního dědictví. 2. Prohlášení učiněné současnými členskými státy v odpověď Současné členské státy Evropské unie berou na vědomí jednostranné prohlášení Švédska o otevřenosti a transparentnosti. Vycházejí z toho, že Švédsko jako člen Evropské unie bude v tomto ohledu dodržovat právní předpisy Společenství v plném rozsahu. _____________ K. Prohlášení různých nových členských států 48. Společné prohlášení Norského království a Švédského království o rybolovu Při výměně dopisů mezi Norským královstvím a Švédským královstvím bylo dohodnuto, že Norsko zachová Švédsku práva rovnocenná s těmi, která jsou obsažena v dvoustranné dohodě o rybolovu z roku 1977. Množství a druhy budou v souladu s postupy stanovenými v dvoustranné dohodě převáděny na ročním základě po dvoustranných konzultacích a v souladu s článkem 9 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92. _____________ 49. Prohlášení Norska, Rakouska, Finska a Švédska k článkům 3 a 4 aktu o přistoupení Pokud jde o úmluvy nebo nástroje z oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí podle článku 3 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení, které jsou dosud projednávány, přijímají Norsko, Rakousko, Finsko a Švédsko body dohodnuté současnými členskými státy a Radou ke dni přistoupení a budou se tedy účastnit následných jednání ohledně uvedených úmluv a nástrojů pouze o těch bodech, které ještě zbývá vyřešit. _____________ 50. Prohlášení Finské republiky a Švédského království o monopolech na alkohol Konference ministrů byla na svém 5. zasedání dne 21. prosince 1993 informována o výměně dopisů mezi Komisí a Finskem a Komisí a Švédskem o monopolech na alkohol podle kapitoly 6: Politika hospodářské soutěže, zaznamenané v dokumentech CONF-SF 78/93 a CONF-S 82/93. IV. VÝMĚNA DOPISŮ mezi Evropskou unií a Norským královstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím o informačním a konzultačním postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením Dopis č. 1 Vážený pane, dovoluji si odvolat se na otázku, vznesenou v rámci jednání o přistoupení, týkající se informačního a konzultačního postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením Vaší země k Evropské unii. Potvrzuji, že Evropská unie je schopna souhlasit s takovým postupem, za podmínek uvedených v příloze tohoto dopisu, který by mohl být používán ode dne, kdy naše vyjednávací konference prohlásí jednání o rozšíření za ukončené s konečnou platností. Byl bych Vám vděčen, kdybyste potvrdil, že Vaše vláda s obsahem tohoto dopisu souhlasí. S veškerou úctou Dopis č. 2 Vážený pane, dovoluji si potvrdit příjem Vašeho dopisu, který zní takto: “Dovoluji si odvolat se na otázku, vznesenou v rámci jednání o přistoupení, týkající se informačního a konzultačního postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením Vaší země k Evropské unii. Potvrzuji, že Evropská unie je schopna souhlasit s takovým postupem, za podmínek uvedených v příloze tohoto dopisu, který by mohl být používán ode dne, kdy naše vyjednávací konference prohlásí jednání o rozšíření za ukončené s konečnou platností. Byl bych Vám vděčen, kdybyste potvrdil, že Vaše vláda s obsahem tohoto dopisu souhlasí.” Dovoluji si potvrdit, že má vláda s obsahem uvedeného dopisu souhlasí. S veškerou úctou Příloha Informační a konzultační postup při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením I. 1. K zajištění přiměřeného informování Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (dále jen “přistupující státy”) jsou všechny návrhy a sdělení Komise Evropských společenství, které by mohly vést k rozhodnutím Rady Evropské unie, dány na vědomí přistupujícím státům poté, co jsou předloženy Radě. 2. Konzultace se konají na odůvodněnou žádost přistupujícího státu, který v ní výslovně vyjádří své zájmy jako budoucí člen Unie a uvede své připomínky. 3. Správní rozhodnutí zpravidla nejsou důvodem ke konání konzultací. 4. Konzultace se konají v rámci prozatímního výboru složeného ze zástupců Unie a přistupujících států. 5. Členy uvedeného prozatímního výboru jsou za Unii členové Výboru stálých zástupců nebo osoby jimi jmenované pro tento účel. Komise je vyzvána k účasti na této práci. 6. Prozatímnímu výboru je nápomocen sekretariát, kterým je sekretariát konference, pokračující v činnosti za tímto účelem. 7. Konzultace se obvykle konají, jakmile přípravné práce, vedené na úrovni Unie s cílem přijmout rozhodnutí Rady, dospějí k vypracování společných obecných zásad, které umožňují účelné uspořádání těchto konzultací. 8. Jestliže po konzultacích zůstanou vážné obtíže, může být tato věc projednána na žádost přistupujícího státu na ministerské úrovni. 9. Výše uvedená ustanovení se obdobně vztahují i na rozhodnutí Rady guvernérů Evropské investiční banky. 10. Postup stanovený ve výše uvedených bodech se použije také na každé rozhodnutí, které má být přijato přistupujícími státy a které by mohlo mít důsledky pro závazky vyplývající z jejich postavení budoucích členů Unie. II. 1. Postup stanovený v části I se obdobně použije na návrhy rozhodnutí Rady, kterými se definují společné postoje ve smyslu článku J.2 Smlouvy o EU, nebo na přijetí společných akcí ve smyslu článku J.3, s výhradou následujících ustanovení. 2. Pokud návrh nebo sdělení předloží členský stát, dá přistupujícím státům tento návrh na vědomí předsednictví. 3. Pokud přistupující stát nevznese odůvodněné námitky, mohou se konzultace konat formou výměny telefaxových zpráv. 4. Konají-li se konzultace v rámci prozatímního výboru, mohou členové tohoto výboru za Unii být popřípadě členy politického výboru. III. 1. Postup stanovený v části I. se obdobně použije na návrhy rozhodnutí Rady, kterými se definují společné postoje nebo přijímají společné akce ve smyslu článku K.3 Smlouvy o EU, a také na vypracování úmluv uvedených ve zmíněném článku, s výhradou následujících ustanovení. 2. Pokud návrh nebo sdělení předloží členský stát, dá přistupujícím státům tento návrh na vědomí předsednictví. 3. Konají-li se konzultace v rámci prozatímního výboru, mohou členové tohoto výboru za Unii být popřípadě členy výboru uvedeného v článku K.4 Smlouvy o EU. IV. Norské království, Rakouská republika, Finská republika a Švédské království přijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby k jejich přistoupení k dohodám nebo smlouvám uvedeným v čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv došlo v mezích možností a za podmínek stanovených v uvedeném aktu ve stejné době jako ke vstupu smlouvy o přistoupení v platnost. Pokud dohody a smlouvy uvedené v článku 3, čl. 4 odst. 1 druhé větě a v čl. 4 odst. 2 existují jen v návrhu, nejsou ještě podepsány a pravděpodobně již nemohou být podepsány v období před přistoupením, budou přistupující státy vyzvány, aby se po podpisu smlouvy o přistoupení vhodnými postupy zapojily do přípravy uvedených návrhů v pozitivním duchu a takovým způsobem, který usnadní jejich uzavření. V. Při jednáních o protokolech o přechodu a o úpravách se zeměmi, které jsou smluvními stranami dohod, uvedenými v článcích 59, 76, 102 a 128 aktu o podmínkách přistoupení, se zástupci přistupujících států připojí k této práci jako pozorovatelé po boku zástupců stávajících členských států. Některé nepreferenční dohody, které Společenství uzavřelo a které zůstávají v platnosti po dni 1. ledna 1995, mohou být změněny nebo přizpůsobeny s cílem přihlédnout k rozšíření Unie. Tyto změny nebo přizpůsobení budou sjednány Společenstvím ve spojení se zástupci přistupujících států postupem uvedeným v předchozím pododstavci. VI. Uvedené orgány v patřičné době vypracují znění uvedená v článku 170 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv. ZÁPIS O PODPISU Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členské státy Evropské unie) a Norským královstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii (94/C 241/10) Zplnomocnění zástupci Belgického království, Dánského království, Spolkové republiky Německo, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Irska, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Portugalské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, členské státy Evropské unie, a zástupci Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království podepsali na Korfu dne 24. června 1994 Smlouvu o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii. Při této příležitosti učinilo Belgické království toto prohlášení: Podepsáním této smlouvy v zastoupení Belgického království uzavřely belgické federální orgány a Francouzské společenství, Vlámské společenství a Německy mluvící společenství v Belgii, Valonský region, Vlámský region a Region hlavního města Bruselu závazek na mezinárodní úrovni.” Ostatní signatářské státy smlouvy o přistoupení učinily toto prohlášení: Ostatní signatářské státy smlouvy o přistoupení mají za to, že jednostranné prohlášení Belgie je vysvětlením belgického ústavního práva, kterým nemůže být dotčena skutečnost, že smluvní stranou této smlouvy je Belgické království samé, které proto samo odpovídá vůči ostatním signatářským státům za plnění povinností, které touto smlouvou převzalo jako členský stát Evropské unie. Belgické království potvrdilo, že tak tomu skutečně je. Tento zápis bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropských společenství.
2013 Úřad vlády ČR | O přístupnosti