ZASTUPOVÁNÍ ČR PŘED SOUDNÍM DVOREM EU - DATABÁZE VLÁDNÍHO ZMOCNĚNCE

Řízení o předběžné otázce

Řízení o předběžné otázce je jedním z typů řízení před Soudním dvorem EU v Lucemburku. V rámci tohoto typu řízení se mohou soudy všech členských států Evropské unie v souladu s čl. 267 Smlouvy o fungování EU obracet na Soudní dvůr EU s otázkami na výklad či platnost práva Unie, jejichž vyřešení potřebují pro rozhodnutí ve sporech, které jsou jim předloženy. Účelem řízení o předběžné otázce je zajistit v celé Unii jednotný výklad unijního práva. S ohledem na konstrukci právního řádu Evropské unie se jedná o nejdůležitější soudní řízení před Soudním dvorem EU.

Řízení o předběžné otázce má obvykle čtyři fáze: (1) písemná fáze, (2) ústní fáze, (3) stanovisko generálního advokáta a (4) rozsudek ve věci. Celé řízení trvá standardně cca 17 měsíců.

Jakýkoli členský stát Evropské unie, tedy nejen ten, jehož vnitrostátní soud položil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku, se může stát účastníkem zahájeného řízení o předběžné otázce. Do řízení se může zapojit jak v jeho písemné, tak v ústní fázi, přičemž do druhé fáze se může zapojit nezávisle na tom, zda se účastnil fáze první. Pro účely zapojení se do řízení nemusí členský stát prokazovat žádný právní zájem.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost má Soudní dvůr obecnou pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách i v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Součástí obecného právního režimu se staly také oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, tato obecná pravomoc se nyní týká též vízové, azylové a přistěhovalecké politiky a jiných politik týkajících se pohybu osob. Soudní dvůr se může vyslovovat též k Listině základních práv EU, která má dle čl. 6 odst. 1 SFEU stejnou právní sílu jako Smlouvy.

Řízení o předběžné otázce se týká též aktů přijatých institucemi nebo jinými subjekty EU, jež jsou v důsledku toho začleněny do práva EU a které může Soudní dvůr vykládat a podrobovat přezkumu platnosti na žádost vnitrostátních soudů, aby jim umožnil ověřit soulad jejich vnitrostátních právních předpisů s tímto právem.

Zásadní změnou je, že s účinností od 1. října 2024 došlo na základě nařízení 2024/2019 k částečnému přenesení agendy předběžných otázek ze Soudního dvora na Tribunál. Přenos se týká předběžných otázek, které spadají výlučně do jedné nebo více z těchto oblastí: společný systém daně z přidané hodnoty, spotřební daně, celní kodex, sazební zařazení do kombinované nomenklatury, náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu do dopravního prostředku nebo zpoždění nebo zrušení dopravní služby a systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Soudní dvůr zůstává nadále příslušný k rozhodování předběžných otázek i v uvedených oblastech, pokud vyvolávají samostatné otázky ohledně výkladu primárního práva, mezinárodního práva veřejného, obecných zásad práva Unie nebo Listiny. Důležité je, že všechny žádosti o předběžné otázce jsou vnitrostátními soudy nadále zasílány přímo Soudnímu dvoru, přičemž Soudní dvůr následně předá Tribunálu ty předběžné otázky, u nichž vyhodnotí, že je k jejich rozhodnutí nově příslušný Tribunál. Rozhodnutí Tribunálu v řízení o předběžné otázce může být výjimečně přezkoumáno Soudním dvorem na návrh prvního generálního advokáta předloženého ve lhůtě jednoho měsíce od rozhodnutí Tribunálu, a to v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu unijního práva.

Vládní zmocněnec je osobou příslušnou přijímat za ČR veškerou dokumentaci zasílanou Soudním dvorem EU ke všem položeným předběžným otázkám. Každá z předběžných otázek doručených vládnímu zmocněnci je po zpracování krátké analýzy v podobě shrnující tabulky zaslána rezortům, do jejichž gesce řešená problematika spadá, aby tyto mohly kvalifikovaně zvážit, zda by bylo v daném případě účelné, aby se ČR vyjádřila. Již od roku 2004 jsou všechny dokumenty vztahující se k řízení o předběžné otázce v Kanceláři vládního zmocněnce elektronicky zpracovávány a následně distribuovány rezortům prostřednictvím databáze ISAP. V případech, kde příslušný rezort vyhodnotí určitou předběžnou otázku jako důležitou s ohledem na dopady na aplikaci práva EU v ČR, je ve spolupráci s vládním zmocněncem zpracováno písemné nebo ústní vyjádření (podle fáze), které je následně předloženo Soudnímu dvoru nebo Tribunálu, resp. před Soudním dvorem nebo Tribunálem předneseno.

Veřejné informace o běžících řízeních o předběžné otázce, o případech, v nichž se ČR písemně nebo ústně vyjadřovala, jakož i k vybraným zajímavým rozsudkům Soudního dvora EU a stanoviskům generálních advokátů jsou k dispozici v příslušné kapitole Zprávy o činnosti vládního zmocněnce za jednotlivé roky .