Databáze Cesta do Evropské unie
Detail
s právem EU Úřad vlády ČR
Cesta do Evropské unie
| Cesta do Evropské unie | |
|---|---|
| Svazek : | 12. ÚSTAVNÍ ASPEKTY EVROPSKÉ INTEGRACE |
| Část : | VI. VZTAH PRÁVA ES A ÚSTAV VE VYBRANÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH ES DE LEGE LATA |
| Kapitola : | D. Francie |
Francie je příkladem neúplné kontroly ústavnosti. Východiskem je princip suverenity lidu, a proto žádný orgán nemůže mít vyšší autoritu než parlament, který je složen ze zástupců lidu.
Orgán kontroly legality výkonné moci tvoří hierarchický systém správního soudnictví, v jehož čele stojí Státní rada. Státní rada má pravomoc posuzovat soulad zákonů přijatých před ústavou s nařízeními. Ústavní rada posuzuje soulad zákona přijatého po ústavě s nařízením, má funkci i volebního soudu a posuzuje volitelnost člena parlamentu. Ústavní kontrola je povolena jen v krátkém časovém úseku od schválení zákona do jeho vyhlášení. Ve Francii neexistuje následná kontrola ústavnosti v pravém slova smyslu.
Francouzská Státní rada až do 1989 odmítala přijímat přednost práva ES, hlavně sekundárních aktů práva ES ve vztahu k následně přijatým francouzským zákonům. V roce 1989 tento názor změnila v rozhodnutí ve věci NICOLO.
Francouzská ústava v čl. 3 obsahovala pojem “národní suverenity”, který je v rozporu s přenesením pravomocí obsaženým v zakládajících smlouvách. Francouzská ústava byla následně změněna s ohledem na nutnost ratifikace Smlouvy o EU tak, že byl dán souhlas s přenesením kompetencí nezbytných k vytvoření Evropské hospodářské a měnové unie, jakož i k vydání předpisů o překročení vnějších hranic členských států ES. Dále francouzská ústava poskytla aktivní i pasivní volební právo v komunálních volbách občanům EU s bydlištěm ve Francii, bližší provedení bylo svěřeno zákonu.